2022
rok
3. tisíciletí |
◄◄ ◄ 2018 • 2019 • 2020 • 2021 • 2022 • 2023 • 2024 • 2025 • 2026 ► ►►
Leden • Únor • Březen • Duben • Květen • Červen • Červenec • Srpen • Září • Říjen • Listopad • Prosinec
Rok 2022 (MMXXII) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna a skončil v sobotu 31. prosince. V České republice měl 252 pracovních dnů a 13 státních a ostatních svátků, z toho 8 jich připadlo na mimovíkendové dny. Letní čas začal v neděli 27. března ve 02:00 (CET) a skončil v neděli 30. října ve 03:00 (CEST). Dle židovského kalendáře nastal přelom roků 5782 a 5783, dle islámského kalendáře 1443 a 1444.
2022 | |
---|---|
Střední stav obyvatel | 10 759 525 |
Narození | 101 676 |
Zemřelí | 120 219 |
Přirozený přírůstek | –18 542 |
Přírůstek stěhováním | 329 742 |
Celkový přírůstek | 311 200 |
Události
editovatČesko
editovat- 13. ledna – Vláda Petra Fialy získala důvěru většiny poslanců v Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
- 20. ledna – Při srážce 36 vozidel na dálnici D5 u obce Žebrák na Berounsku se zranilo 5 lidí.
- 3. února – Český premiér Petr Fiala spolu se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckim podepsali dohodu o řešení vlivu těžební činnosti v Dole Turów.
- 8. února – Ester Ledecká obhájila zlatou medaili v paralelním obřím slalomu snowboardistek na Zimních olympijských hrách v Pekingu.
- 10. února – Martina Sáblíková získala bronzovou medaili na olympijských hrách v rychlobruslařském závodě na 5000 metrů.
- 7. března – Ve Vladislavském sále Pražského hradu proběhlo slavnostní předávání státních vyznamenání z let 2020 a 2021, které se nekonalo kvůli covidové situaci a onemocnění prezidenta.
- 10. května – Česká republika byla Valným shromážděním OSN zvolena do Rady pro lidská práva, čímž nahradila Rusko, kterému bylo členství pozastaveno kvůli invazi na Ukrajinu.
- 11. května – Prezident Miloš Zeman jmenoval novým guvernérem České národní banky Aleše Michla.
- 2. června – Při požáru Alzheimer centra v Roztokách u Prahy zemřeli dva lidé.
- 27. června – V Bohumíně došlo ke kolizi jednotky 680.006 na spoji SC 516 s posunovým dílem, tvořeným lokomotivou řady 742, dopravce ČD Cargo. Strojvedoucí Pendolina, který nerespektoval návěst zakazující jízdu a vjel do postavené posunové cesty, při kolizi zahynul, čtyři zaměstnanci ČD Cargo byli zraněni.
- 29. června – Prezident Miloš Zeman jmenoval nového ministra školství Vladimíra Balaše.
- 1. července
- Česká republika se ujala Předsednictví EU.
- Novým guvernérem České národní banky se stal ekonom Aleš Michl.
- 24. července – V Českém Švýcarsku vypukl rozsáhlý lesní požár.
- 1. září – Míra inflace v Česku dosáhla úrovně 17,2 %.
- 3. září – V Havířově se při havárii kolotoče zranilo 17 lidí.
- 23. a 24. září – Proběhly volby do zastupitelstev obcí v Česku a první kolo voleb do Senátu Parlamentu České republiky.
- 30. září a 1. října – Druhé kolo voleb do Senátu Parlamentu České republiky.
- 9. října – Proběhl 132. ročník Velké pardubické se Slavia pojišťovnou.
Svět
editovat- 1. ledna
- Francie se ujala Předsednictví EU.
- Evropskými hlavními městy kultury v roce 2022 jsou litevský Kaunas, lucemburský Esch-sur-Alzette a srbský Novi Sad.
- 5. ledna – Prezident Kazachstánu Tokajev vyhlásil v zemi výjimečný stav z důvodu protestů proti zvýšení cen plynu a požádal Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti o pomoc při potlačení protestů.
- 15. ledna – Vlna tsunami po explozi vulkánu Hunga Tonga – Hunga Haʻapai zasáhla Nuku'alofa, hlavní město Království Tonga. Menší škody tsunami způsobila také v Japonsku, Spojených státech amerických a Chile.
- 18. ledna – Evropský parlament zvolil novou předsedkyní Robertu Metsolaovou.
- 4.–20. února – XXIV. zimní olympijské hry v čínském Pekingu.
- 21. února – Rusko uznalo svrchovanost Doněcké a Luhanské lidové republiky, dvou separatistických regionů na východní Ukrajině, a na tato území vzápětí vstoupila ruská armáda.
- 24. února – Rusko zahájilo útok na Ukrajinu, načež vzápětí Ukrajina vyhlásila válečný stav.
- 1. března – Ruský cenzurní orgán Roskomnadzor zablokoval vysílání rozhlasové stanici Echo Moskvy, televizi Dožď a pohrozil zablokováním ruské Wikipedie kvůli způsobu pokrytí války na Ukrajině.
- 9. března – Ruské letectvo vybombardovalo porodnici v Mariupolu přičemž zahynuly 4 osoby a dalších 16 bylo raněno.
- 16. března
- Český premiér Petr Fiala, polský premiér Mateusz Morawiecki, polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński a slovinský premiér Janez Janša navštívili částečně obležený Kyjev.
- Ozbrojené síly Ruské federace provedly nálet na Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo v Mariupolu, v jehož troskách zahynulo okolo 300 civilistů.
- 21. března – Let China Eastern Airlines 5735 se 138 osobami na palubě havaroval na při letu z Kchun-mingu do Kantonu, všichni cestující i posádka na palubě zemřeli.
- 3. dubna – V parlamentních volbách v Maďarsku zvítězila strana Fidesz premiéra Viktora Orbána, který dosáhl čtvrtého vítězství v parlamentních volbách s ústavní většinou v řadě.
- 8. dubna – Ruský útok na nádraží v Kramatorsku balistickou střelou Točka-U zabil 60 osob a přes 100 zranil.
- 14. dubna – Vlajková loď ruské černomořské floty křižník Moskva se potopila po výbuchu v Černém moři. Ukrajina tvrdí, že loď zasáhla protilodními střelami Neptun.
- 24. dubna – Emmanuel Macron zvítězil ve druhém kole francouzských prezidentských voleb.
- 10. května – Maďarskou prezidentkou byla jmenována Katalin Nováková, první žena v historii země.
- 10.–14. května – Proběhla soutěž Eurovision Song Contest 2022 v italském Turíně, vítězem se stala ukrajinská skupina Kalush Orchestra s písní „Stefanija“.
- 13.–29. května – Proběhlo 86. Mistrovství světa v ledním hokeji v Helsinkách a Tampere.
- 24. května – Při střelbě na základní škole v Texasu bylo zabito 19 dětí a 2 dospělí.
- 28. května – Real Madrid zvítězil ve finále ligy mistrů, když porazil Liverpool 1:0 a po čtrnácté tuto soutěž vyhrál.
- 14. června – Vznikla Dánsko-kanadská státní hranice na Hansově ostrově.
- 27. června – Nejméně 20 lidí bylo zabito při raketovém útoku na nákupní centrum v ukrajinském městě Kremenčuk.
- 1. července – Česká republika se ujala Předsednictví EU.
- 13. července – Srílanský prezident Gotabaja Radžapaksa uprchl kvůli masovým protestům ze země. Premiér Mahinda Radžapaksa vyhlásil výjimečný stav a zákaz vycházení v okolí hlavního města.
- 25. července – Draupadí Murmúová, navržená vládní Indickou lidovou stranou, se stala novou indickou prezidentkou.
- 8. září – Alžběta II., nejdéle panující královna Spojeného království a 14 dalších zemí Commonwealthu, zemřela ve věku 96 let. Jejím nástupcem se stal Karel III.
- 14. září – Ukrajinská armáda osvobodila většinu Charkovské oblasti při Východoukrajinské ofenzívě.
- 21. září – Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci.
- 23. září – Švýcarský tenista Roger Federer ukončil profesionální kariéru.
- 26. září – Po střelbě na základní škole v Iževsku zemřelo 18 lidí a 24 bylo zraněno.
- 30. září – Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo 4 ukrajinské oblasti.
- 1. října
- Při násilnostech po fotbalovém utkání mezi týmy Aremy s Persebayou v Indonésii zemřelo 125 lidí.
- Parlamentní volby v Lotyšsku
- 2. října
- 8. října – V důsledku výbuchu nastražené bomby byl poničen Krymský most.
- 9. října – Prezidentská volba v Rakousku
- 12. října – Po střelbě u bratislavské kavárny pro LGBT+ klientelu zemřeli dva lidé.
- 23. října – Prezidentské volby ve Slovinsku
- 25. října – Z území Evropy, severní Afriky a západní Asie bylo pozorovatelné částečné zatmění Slunce.
- 26. října – 15 lidí zahynulo a přes 40 bylo zraněno při teroristickém útoku v mešitě v jihoíránském Šírázu.
- 29. října – Po hromadné tlačenici v jihokorejském Soulu bylo ušlapáno minimálně 146 lidí a dalších 150 bylo zraněno.
- 30. října – Proběhlo druhé kolo prezidentské volby v Brazílii.
- 1. listopadu
- Úspěšně proběhla čtvrtá mise (Mise USSF-44) Falconu Heavy společnosti SpaceX.
- Proběhly Parlamentní volby v Izraeli.
- 8. listopadu – Parlamentní volby v USA.
- 11. listopadu – Ukrajinská armáda osvobodila Cherson.
- 15. listopadu
- Počet obyvatel Země dosáhl 8 miliard.
- Výbuch ukrajinské protistřely, která dopadla na území Polska, usmrtil 2 ve vesnici Przewodów lidi.
- 15.–16. listopadu – V Indonésii se konal summit G20.
- 16. listopadu – Program Artemis: Kosmická loď Orion odstartovala na misi Artemis I, zahrnující zkušební nepilotovaný let k Měsíci.
- 20. listopadu – 18. prosince – proběhlo 22. Mistrovství světa ve fotbale. Konalo se v Kataru a vítězem se stal tým Argentiny.
- 8. prosince – Parlamentní volby na Faerských ostrovech
Úmrtí
editovatČesko
editovat- 2. ledna – Viktor Vrabec, herec (* 18. května 1941)
- 3. ledna – Zdeněk Štajnc, grafik a výtvarník (* 3. prosince 1948)
- 8. ledna – Stanislav Rudolf, spisovatel, scenárista, redaktor a pedagog (* 16. února 1932)
- 9. ledna – Dušan Klein, režisér a scenárista (* 27. června 1939)
- 13. ledna
- Josef Rusek, zoolog a ekolog (* 18. července 1938)
- Vítězslav Bouchner, herec (* 30. listopadu 1947)
- 16. ledna – Hana Horká, zpěvačka (* 15. února 1964)
- 20. ledna – Jiří Plachý, herec (* 23. září 1946)
- 22. ledna – Eduard Marek, skaut a politický vězeň (* 17. března 1917)
- 23. ledna – Radan Dolejš, scenárista, hudebník, historik a dramaturg (* 9. dubna 1964)
- 26. ledna – Roman Ráž, spisovatel, dramatik, dramaturg a scenárista (* 28. května 1935)
- 31. ledna – Radko Pytlík, literární historik, spisovatel, editor (* 8. října 1928)
- 3. února – Ludmila Vaňková, prozaička a autorka románů zejména s historickou tematikou (* 9. května 1927)
- 5. února – Ivan Kučírek, cyklista (* 25. listopadu 1946)
- 7. února – Jakub Gurecký, juniorský motocyklový závodník (* 8. října 2005)
- 13. února – Jan Jeník, botanik (* 6. ledna 1929)
- 17. února – František Lobkowicz, šlechtic a první biskup ostravsko-opavské diecéze (* 5. ledna 1948)
- 20. února – Jan Pavlásek, zvěrolékař a skaut (* 27. října 1923)
- 10. března
- Alena Šrámková, architektka (* 20. června 1929)
- Eva Zaoralová, filmová publicistka a kritička, vysokoškolská učitelka (* 28. listopadu 1932)
- 12. března – Jaroslav Wykrent, hudební skladatel, textař a hudebník (* 10. září 1943)
- 14. března – Věra Gissingová, spisovatelka, jedno z „Wintonových dětí“ (* 4. července 1928)
- 31. března – Jan Knaisl, pedagog a publicista (* 14. prosince 1947)
- 3. dubna – Zdeněk Janík, básník (* 7. října 1923)
- 7. dubna – Josef Alois Náhlovský, herec, komik a bavič (* 15. prosince 1949)
- 15. dubna – Vlasta Pospíšilová, scenáristka, animátorka a režisérka (* 18. února 1935)
- 20. dubna – Antonín Kachlík, režisér a filmový pedagog (* 26. února 1923)
- 2. května – Radim Uzel, sexuolog a pedagog (* 27. března 1940)
- 3. května – Meda Mládková, historička umění, sběratelka a mecenáška (* 8. září 1919)
- 11. května – Vlastislav Toman, novinář, spisovatel dobrodružných knih a scenárista komiksů (* 17. července 1929)
- 16. května – Josef Abrhám, herec (* 14. prosince 1939)
- 11. června – Stanislav Fišer, herec (* 14. prosince 1931)
- 12. června – Věslav Michalik, politik a fyzik (* 1. března 1963)
- 14. června – Dalimil Klapka, herec (* 22. května 1933)
- 18. června – Zdeněk Velíšek, novinář (* 23. února 1933)
- 22. června – Ján Zákopčaník, moderátor a meteorolog (* 7. září 1958)
- 29. června – Blanka Kulínská, sbormistryně a pedagožka (* 11. ledna 1935)
- 30. června – Drahomíra Drobková, operní pěvkyně (* 28. února 1935)
- 8. července – Libor Krejcar, sochař (* 22. srpna 1961)
- 14. července
- Ivana Trumpová, modelka, lyžařka a podnikatelka (* 20. února 1949)
- Jiří Večerek, fotbalista (* 4. srpna 1943)
- 21. července – Milan Dvořák, fotbalista (* 19. listopadu 1934)
- 23. července – Jan Jůn, novinář (* 30. června 1945)
- 28. července – Zdeněk Kepák, hokejista (* 24. prosince 1937)
- 1. srpna – Eduard Parma, hudební skladatel (* 10. ledna 1950)
- 5. srpna
- Karel Richter, herec (* 28. května 1926)
- Felix Kolmer, vědec, profesor v oboru akustiky, skaut, přeživší holokaustu (* 3. května 1922)
- 26. srpna – Hana Zagorová, zpěvačka, textařka a herečka (* 6. září 1946)
- 31. srpna – Ivar Otruba, krajinářský architekt (* 18. srpna 1933)
- 2. září – Vladimír Medek, ekonom a překladatel (* 11. května 1940)
- 19. září – Vladimír Podborský, archeolog (* 10. září 1932)
- 3. října – Jana Gazdíková, herečka (* 14. září 1943)
- 11. října – Jaroslav Čejka, herec a tanečník (* 22. července 1936)
- 15. října – Valentina Thielová, herečka (* 12. března 1933)
- 16. října – Josef Somr, herec (* 15. dubna 1934)
- 20. října – Jiří Markovič, policista, spisovatel a šéf 1. oddělení (* 16. listopadu 1942)
- 22. října – Otmar Brancuzský, herec a dabér (* 13. února 1956)
- 23. října – Libor Pešek, dirigent (* 22. června 1933)
- 25. října – Zuzana Burianová, herečka a zpěvačka (* 2. října 1947)
- 31. října – Michal Ambrož, zpěvák a kytarista (* 23. ledna 1954)
- 8. listopadu – Marie Poledňáková, režisérka (* 7. září 1941)
- 13. listopadu – Věra Jordánová, herečka a režisérka (* 15. dubna 1928)
- 14. listopadu
- Pavel Vaculík, hudební skladatel (* 21. ledna 1949)
- Jan Nekovář, matematik (* 1963)
- 15. listopadu – Jaromír Jágr starší, hokejista a sportovní funkcionář, otec Jaromíra Jágra (* 9. září 1940)
- 28. listopadu – Zdeněk Hrabica, spisovatel literatury faktu, publicista a novinář (* 25. října 1936)
- 15. prosince – Marie Švirgová, folkloristka a malérečka (* 2. července 1936)
- 16. prosince – Antonín Bajaja, spisovatel (* 30. května 1942)
- 18. prosince – Ladislav Trojan, herec (* 1. srpna 1932)
- 25. prosince – Martin Těšitel, dabingový režisér (* 8. ledna 1964)
- 28. prosince – František Jursa, cyklista a trenér (* 1. května 1933)
Svět
editovat- 2. ledna – Richard Leakey, keňský politik a paleontolog (* 19. prosince 1944)
- 3. ledna – Viktor Sanějev, sovětský trojskokan gruzínské národnosti (* 3. října 1945)
- 4. ledna – Rolf-Dieter Amend, německý vodní slalomář a trenér rychlostních kanoistů (* 21. března 1949)
- 5. ledna
- Olga Szabóová-Orbánová, rumunská sportovní šermířka (* 9. října 1938)
- Enrico Berti, italský filozof (* 3. listopadu 1935)
- 6. ledna – Sidney Poitier, americký herec, producent, režisér a aktivista (* 20. února 1927)
- 8. ledna – Michael Lang, americký koncertní promotér (* 12. prosince 1944)
- 9. ledna
- Bob Saget, americký herec a moderátor (* 17. května 1956)
- Tošiki Kaifu, japonský politik (* 2. ledna 1931)
- Maria Ewingová, americká operní pěvkyně (* 27. března 1950)
- 10. ledna – Aura Herzogová, izraelská aktivistka a první dáma (* 24. prosince 1924)
- 11. ledna – David Sassoli, italský politik a novinář, předseda Evropského parlamentu (* 30. května 1956)
- 12. ledna
- Ronnie Spectorová, americká zpěvačka (* 10. srpna 1943)
- Everett Lee, americký dirigent (* 31. srpna 1916)
- 14. ledna – Alice von Hildebrand, americká filozofka (* 11. března 1923)
- 16. ledna – Ibrahim Boubacar Keïta, malijský prezident (* 29. ledna 1945)
- 18. ledna – Francisco Gento, španělský fotbalista (* 21. října 1933)
- 19. ledna
- Hans-Jürgen Dörner, východoněmecký fotbalista (* 25. ledna 1951)
- Gaspard Ulliel, francouzský herec (* 25. listopadu 1984)
- 20. ledna
- Meat Loaf, americký zpěvák a herec (* 27. září 1947)
- Heidi Bieblová, německá alpská lyžařka (* 17. února 1941)
- Elza Soaresová, brazilská zpěvačka (* 23. června 1930)
- 21. ledna – Clark Gillies, kanadský hokejista (* 7. dubna 1954)
- 25. ledna – Wim Jansen, nizozemský fotbalista (* 28. října 1946)
- 28. ledna – Paolo Gioli, italský režisér a fotograf (* 12. října 1942)
- 29. ledna – Kohei Jošijuki, japonský fotograf (* 1946)
- 31. ledna – Voldemaras Novickis sovětský házenkář (* 22. února 1956)
- 2. února
- László Szigeti, slovenský politik (* 3. srpna 1957)
- Monica Vittiová, italská herečka (* 3. listopadu 1931)
- 6. února – Ronnie Hellström, švédský fotbalový brankář (* 21. února 1945)
- 7. února – Ivan Hudec, slovenský politik, spisovatel a dramatik (* 10. července 1947)
- 8. února – Luc Montagnier, francouzský virolog, nositel Nobelovy ceny (* 18. srpna 1932)
- 9. února – Ian McDonald, britský hudebník (* 25. června 1946)
- 10. února
- Eduard Kukan, slovenský ministr zahraničí, diplomat a poslanec (* 26. prosince 1939)
- Nikolaj Manošin, ruský fotbalista (* 6. března 1938)
- 12. února
- Zinaida Kirijenková, ruská herečka (* 9. července 1933)
- Ivan Reitman, slovensko-kanadský režisér a producent (* 27. října 1946)
- 14. února – Julio Morales, uruguayský fotbalista (* 16. února 1945)
- 17. února – Máté Fenyvesi, maďarský fotbalový záložník a politik (* 19. září 1933)
- 19. února – Gary Brooker, britský zpěvák a klávesista (* 29. května 1945)
- 22. února – Mark Lanegan, americký rockový hudebník, zpěvák a autor písní (* 25. listopadu 1964)
- 24. února
- Sally Kellermanová, americká herečka a zpěvačka (* 2. června 1937)
- Vitalij Skakun, ukrajinský mariňák a válečný hrdina (* 19. srpna 1996)
- 1. března – Jevhen Malyšev, ukrajinský biatlonista, obránce Charkova (* 10. března 2002)
- 9. března – Inge Deutschkronová, německo-izraelská novinářka (* 23. srpna 1922)
- 10. března – Jürgen Grabowski, německý fotbalista (* 7. července 1944)
- 11. března – Rupiah Banda, zambijský politik a prezident (* 13. února 1937)
- 13. března
- Vic Elford, britský automobilový závodník (* 10. června 1935)
- William Hurt, americký herec (* 20. března 1950)
- Brent Renaud, americký novinář, spisovatel, dokumentarista a fotožurnalista (* 2. října 1971)
- Micaela Cousiñová y Quiñonesová de León, chilsko-španělská šlechtična, hraběnka pařížská (* 30. dubna 1938)
- 14. března – Ľubomír Roman, slovenský herec, podnikatel a politik (* 12. dubna 1944)
- 23. března – Madeleine Albrightová, americká ministryně zahraničí (* 15. května 1937)
- 25. března – Taylor Hawkins, americký hudebník (* 17. února 1972)
- 27. března
- Titus Buberník, slovenský fotbalový obránce (* 12. října 1933)
- Ajaz Mutalibov, ázerbájdžánský politik (* 12. května 1938)
- 5. dubna – Sidney Altman, kanadsko-americký chemik, nositel Nobelovy ceny (* 7. května 1939)
- 13. dubna – Michel Bouquet, francouzský herec (* 6. listopadu 1925)
- 18. dubna – Hermann Nitsch, rakouský výtvarník (* 19. srpna 1938)
- 19. dubna – Kane Tanakaová, druhý nejstarší žijící člověk v historii lidstva (* 2. ledna 1903)
- 21. dubna – Mwai Kibaki, keňský politik (* 15. listopadu 1931)
- 7. května – Jurij Averbach, ruský šachista (* 8. února 1922)
- 10. května – Leonid Kravčuk, ukrajinský politik (* 10. ledna 1934)
- 13. května – Chalífa bin Zájid Ál Nahján, prezident Spojených arabských emirátů (* 7. září 1948)
- 17. května – Vangelis, řecký instrumentalista a hudební skladatel (* 29. března 1943)
- 26. května – Ray Liotta, americký herec (* 18. prosince 1954)
- 1. června
- István Szőke, maďarský fotbalista (* 13. února 1947)
- Takejoši Tanuma, japonský fotograf (* 18. února 1929)
- 6. června – Valerij Rjumin, ruský kosmonaut (* 16. srpna 1939)
- 11. června – Bernd Bransch, východoněmecký fotbalista (* 24. září 1944)
- 17. června – Jean-Louis Trintignant, francouzský herec (* 11. prosince 1930)
- 20. června – James Bardeen, americký fyzik (* 9. května 1939)
- 21. června – Patrizia Cavalli, italská básnířka (* 17. dubna 1947)
- 22. června
- Jonny Nilsson, švédský rychlobruslař (* 9. února 1943)
- Jüri Tarmak, estonský výškař (* 21. července 1946)
- 23. června
- Stien Baasová-Kaiserová, nizozemská rychlobruslařka (* 20. května 1938)
- Jurij Vasiljevič Šatunov, ruský zpěvák (* 6. září 1973)
- 1. července
- Technoblade, americký youtuber a streamer (oznámeno v tento den)[1] (* 1. června 1999)
- 4. července – Cláudio Hummes, brazilský kardinál (* 8. srpna 1934)
- 5. července
- Manny Charlton, skotský kytarista (* 25. července 1941)
- Arne Åhman, švédský atlet, trojskokan (* 4. února 1925)
- 6. července – James Caan, americký herec (* 26. března 1940)
- 8. července
- Šinzó Abe, japonský politik a premiér (* 21. září 1954)
- José Eduardo dos Santos, angolský exprezident (* 28. srpna 1942)
- Luis Echeverría, mexický politik (* 17. ledna 1922)
- 9. července
- Barbara Thompson, anglická saxofonistka (* 27. července 1944)
- András Törőcsik, maďarský fotbalista (* 1. května 1955)
- 10. července – Ján Solovič, slovenský spisovatel (* 8. března 1934)
- 14. července
- Erica Pedretti, švýcarská spisovatelka (* 25. února 1930)
- Pleun Strik, nizozemský fotbalista (* 27. května 1944)
- 15. července – Lourdes Grobetová, mexická fotografka (* 25. července 1940)
- 18. července – Claes Oldenburg, švédsko-americký sochař (* 28. ledna 1929)
- 21. července – Uwe Seeler, německý fotbalista (* 5. listopadu 1936)
- 25. července – David Trimble, britský politik, nositel Nobelovy ceny (* 15. října 1944)
- 26. července – James Lovelock, environmentalista, autor teorie Gaia (* 26. července 1919)
- 30. července
- Juris Hartmanis, americký informatik (* 5. července 1928)
- Nichelle Nicholsová, americká zpěvačka a herečka (* 28. prosince 1932)
- Pat Carroll, americká herečka a komička (* 5. května 1927)
- 31. července
- Ajman az-Zaváhirí, islámský lékař a vůdce Al-Káidy (* 19. června 1951)
- Fidel Ramos, filipínský exprezident (* 18. března 1928)
- Bill Russell, americký basketbalista (* 12. února 1934)
- 5. srpna – Issei Mijake, japonský módní návrhář (* 22. dubna 1938)
- 7. srpna – Anatolij Filipčenko, ruský vojenský letec a kosmonaut (* 26. února 1928)
- 8. srpna
- Lamont Dozier, americký skladatel a hudební producent (* 16. června 1941)
- Olivia Newton-Johnová, australská herečka (* 26. září 1948)
- Zofia Posmysz, polská spisovatelka a scenáristka (* 23. srpna 1923)
- Jozef Tomko, slovenský kardinál (* 11. března 1924)
- 9. srpna – Fernando Chalana, portugalský fotbalista (* 26. února 1928)
- 11. srpna – Jean-Jacques Sempé, francouzský ilustrátor (* 17. srpna 1932)
- 12. srpna
- Anne Heche, americká herečka (* 25. května 1969)
- Wolfgang Petersen, německý filmový režisér (* 14. března 1941)
- Vjačeslav Semjonov, ukrajinský fotbalista (* 18. srpna 1947)
- 18. srpna
- 20. srpna – Darja Duginová, ruská novinářka (* 15. prosince 1992)
- 23. srpna – Creed Taylor, americký hudební producent (* 13. května 1929)
- 30. srpna
- Gheorghe Berceanu, rumunský zápasník (* 18. srpna 1949)
- Michail Gorbačov, generální tajemník ÚV KSSS v letech 1985–1991 a jediný prezident SSSR (* 2. března 1931)
- Don Lind, americký astronaut (* 18. května 1930)
- 31. srpna – Alexander Horváth, slovenský fotbalista (* 28. prosince 1938)
- 1. září
- Ľudovít Komadel, slovenský plavec (* 1. listopadu 1927)
- Ravil Maganov, ruský manažer (* 25. září 1954)
- 2. září – Frank Drake, americký astrofyzik (* 28. května 1930)
- 4. září
- Boris Lagutin, sovětský boxer (* 24. června 1938)
- Peter Straub, americký spisovatel (* 2. března 1943)
- 7. září
- Piet Schrijvers, nizozemský fotbalista (* 15. prosince 1946)
- Valerij Poljakov, sovětský kosmonaut (* 27. dubna 1942)
- 8. září – Alžběta II., královna Spojeného království a 14 dalších zemí (* 21. dubna 1926)
- 10. září – William Klein, americký fotograf (* 19. dubna 1926)
- 11. září
- Javier Marías, španělský romanopisec (* 20. září 1951)
- Alain Tanner, švýcarský režisér (* 6. prosince 1929)
- 12. září – Ramsey Lewis, americký klavírista (* 27. května 1935)
- 13. září – Jean-Luc Godard, francouzsko-švýcarský režisér a scenárista (* 3. prosince 1930)
- 14. září
- Irene Papasová, řecká herečka (* 3. září 1926)
- Mária Wittner, maďarská politička (* 9. června 1937)
- 23. září
- Franciszek Pieczka, polský herec (* 18. ledna 1928)
- Louise Fletcherová, americká herečka (* 22. července 1934)
- 28. září – Coolio, americký rapper a herec (* 1. srpna 1963)
- 2. října – Sacheen Littlefeather, americká herečka a aktivistka (* 14. listopadu 1946)
- 11. října – Angela Lansburyová, britsko-americká herečka a zpěvačka (* 16. října 1925)
- 13. října – James McDivitt, americký vojenský letec a astronaut (* 10. června 1929)
- 14. října
- Robbie Coltrane, skotský herec a komik (* 30. března 1950)
- Ralf Wolter, německý herec a komik (* 26. listopadu 1926)
- 16. října – Lodewijk van den Berg, americký astronaut (* 24. března 1932)
- 18. října
- Ole Ellefsæter, norský běžec na lyžích, dvojnásobný olympijský vítěz (* 15. února 1939)
- Robert Gordon, americký rockabilly zpěvák (* 29. března 1947)
- 22. října – Dietrich Mateschitz, rakouský podnikatel, spoluzakladatel společnosti Red Bull GmbH (* 20. května 1944)
- 24. října – Ashton Carter, americký politik (* 24. září 1954)
- 28. října – Jerry Lee Lewis, americký zpěvák, skladatel a pianista (* 29. září 1935)
- 1. listopadu – Takeoff, americký rapper (* 18. června 1994)
- 5. listopadu – Aaron Carter, americký zpěvák (* 7. prosince 1987)
- 7. listopadu – Leslie Phillips, britský herec (* 20. dubna 1924)
- 8. listopadu – Dan McCafferty, skotský zpěvák (* 14. října 1946)
- 10. listopadu
- Nik Turner, anglický hudebník (* 26. srpna 1940)
- Alfredo Torres, mexický fotbalista (* 31. května 1931)
- Hervé Télémaque, francouzský malíř a grafik (* 5. listopadu 1937)
- 13. listopadu – Jerzy Kronhold, polský básník, diplomat a aktivista (* 24. ledna 1946)
- 16. listopadu – Gerhard Rodax, rakouský fotbalista (* 29. srpna 1965)
- 17. listopadu – Frederick Brooks, americký informatik (* 19. dubna 1931)
- 19. listopadu – Greg Bear, americký spisovatel science fiction (* 20. srpna 1951)
- 25. listopadu – Irene Cara, americká zpěvačka (* 18. března 1959)
- 29. listopadu – Andrés Balanta, kolumbijský fotbalista (* 18. ledna 2000)
- 1. prosince – Mylène Demongeotová, francouzská herečka (* 29. září 1935)
- 5. prosince
- Kirstie Alleyová, americká herečka (* 12. ledna 1951)
- Mária Kráľovičová, slovenská herečka (* 7. června 1927)
- 10. prosince – Soňa Valentová, slovenská herečka (* 3. června 1946)
- 11. prosince – Angelo Badalamenti, americký skladatel italského původu (* 22. března 1937)
- 12. prosince – Hermann Nuber, německý fotbalista a trenér (* 10. října 1935)
- 15. prosince – Renée Colliardová, švýcarská alpská lyžařka (* 24. prosince 1933)
- 16. prosince – Siniša Mihajlović, srbský fotbalista a fotbalový trenér romského původu (* 20. února 1969)
- 17. prosince – Dieter Henrich, německý filozof (* 5. ledna 1927)
- 19. prosince – Sonya Eddy, americká herečka (* 17. června 1967)
- 22. prosince – Anton Tkáč, slovenský dráhový cyklista (* 30. března 1951)
- 23. prosince
- George Cohen, anglický fotbalista (* 22. října 1939)
- Maxi Jazz, anglický rapper a zpěvák (* 19. června 1957)
- 29. prosince
- Pelé, (Edson Arantes do Nascimento) brazilský fotbalista (* 23. října 1940)
- Vivienne Westwoodová, britská módní návrhářka (* 8. dubna 1941)
- Maxmilián Ondřej Bádenský, německý šlechtic a podnikatel, hlava bádenské dynastie (* 3. července 1933)
- 31. prosince – Benedikt XVI., papež (* 16. dubna 1927)
Výročí
editovatVýročí událostí
editovat- 1. ledna – Vznikla tzv. Velká Praha, když k Praze byly připojeny např. Smíchov, Nusle, Košíře, Karlín, Liboc, Vokovice, Dejvice, Břevnov, Královské Vinohrady, Žižkov, … (100 let)
- 6. února – Na britský trůn usedla královna Alžběta II. (70 let)
- 20. února – V New Yorku bylo otevřeno Metropolitní muzeum umění (150 let)
- 28. února – Egypt vyhlásil nezávislost (100 let)
- 1. března – Byl vyhlášen první národní park na světě – Yellowstonský národní park (150 let)
- 3. května – Byla založena česká Wikipedie (20 let)
- 8. září – Byl založen fotbalový klub FC Baník Ostrava, původní název zněl SK Slezská Ostrava (100 let)
- 15. října – Byl zaveden Gregoriánský kalendář (440 let)
- 27.–29. října – Konal se Pochod na Řím – státní převrat díky kterému se Benito Mussolini dostal k moci v Itálii (100 let)
- 14. listopadu – Byla založena hlavní stránka české Wikipedie (20 let)
- 22. listopadu – Byla otevřena hrobka faraona Tutanchamona v Egyptě (100 let)
- 6. prosince – Irská republika získala mezinárodní uznání (100 let)
- 30. prosince – Vznikl Sovětský svaz (100 let)
- 31. prosince – Rozpad Československa (30 let)
Výročí narození
editovat- 6. ledna – Heinrich Schliemann, německý archeolog (200 let)
- 15. ledna – Molière, francouzský dramatik (400 let)
- 17. ledna – Betty Whiteová, americká herečka (100 let)
- 23. ledna – Jože Plečnik, slovinský architekt (150 let)
- 7. února – Jan Skácel, básník (100 let)
- 12. února – Jan Jindřich, moravský markrabě (700 let)
- 1. března – Jicchak Rabin, izraelský premiér (100 let)
- 5. března – Josef Větrovec, herec, dabér a divadelní ředitel (100 let)
- 12. března – Jack Kerouac, americký spisovatel (100 let)
- 17. března – František Peterka, herec (100 let)
- 3. dubna – Doris Dayová, americká zpěvačka, herečka a bojovnice za práva zvířat (100 let)
- 14. dubna – Stella Zázvorková, herečka (100 let)
- 23. dubna – Jiří Sequens, režisér (100 let)
- 27. dubna – Ulysses S. Grant, americký generál a politik, 18. prezident Spojených států (200 let)
- 3. května – Jiří Pleskot, herec (100 let)
- 23. května – Karel Effa, herec (100 let)
- 27. května – Christopher Lee, britský herec (100 let)
- 9. června – Petr I. Veliký, ruský car (250 let)
- 10. června – Judy Garlandová, americká herečka (100 let)
- 20. června – Josef Kemr, herec (100 let)
- 12. července – Emil Hácha, politik a právník (150 let)
- 16. července – Roald Amundsen, norský polárník (150 let)
- 20. července – Gregor Mendel, přírodovědec (200 let)
- 12. srpna – Miloš Jakeš, politik (100 let)
- 22. srpna – Miloš Kopecký, herec (100 let)
- 19. září
- Emil Zátopek, atlet, olympionik (100 let)
- Dana Zátopková, atletka, olympionička (100 let)
- 27. října – Michel Galabru, francouzský herec (100 let)
- 6. listopadu – František Bílek, grafik, sochař, architekt (150 let)
- 11. listopadu – Kurt Vonnegut, americký spisovatel (100 let)
- 26. listopadu – Charles Schulz, americký tvůrce komiksů (Peanuts) (100 let)
- 4. prosince – Gérard Philipe, francouzský herec (100 let)
- 24. prosince – Ava Gardner, americká herečka a zpěvačka (100 let)
- 27. prosince – Louis Pasteur, francouzský biolog (200 let)
- 28. prosince – Stan Lee, americký komiksový scenárista (100 let)
- Fridrich I. Barbarossa, římský císař (900 let)
Výročí úmrtí
editovat- 22. ledna – Benedikt XV., 258. papež (100 let)
- 1. dubna – Karel I., rakouský císař (100 let)
- 2. června – Josef Václav Myslbek, sochař (100 let)
- 2. srpna – Alexander Graham Bell, skotsko-americký vynálezce (100 let)
- 22. srpna – Michael Collins, irský politik, čelný představitel a jeden ze zakladatelů IRA (100 let)
- 10. listopadu – Leonid Iljič Brežněv, sovětský politik, nejvyšší představitel SSSR v letech 1964–1982 (40 let)
Hlavy států
editovat Podrobnější informace naleznete v článku Seznam hlav států v roce 2022.
V tomto seznamu jsou uvedeni pouze představitelé významnějších států.
- Belgie – král Filip Belgický (od 2013)
- Brazílie – prezident Jair Bolsonaro (2019–2022)
- Čína – prezident Si Ťin-pching (od 2013)
- Česko – prezident Miloš Zeman (2013–2023)
- Dánsko – královna Markéta II. (1972–2024)
- Egypt – prezident Abd al-Fattáh as-Sísí (od 2014)
- Francie – prezident Emmanuel Macron (od 2017)
- Indie
- prezident Rám Náth Kóvind (od 2017–2022)
- prezidentka Draupadí Murmúová (od 2022)
- Itálie – prezident Sergio Mattarella (od 2015)
- Izrael – prezident Jicchak Herzog (od 2021)
- Japonsko – císař Naruhito (od 2019)
- Jihoafrická republika – prezident Cyril Ramaphosa (od 2018)
- Kanada – generální guvernérka Mary Simonová (od 2021)
- Maďarsko
- prezident János Áder (2012–2022)
- prezidentka Katalin Nováková (2022–2024)
- Mexiko – prezident Andrés Manuel López Obrador (od 2018)
- Německo – prezident Frank-Walter Steinmeier (od 2017)
- Nizozemsko – král Vilém-Alexandr (od 2013)
- Polsko – prezident Andrzej Duda (od 2015)
- Rakousko – prezident Alexander Van der Bellen (od 2017)
- Rusko – prezident Vladimir Putin (od 2012)
- Slovensko – prezidentka Zuzana Čaputová (od 2019)
- Commonwealth realm (Spojené království a dalších 14 států)
- královna Alžběta II. (1952–2022)
- král Karel III. (od 2022)
- Spojené státy americké – prezident Joe Biden (od 2021)
- Španělsko – král Filip VI. (od 2014)
- Turecko – prezident Recep Tayyip Erdoğan (od 2014)
- Ukrajina – prezident Volodymyr Zelenskyj (od 2019)
- Vatikán – papež a suverén Vatikánu František (od 2013)
Reference
editovat- ↑ UBIERA, Cheyenne R.; SUN, The. Minecraft YouTuber Technoblade dead after cancer diagnosis [online]. 2022-07-01 [cit. 2022-07-01]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu 2022 na Wikimedia Commons