Polsko (polsky Polska) je středoevropská země, která se v posledních několika staletích nacházela na křižovatce tří velkých evropských říší. Díky tomu má bohatou kulturu a historii a silný základ pro cestovní ruch.

Polské historické dědictví se odráží v architektuře, muzeích, galeriích a památkách. Jeho krajina je rozmanitá a sahá od pobřeží Baltského moře na severu až po Tatry na jihu. Mezi nimi se rozprostírají svěží pralesy, kde žijí fascinující druhy zvířat včetně zubrů v Bělověži, krásná jezera a řeky vhodné pro různé vodní sporty, z nichž nejznámější jsou ve Varmijsko-mazurském vojvodství, ale také kopce, roviny a pouště. Mezi polskými městy najdete dokonale zachovalé gotické staré město Toruň, hanzovní památky v Gdaňsku a doklady průmyslového rozmachu 19. století v Lodži.

Dnešní Polsko je etnicky, jazykově a nábožensky velmi homogenní. Historické polské republiky, jejichž hranice se velmi lišily od těch dnešních, byly velmi multikulturní a Polsko bylo po určitou dobu známé jako nábožensky nejtolerantnější země Evropy. V Polsku žilo nejpočetnější židovské obyvatelstvo v Evropě, které bylo téměř vyhlazeno holocaustem za druhé světové války a po válce antisemitskou komunistickou vládou.

Západní oblasti Polska, včetně velkých částí Dolnoslezského, Lubušského a Západopomořského vojvodství, byly v různých obdobích součástí sousedního Německa. Přirozená hranice horských hřebenů oddělující Polsko od jeho jižních sousedů, Česka a Slovenska, nezabránila kulturním vlivům (a občasným válkám). Ve středověku bylo Polsko součástí mocného společenství s Litvou, které spravovalo i velkou část dnešního Běloruska a Ukrajiny. Kulturní doklady o tom lze nalézt blíže k dnešním hranicím. A konečně, celá východní polovina Polska bývala pod kontrolou Ruské říše a v době komunismu zde byl silný sovětský vliv, který po sobě zanechal mnoho stop v kultuře i stavebním dědictví.

Přestože Polsko ztratilo ve druhé světové válce třetinu obyvatel, včetně neúměrně velké části elit, a po ní jako sovětský satelitní stát utrpělo mnoho hospodářských problémů, ve 20. století v mnoha ohledech kulturně vzkvétalo. Polsko, které připravilo půdu pro své kolegy z východního bloku, prošlo na konci 80. a v 90. letech bolestivým přechodem k demokracii a kapitalismu. Ve 21. století Polsko vstoupilo do Evropské unie a na rozdíl od jiných zemí EU se těší nepřetržitému hospodářskému růstu. To mu umožnilo výrazně zlepšit infrastrukturu a mělo to hluboký vliv na zdejší společnost. Poláci jsou kreativní a podnikaví, neustále přicházejí s různými nápady na akce a festivaly a nové budovy a instituce vznikají téměř před očima, takže při každé návštěvě určitě objevíte něco nového.

Polské správní oblasti se nazývají vojvodství (województwa). Následující členění jich seskupuje vždy několik do jednoho regionu:

	Střední Polsko (Lodžské, Mazovské) Ve středním Polsku leží hlavní město Varšava a též Lodž s bohatou textilní výrobou a filmovým dědictvím.
	Jižní Polsko (Malopolské, Slezské) Nacházejí se zde nádherná pohoří, nejstarší fungující solné doly na světě, fantastická krajina, jeskyně, historické památky a města. Nádherné středověké město Krakov je nejnavštěvovanější polskou destinací.
	Jihozápadní Polsko (Dolnoslezské, Opolské) Barevná směs různých krajin. Jeden z nejteplejších regionů v Polsku s velmi oblíbeným, dynamickým městem Vratislav. V tomto regionu najdete polské, německé a české vlivy.
	Severozápadní Polsko (Lubušské, Velkopolské, Západopomořanské) Rozmanitá krajina, hojnost divoké zvěře, ráj pro pozorovatele ptáků, vnitrozemské duny. Jeho dědictví je utvářeno staletími, v nichž bylo součástí Německa.
	Severní Polsko (Kujavsko-pomořské, Pomořské, Varmijsko-mazurské) Oblast atraktivního polského pobřeží, písečných pláží s dunami a útesy, jezer, řek a lesů.
	Východní Polsko (Lublinské, Podleské, Podkarpatské, Svatokřížské) Velmi zelená oblast plná jezer. Nabízí nedotčenou přírodu a možnost kempování v krásné přírodě. Jedinečné pralesy a malebné řeky (např. Biebrza) s chráněnými druhy ptáků činí oblast stále zajímavější pro turisty.

• Polsko na české Wikipedii