Vilém V. Bavorský

VIlém V. Bavorský
Vilém V. (obraz Hanse von Aachen)
Narození	29. září 1548 Landshut, Bavorské vévodství
Úmrtí	7. února 1626 (ve věku 77 let) Schleißheimský zámek, Bavorské vévodství
Pohřben/a	Kostel sv. Michala, Mnichov
Tituly a úřady
bavorský vévoda
Období	24. říjen 1579 – 15. říjen 1597
Předchůdce	Albrecht V.
Nástupce	Maxmilián I.
Vyznání	římskokatolické
Rod	Wittelsbachové
Manžel/ka	Renata Lotrinská
Děti	Kryštof, Kristýna, Maxmilián I., Marie Anna, Filip Vilém, Ferdinand, Eleonora Magdaléna, Karel, Albrecht VI., Magdaléna
Otec	Albrecht V. Bavorský
Matka	Anna Habsburská
Příbuzní	Marie Anna Bavorská, Princess Maximiliane Maria of Bavaria, Ferdinand von Bavorský a Arnošt Bavorský (sourozenci) Ferdinand Maria Bavorský a Maxmilián Filip Jeroným Bavorsko-Leuchtenberský (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém V. Zbožný (29. září 1548 – 7. února 1626) byl bavorský vévoda panující v letech 1579 až 1597. Pocházel z dynastie Wittelsbachů, byl synem vévody Albrechta V. Bavorského a jeho manželky, rakouské arcivévodkyně Anny Habsburské.

Vilém byl rozhodným stoupencem protireformace. Svému bratrovi Arnoštovi zajistil roku 1583 úřad kolínského arcibiskupa, který poté zůstal v rukou Wittelsbachů po 180 let. Nekatolíci museli opustit Bavorsko. Vévoda ustanovil duchovní radu (Geistlicher Rat), které mu radila v teologických záležitostech a byla nezávislá na tajné radě. Duchovní rada dohlížela a ukázňovala katolický klér ve vévodství za pomoci pravidelných vizitací. Vydávala také certifikáty vévodským úředníkům, které zaznamenávaly jejich každoroční zpovědi a svaté přijímání. Zakládala katolické koleje s misionářskou a vzdělávací rolí, spravované relativně novými řády, především jezuity a kapucíny pro muže a uršulinkami pro ženy. Během jeho vlády také došlo k řadě poprav za honu na čarodějnice. Vilémova finanční podpora církevním projektům, zahrnujícím i misie mimo Bavorsko (např. až v Asii a Americe), velmi zatížila vévodskou pokladnu. Dne 15. října 1597 Vilém abdikoval ve prospěch svého syna Maxmiliána a zbytek svého života strávil v modlitbách a rozjímání v klášteře. Zemřel 7. února 1626 ve starém Schleißheimském zámku a byl pohřben v kostele svatého Michala v Mnichově. St. Michael's Church, Munich.

Vilém se oženil s Renatou, dcerou lotrinského vévody Františka I. Z manželství vzešlo 10 dětí:

• 1. Kryštof (*/† 23. 1. 1570)^[1]
• 2. Kristýna (23. 9. 1571 – 27. 4. 1580)^[2]
• 3. Maxmilián I. (17. 4. 1573 Mnichov – 27. 9. 1651 Ingolstadt), vévoda bavorský od roku 1597 až do své smrti a od roku 1623 kurfiřt bavorský a falcký^[3]

  I. ⚭ 1595 Alžběta Lotrinská (9. 10. 1574 Nancy – 4. 1. 1635 Braunau am Inn)^[4]

  II. ⚭ 1635 Marie Anna Habsburská (13. 1. 1610 Štýrský Hradec – 25. 9. 1665 Mnichov)^[5]

• 4. Marie Anna (8. 12. 1574 Mnichov – 8. 3. 1616 Štýrský Hradec)^[6]

  ⚭ 1600 Ferdinand II. Štýrský (9. 7. 1578 Štýrský Hradec – 15. 2. 1637 Vídeň), vévoda štýrský od roku 1590 až do své smrti a od roku 1619 císař římský, král český, uherský, chorvatský a arcivévoda rakouský^[7]

• 5. Filip Vilém (22. 9. 1576 Mnichov – 18. 5. 1598 Dachau), kardinál, kníže-biskup v Řezně^[8]
• 6. Ferdinand (6. 10. 1577 Mnichov – 13. 9. 1650 Arnsberg), kolínský arcibiskup-kurfiřt^[9]
• 7. Eleonora Magdaléna (7. 10. 1578 – 18. 4. 1579)^[10]
• 8. Karel (30. 5. 1580 – 27. 10. 1587)^[11]
• 9. Albrecht VI. (26. 2. 1584 Mnichov – 5. 7. 1666 tamtéž), bavorsko-leuchtenberský vévoda^[12]

  ⚭ 1612 Mechtylda Leuchtenberská (24. 10. 1588 Vídeň – 1. 6. 1634 Laufen)^[13]

• 10. Magdaléna (4. 7. 1587 Mnichov – 25. 9. 1628 Neuburg an der Donau)^[14]

  ⚭ 1613 Wolfgang Vilém Neuburský (4. 11. 1578 Neuburg an der Donau – 20. 3. 1653 Düsseldorf), falckrabě neuburský a vévoda z Bergu a Jülichu od roku 1614 až do své smrti^[15]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku William V, Duke of Bavaria na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilém V. Bavorský na Wikimedia Commons