Terc-butansulfinamid
| Terc-butansulfinamid | |
|---|---|
 Strukturní vzorec R-terc-butansulfinamidu | |
 Strukturní vzorec S-terc-butansulfinamidu | |
 Model molekuly | |
| Obecné | |
| Systematický název | 2-methyl-2-propansulfinamid |
| Funkční vzorec | (CH3)3CS(O)NH2 |
| Sumární vzorec | C4H11SON |
| Vzhled | bílé krystaly |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 146374-27-8 196929-78-9 (R izomer) 343338-28-3 (S izomer) |
| PubChem | 3382465 |
| SMILES | O=S(N)C(C)(C)C |
| InChI | InChI=1S/C4H11NOS/c1-4(2,3)7(5)6/h5H2,1-3H3 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 121,20 g/mol |
| Teplota tání | 102 až 105 °C (375 až 378 K) |
| Bezpečnost | |
 GHS06  GHS07 Nebezpečí[1] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Terc-butansulfinamid (systematický název 2-methyl-2-propansulfinamid) je organická sloučenina patřící mezi sulfinamidy, existující ve dvou enantiomerech. Tyto enantiomery se používají v asymetrické syntéze jako chirální pomocníci, často jsou chirálními ekvivalenty amoniaku při přípravě aminů.[2][3][4] Možnosti jeho využití rozpracoval v roce 1997 vědecký tým, který vedl Jonathan A. Ellman.[5]
Výroba
[editovat | editovat zdroj]Čisté enantiomery terc-butansulfinamidu se vyrábějí enantioselektivní oxidací di-terc-butyldisulfidu na thiosulfinát, který následně reaguje s amidem lithným, což způsobí rozštěpení disulfidových vazeb. V původní reakci byl chirální ligand použitý společně s vanadylacetylacetonátem připraven kondenzací chirálního aminoindanolu s 3,5-di-terc-butylsalicylaldehydem.
 |
| Výroba terc-butansulfinamidu |
|---|
Reakce
[editovat | editovat zdroj]Kondenzací terc-butansulfinamidu s aldehydy a ketony vznikají odpovídající N-terc-butansulfinylové aldiminy a ketiminy. Oproti ostatním iminům jsou tyto látky odolnější vůči hydrolýze, ale lépe reagují s nukleofily. Nukleofil se diastereoselektivně elektrofilně aduje na imin, přičemž terc-butansulfinyl funguje jako chránicí skupina, tu lze odstranit pomocí kyseliny chlorovodíkové za vzniku chirální soli aminu (při použití aldehydu) nebo iminu (při použití ketonu).
 |
| Syntéza chirálního aminu z terc-butansulfinamidu |
|---|
Jako nukleofily se zde obvykle používají Grignardova činidla, enoláty a organické sloučeniny lithia nebo zinku.
K syntéze chirálních aminů lze také použít chirální sulfiniminy.[6]
Použití
[editovat | editovat zdroj]Terc-butansulfinamid se používá jako chirální pomocník při asymetrické výrobě cetirizinu; výchozími látkami jsou p-chlorbenzaldehyd a fenylmagnesiumbromid:[7]
 |
| Asymetrická syntéza cetirizinu |
|---|
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku tert-Butanesulfinamide na anglické Wikipedii.
- ↑ a b 2-Methylpropane-2-sulfinamide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ J. A. Ellman. Applications of tert-butanesulfinamide in the asymmetric synthesis of amines. Pure and Applied Chemistry. 2003, s. 39–46. DOI 10.1351/pac200375010039.
- ↑ Maryann T. Robak; Melissa A. Herbage; Jonathan A. Ellman. Synthesis and Applications oftert-Butanesulfinamide. Chemical Reviews. 2010, s. 3600–3740. DOI 10.1021/cr900382t. PMID 20420386.
- ↑ Organic Syntheses, Vol. 82, p.157 (2005). [1]
- ↑ Guangcheng Liu; Derek A. Cogan; Jonathan A. Ellman. Catalytic Asymmetric Synthesis oftert-Butanesulfinamide. Application to the Asymmetric Synthesis of Amines. Journal of the American Chemical Society. 1997, s. 9913. DOI 10.1021/ja972012z.
- ↑ Asymmetric Synthesis and Properties of Sulfinimines (ThiooximeS-Oxides). The Journal of Organic Chemistry. 1997, s. 2555–2563. DOI 10.1021/jo970077e. PMID 11671597.
- ↑ D. Pflum; D. Krishnamurthy; Z. Han; S. Wald; C. Senanayake. Asymmetric synthesis of cetirizine dihydrochloride. Tetrahedron Letters. 2002, s. 923. DOI 10.1016/S0040-4039(01)02294-8.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Terc-butansulfinamid na Wikimedia Commons
