Benedikt VII.

Narodil se jako syn Deodata, byl vnukem Albericha II. ze Spoleta a synovcem papeže Jana XII. Stal se čtvrtým papežem z rodu hrabat z Tuscula. Benedikt vykonával do roku 974 úřad biskupa v Sutri.

V roce 974 dal aristokrat Crescentius zvolit vzdoropapeže Bonifáce VII., který dal zavraždit současného papeže Benedikta VI. Když se do Říma vydal císař Otta II., uprchl Bonifác VII. s církevním pokladem do Konstantinopole. Koncem roku 974 synod v Římě uprchlíka odsoudil a na žádost arcibiskupa Adalbera z Remeše potvrdil odvolání biskupa Theobalda z Amiensu, ke kterému došlo již v roce 948. Má se za to, že rozhodnutí synodu byla sdělena do Byzance.

V Římě byl mezitím zvolen papežem Benedikt VII., který do té doby vykonával funkci biskupa v Sutri. Bonifáce VII. dal vyobcovat z církve. Zemřel 10. července 983, čehož využil Bonifác VII., který se vrátil, a dal zabít mezitím nově zvoleného papeže Jana XIV. Zde sehrál velkou roli fakt, že císař Ota II. stojící za Janem XIV., v té době již nežil.^[1]

Benedikt VII. prosazoval církevní reformu a proselytismus Slovanů, v čemž navázal na úsilí Benedikta VI. Pod vlivem clunyjského kláštera provedl vnitřní církevní reformu a mimo jiné odsoudil svatokupectví. Zemřel 10. července 983 a byl pohřben v bazilice Santa Croce in Gerusaleme v Římě.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Benedikt VII. na Wikimedia Commons

• GELMI, Josef. Papežové : Od svatého Petra po Jana Pavla II. Praha: Mladá Fronta, 1994. 
• MAXWELL-STUART, P. G. Papežové : život a vláda. Praha: Svoboda, 1998. ISBN 80-902300-3-2. 

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.