Šeberov

Katastrální území Šeberov celé spadalo do působnosti nejprve obce Šeberov, poté MNV Praha-Šeberov a až do června 2014 městské části Praha-Šeberov.

S účinností od 1. července 2014 byla upravena hranice samosprávných městských částí Praha-Šeberov a Praha-Kunratice v okolí Kunratické spojky tak, že přestala odpovídat hranici katastrálních území Šeberov a Kunratice a vznikly tak v řídce zastavěném území oboustranné přesahy. Katastrální hranice Šeberova a Kunratic kopíruje východní břeh rybníků Šeberák a Olšanského rybníka. Základní sídelní jednotka U Šeberáku-východ, tj. neobydlená a téměř nezastavěná část katastrálního území Šeberov západně od Kunratické spojky až k břehům Šeberovského a Olšanského rybníka, byla nově vymezena jako územně technická jednotka Šeberov-Praha-Kunratice (výměra 0,311869 km²) a připojena k městské části Praha-Kunratice. Na tomto území se nachází jen jedna nečíslovaná budova, na soukromé parcele č. 1479/2. Naopak dva díly katastrálního území Kunratice byly připojeny k samosprávné městské části Praha-Šeberov.^[3]

Jihovýchodní část souvislé a ucelené zástavby Hrnčíř jakožto urbanistického celku patří katastrálně i samosprávně k obci Vestec v okrese Praha-západ. Několik ulic, které přecházejí mezi oběma katastry a obcemi, má harmonizované názvy, tj. jak v Praze, tak ve Vestci mají stanovený shodný název: jde o ulice V březí, V úhoru a U Hrnčíř. Liší se však pravopis: zatímco v Praze se úhor i březí píšou s malým počátečním písmenem, ve Vestci s velkým.

Šeberov i Hrnčíře měly vždy zemědělský charakter. První zmínka o Šeberově je z roku 1382, o Hrnčířích z roku 1412. Jiné zdroje tvrdí, že nejstarší zpráva o Hrnčířích se dochovala z roku 1352. Po vzniku moderních obcí v 19. století byly Šeberov i Hrnčíře připojeny k Chodovu, od kterého se v roce 1909 osamostatnily s tím, že obecní úřad sídlil v Šeberově.

V okolí Šeberova najdeme veliké množství rybníků, které jsou pozůstatky rozsáhlé prameništní oblasti. Při plánování a výstavbě blízkého Jižního Města se počítalo s rozsáhlou panelovou výstavbou i na šeberovské straně dálnice D1. Druhým plánem bylo postavit v Šeberově zónu čistého průmyslu (výzkumné ústavy, elektrotechnický průmysl). Ani k jedné z variant nakonec nedošlo. V severozápadní části katastru byla v roce 1979 otevřena elektrická rozvodna postavená v souvislosti se zásobováním Jižního Města elektřinou.

 

Od roku 1990 bylo v obci zamýšleno vybudování nového centra obce – návsi.^[4] Nakonec bylo realizováno mezi roky 2017 až 2018 mezi ulicemi K Hrnčířům a V Ladech, poblíž Kostela sboru Církve bratrské a budovy Špejchar. Vzniklo tak parkoviště, velké dlážděné náměstí, v budoucnu poblíž vyroste také dům pro seniory.

Prakticky jedinou zachovanou, ale historicky velmi cennou památkou je hrnčířský gotický kostel sv. Prokopa ze 13. století. Dříve se zde také nacházela tvrz (v poplužním dvoře K Hrnčířům čp. 2).

• Hrnčířské louky
• Lípa u kostela sv. Prokopa v Hrnčířích

V dnešním Šeberově je k dispozici základní škola, stanice městské policie, lékárna a obchody s potravinami. V jižní části se nachází Sportovní areál Šeberov.

 

V roce 1927 získal Šeberov (odříznutý od železniční dopravy) autobusové spojení na lince Vršovice-Spořilov-Chodov-Průhonice.

V roce 1976 se objevily v obci první městské autobusy, na provizorní lince X vedené v trase Kunratice-Šeberov-Chodov (bez připojení na síť metra nebo tramvají). Později byly zavedeny linky 165 a 226, stále existovaly linky příměstské, provozované ČSAD, na kterých ale neplatil městský tarif.

Městskou hromadnou dopravu zajišťovala autobusová linka 154, která z Hájů a Opatova pokračovala přes Šeberov na Kunratice, Libuš, Modřany, Komořany a Zbraslav. Velmi důležité jsou kromě linky 154také příměstské linky 326, 327 a 385 vedené od stanice metra Opatov, a které za Šeberovem pokračují na Jesenici, Vestec, Průhonice nebo Čestlice.

Dnes zajišťuje autobusovou dopravu linka 154 (Strašnická - Sídliště Libuš)

Od 12. července 1971 vedla přes šeberovský katastr dálnice D1. V roce 1981 došlo ale k úpravě hranic Šeberova s Chodovem, Kunraticemi a Újezdem a od té doby již dálnice na území Šeberova nezasahuje (hranice mezi Šeberovem a Újezdem teď vede podél západního okraje dálnice).

V průběhu 70. a 80. let byla v okolí Šeberova rozsáhle přestavěná silniční síť. Nejvýznamnější křižovatku najdeme v Hrnčířích u hřbitova. Křižují se tam silnice směrem k dálnici a do Jižního Města, směrem na Vestec a Zdiměřice, směrem na Průhonice a Modletice a směrem na Kunratice. V roce 2004 byl na této křižovatce vybudován kruhový objezd.

Kolem roku 2019 byla plánována výstavba Vestecké spojky, která měla výrazně zlepšit dopravní situaci v Šeberově a Hrnčířích, neboť by sloužila jako obchvat městské části. Očekával se pokles intenzity dopravy ze současných 13 tisíc aut/den na 7-8 tisíc aut/den. Realizace této stavby byla pro protesty okolních obcí odložena.

•  
  Ulice K Hrnčířům v Šeberově, směr Jižní Město
•  
  Obecní úřad v Šeberové
•  
  Kruhový objezd v Hrnčířích, za ním Hrnčířský hřbitov
•  
  Ulice K Šeberovu v Hrnčířích

• Kunratice
• Chodov
• Újezd
• Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • Vestec
  • Zdiměřice (součást Jesenice)
  • Hole (součást Průhonic)

• Hrnčíře

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Šeberov na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa Šeberov na webu ČÚZK
• Archivní mapy na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05]