Ratenice

Ratenice
Hlavní ulice
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Pečky
Obec s rozšířenou působností	Kolín (správní obvod)
Okres	Kolín
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°5′30″ s. š., 15°3′34″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	663 (2024)[1]
Rozloha	4,73 km²[2]
Katastrální území	Ratenice
Nadmořská výška	196 m n. m.
PSČ	289 11
Počet domů	253 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Ratenice 67 289 11 Pečky ou-ratenice@c-box.cz
Starosta	Ing.Pavel Rek
Oficiální web: www.ratenice.cz
Ratenice
Další údaje
Kód obce	537748
Kód části obce	139742
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ratenice jsou obec ležící v okrese Kolín. Obec se nachází v úrodné polabské nížině cca jeden kilometr východně od města Pečky, necelých 40 km východně od Prahy u dálnice D11. Leží v nadmořské výšce 196 m n. m. V obci žije 663^[1] obyvatel a její katastrální území má rozlohu 4,73 km².^[4] V roce 2011 zde bylo evidováno 251 adres^[5] a průměrný věk obyvatel činil 37,6 let.^[6] Obec je součástí Mikroregionu Podlipansko a dobrovolného svazku obcí Pečecký region.^[7]

Obec se nachází v polabské nížině cca jeden kilometr východně od města Pečky. Severně od Ratenic je obec Vrbová Lhota a východně městys Cerhenice. U obce se nachází železniční zkušební okruh Výzkumného ústavu železničního.

Směrem k Vrbové Lhotě je stará pískovna na koupání-rybaření na kraji lesa, kterým probíhá zmíněný zřídka používaný okruh. Aleje ovocných stromů rostou podél každé silnice vedoucí ke vsi. Na půl cesty k uzlovému městu Pečky teče od Dobřichova potok Výrovka.

V místě dnešních Ratenic je doloženo dočasné zemědělské osídlení z přibližně 5. tisíciletí př. n. l. Nalezena zde byla keramika s lineárními a závitcovými vzory (volutami). Na konci doby bronzové zde žil lid knovízské kultury a později též Keltové. V místě dnešního zemědělského družstva byly archeology nalezeny zlomky nádob římskoprovinciálního původu, dvě chaty z mladší doby laténské a čtvercová studna. Asi 2 km od Ratenic byla rovněž nalezena římská soška.^[8]

První písemná zmínka o obci pochází z berního rejstříku, datovaného k roku 1340, z něhož se dochovalo pouze několik stran použitých na obaly novějších knih. Rejstřík byl součástí knihy Summa cancellariae Caroli IV., obsahující seznam panství patřících králi Karlu IV. Kniha byla uložena v hornorakouském premonstrátském klášteře Schlägl.^[9]

Ve středověku byla historie obce úzce spojena se šlechtickým rodem Stillfriedů (známým je například cestovatel a fotograf Raimund von Stillfried). Poblíž rakouské domovské obce rodu Stillfried byla roku 1278 svedena bitva na Moravském poli, v níž členové rodu bojovali na straně krále Přemysla Otakara II. Po porážce v bitvě své panství opustili, přičemž část se jich usídlila v Ratenicích a část v Kladsku.^[10]

Stillfriedové v Ratenicích založili dodnes stojící kostel svatého Jakuba Většího a dnes již zaniklou tvrz, podle všeho stojící v místě dnešního domu č. p. 1. Roku 1420 obec vypálilo vojsko Zikmunda Lucemburského, usazené v Nymburku.^[11] George Stillefrede z tohoto rodu pomohl roku 1488 Jiřímu z Poděbrad dobýt Prahu a po jeho korunovaci získal od krále za věrné služby kladské lenní panství Nowa Ruda (Neurode). Rod tam přesídlil a roku 1472 Ratenice prodal. Obec často měnila majitele a již nikdy se nestala šlechtickým sídlem. Ztratila tak na významu.^[10]

Roku 1512 založil Mikuláš Cerhenský z Dražic, na blatech v blízkosti obce, rybník Klenot o rozloze 416 ha, napájený potokem Výrovka. V německých pramenech je rybník zván též Domek Teich = Domecký rybník. Hlavní stavidla a barokně upravený renesanční dům rybářské bašty byly postaveny u Ratenic. Budova bašty dodnes osamoceně stojí nad železniční tratí.^[12]

V letech 1602–1848 byly Ratenice součástí cerhenického panství.^[13] Z roku 1762 je první zmínka o místní zádušní škole. V roce 1792 byla v obci otevřena triviální škola.^[14] V letech 1777–1850 se počet domů v obci více než zdvojnásobil.^[15] Roku 1811 obec zasáhl rozsáhlý požár, při kterém vyhořel kostel, škola a 54 dalších domů.^[16] Škola byla opravena v roce následujícím, kostel však na začátek oprav čekal plných 12 let.^[17] Požáry se obci nevyhýbaly ani v budoucnosti, například v roce 1850 shořelo 25 domů a 23 stodol.^[18]

V letech 1843–1845 byla v blízkosti obce, na dně vypuštěného Domeckého rybníka, vybudována železniční trať Praha - Kolín. V okolních obcích vznikaly první průmyslové podniky a začalo se také rozvíjet cukrovarnictví.^[19] Roku 1848 se Ratenice osamostatnily z Cerhenického panství.^[20] V 50. letech 19. století byla v obci postavena nová jednotřídka a založena knihovna. V roce 1866 bylo v obci na několik dní ubytováno 1 230 pruských vojáků, bojujících v prusko-rakouské válce a místní museli domácí armádě poskytnout své koně a povozy. Všichni odvedenci z obce válku přežili.

V 60. letech 19. století byla přes obec vybudována silnice spojující Cerhenice, Ratenice a Pečky (silnice do Vrbové Lhoty byla vybudována o půlstoletí později).^[20] Roku 1876 byla dostavěna budova staré fary, kterou o 14 let později nahradila nová fara. V 19. století byly rovněž zakládány první spolky, včetně sboru dobrovolných hasičů. Řada obyvatel obce se stala členy spolku Prokop vzniklého roku 1879 za účelem zřízení pomníku Prokopa Velikého v nedalekých Lipanech. Ten byl odhalen roku 1881.^[21] Dne 18. září 1886 byl založen obecní hasičský sbor.^[22]

Do života obce silně zasáhla první světová válka, do které bylo postupně odvedeno 100 mužů, z nichž ve válce padlo 29. Roku 1921, po vzniku samostatného Československa, jim byl zbudován pomník.^[23] Velká hospodářská krize na počátku 30. let znamenala nezaměstnanost pro desítky ratenických rodin (70 rodin v roce 1933).^[24] Za druhé světové války byli v Treblince zavražděni dva rateničtí občané židovského původu, Ota a Berta Lustigovi.^[25] Obec v květnu 1945 osvobodila Rudá armáda. Ovšem ještě v noci z 10. na 11. května 1945 byl na nádraží v Pečkách při přestřelce mezi německými vojáky a českými ozbrojenými oddíly zastřelen ratenický občan Josef Syrový.^[26]

Po válce odešlo na 40 ratenických rodin osidlovat pohraničí, ze kterého byli odsunuti Němci.^[26] V prvních poválečných volbách v roce 1946 pak 57 % ratenických občanů volilo KSČ.^[26]

Po únorovém převratu nastala řada dalších změn. Roku 1950 bylo založeno JZD^[27] a v obci začala kolektivizace, byla znemožněna činnost fary, která se změnila na školu a později na školku, kterou je dodnes. Roku 1961 byl v blízkosti obce zřízen zkušební železniční okruh. Života obce se dotkly rovněž akce Z – v 60. a 70. letech tak občané postavili dešťovou kanalizaci a chodníky a v 80. letech rovněž samoobsluhu. V 70. letech si občané také zřídili fotbalové hřiště.

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim^[28]
• 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim
• 1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim
• 1877 země česká, politický i soudní okres Poděbrady ^[29]
• 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Poděbrady ^[30]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Poděbrady ^[31]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Poděbrady ^[32]
• 1949 Pražský kraj, okres Poděbrady^[33]
• 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
• 1996 Středočeský kraj, okres Kolín ^[34]
• 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kolín

Ve vsi Ratenice (899 obyvatel, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[35] autodoprava, obchod s dobytkem, holič, 3 hostince, kolář, 3 krejčí, obuvník, pekař, obchod s lahvovým pivem, 3 pokrývači, 3 řezníci, sadař, 4 obchody se smíšeným zbožím, 3 tesařští mistři, trafika, 3 truhláři.

Obec je součástí regionu Podlipansko. Je v ní obecní knihovna, hostinec s tanečním sálem, školka a samoobsluha. Veřejnou dopravu tvoří autobusy. V obci byly opraveny chodníky a od roku 2008 je též stavěna obecní kanalizace. V první etapě vznikla možnost připojení pro 165 nemovitostí, na druhou fázi obec hledá prostředky.^[36] Modernizována byla rovněž mateřská škola a dětské hřiště. Aktivní jsou některé spolky, například sbor dobrovolných hasičů, myslivci a dobročinný spolek Ratenická včela.

V roce 2011 se obec chystá na rekonstrukci fotbalového hřiště, vybudování permakulturního sadu v jeho sousedství a na vybudování cyklostezky do Peček.^[37]

• Kostel svatého Jakuba Většího – založen byl pravděpodobně někdy ve 13.–14. století na nejvyšším bodu návsi. První písemný doklad o jeho existenci je z roku 1352. Nejstarší části kostela je hranolová věž s navazující lodí a valeně podklenutou kruchtou. V letech 1695–1700 byl kostel rozsáhle upravován, byla zbudována nová sakristie, kazatelna a samostatný kůr.^[38] Presbytář kostela pochází z let 1777–1778. Roku 1811 kostel kompletně vyhořel a jeho obnova začala až po 12 letech. Malíř Adolf Liebscher kostel roku 1912 vyzdobil nástropní malbou „Nanebevzetí Panny Marie“.^[39] V těsné blízkosti kostela se nacházel starý hřbitov, obehnaný kamennou zdí. Ta byla roku 1960 rozebrána a částečně použita na stavbě JZD.^[40] V posledních letech kostel prochází rekonstrukcí. V prosinci 2010 byla ukončena její první etapa, spočívající v rekonstrukci střechy. V druhé etapě bude restaurována přímo Lienscherova nástropní freska.^[41]

• Nová fara – budova nové fary byla postavena roku 1890 jako náhrada za menší budovu ratenické staré fary. Stojí naprosti kostelu. Po roce 1948 byla činnost fary ukončena a budova v letech 1952–1975 sloužila jako škola. Když byla škola pro nedostatek žáků uzavřela, bylo fara přeměněna na školku. Ta v budově funguje od roku 1978 dodnes.^[42]

• Obecní úřad – dnešní budova obecního úřadu byla postavena roku 1855 jako obecní jednotřídka s bytem pro učitele. V roce 1885 byla budova přestavěna na dvoutřídní a učitel bydlel v jiném domě. Po přesunu školy do fary se z budovy stal obecní úřad. Je zde i knihovna. Současná podoba domu je z roku 1978.^[42]

• Pomník vojákům padlým ve světové válce – zřízen byl na počest 29 ratenických občanů, kteří padli na frontách první světové války. Pomník zhotovil nákladem 8 000 Kč pečecký sochař J. Král. Odhalení proběhlo 14. srpna 1921. Na současné místo byl pomník přesunut v roce 1975.^[40]

František Hatlák: (*1873 Maršovice – †1943 Řečany nad Labem): v Ratenicích učil o roku 1899, od roku 1919 až do své penze v roce 1932 vykonával funkci řídícího učitele. V roce 1920 se zasloužil o založení veřejné lidové knihovny.^[43]

Eduard Jaksch (*1898 Březnice – †1983 Ratenice): navázal na pana Františka Hatláka v práci v knihovně, které se věnoval až do své smrti. Současně v letech 1946 až 1959 byl řídícím učitelem v ratenické škole. V obci vedl také pěvecký sbor a namaloval mnoho obrazů Ratenic.^[43]

Blahoslav Forman (*1916 Čáslav – †1960 Nízké Tatry): rovněž vyučoval na ratenické škole, a to během druhé světové války, v letech 1939–1944. Během svého ratenického pobytu žil v podnájmu na statku Hlaváčových v čp. 8, kam za ním přijížděli na letní prázdniny i jeho dva bratři: pozdější známý režisér Miloš Forman a Pavel Forman.^[43] Zahynul ve vánici 29. června 1960 v Nizkých Tatrách (při výstupu na Ďumbier), kde jako učitel by s turistickým oddílem základní školy na výletě.^[44]

Josef Hlaváč (*1917 Ratenice – †1989 Praha): ze statků Hláváčových pocházel evangelický farář a teolog Josef Hlaváč. Působil v evangelických sborech v Jilemnici, Brně a v Olomouci.^[43]

Jaroslav Kulač (*1887 Ratenice – †1970 Šestajovice) byl církevní hodnostář a politický vězeň. Nejprve působil jako katolický kněz v chrámu svatého Bartoloměje v Kolíně, později (od roku 1932) byl kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. V roce 1950 byl zatčen a ve vykonstruovaném politickém procesu a odsouzen na 17 let žaláře. V roce 1960 byl propuštěn na amnestii. Je pohřben v rodných Ratenicích.^[43]

Antonín Hoffmann (*1888 Ratenice – †1958 Nymburk) byl další významnou osobní Ratenic, působil jako varhaník, sbormistr a skladatel, později jako violista a korepetitor Národního divadla a opery v Kluži v tehdejším Uhersku (dnešní Rumunsko Byl dlouholetým sbormistrem pěveckých sborů Hlahol v Nymburce a v Poděbradech. Je také pohřben v rodných Ratenicích.^[43]

Starostou obce je jako nezávislý kandidát Pavel Rek. Zastupitelstvo obce Ratenice je devítičlenné. Ve volebním období 2006–2010 získali Nezávislí čtyři mandáty, ČSSD tři mandáty a Koalice NESTRANÍCI a KDU-ČSL dva mandáty.^[45] Pro volební období 2010–2014 získali nezávislí kandidáti 5 mandátů a TOP 09 4 mandáty, přičemž ČSSD nezískala žádný.^[46]

Dne 11. května 2011 byly obci poprvé v historii uděleny znak a vlajka. Tvoří ho v černo-zlatě polceném štítě svatojakubská mušle opačných barev. Mušle hřebenatka byla zvolena podle patrona místního kostela svatého Jakuba Většího, který mušli používal jako talíř na sběr jídla a milodarů. Zlatá a černá barva byly převzaty z rodového erbu prvních známých středověkých majitelů obce – pánů a hrabat ze Stillfriedu a Ratenic.^[47]

Dle sčítání lidu v roce 2001 žilo v Ratenicích trvale 476 osob, z toho 238 žen. Celkem 440 občanů se hlásilo k české národnosti, 3 ke slovenské a 1 k polské. Ze 476 osob bylo 144 věřících, z toho se 118 lidí hlásilo k římskokatolické církvi a 15 k českobratrské církvi evangelické. 276 osob bylo bez vyznání a 56 osob své vyznání neuvedlo.^[48]

V budově nové fary funguje od roku 1978 mateřská školka. Do školy poté děti dojíždějí do Peček, Cerhenic a Vrbové Lhoty. V obci působí několik spolků. Dlouhou tradici má Sbor dobrovolných hasičů Ratenice založený 18. září 1886.^[22] Aktivní je rovněž dobročinný spolek Ratenická včela, jehož členové například vysazují stromy v okolí Ratenic, pomáhají s obnovou kostela a pořádají různé další kulturní akce.

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 1 km vede silnice II/329 Poděbrady - Pečky - Plaňany.

• Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Pečky ve vzdálenosti 2 km ležící na trati 011 z Prahy do Kolína.

Veřejná doprava 2011

• Autobusová doprava – V obci měly zastávky příměstské autobusové linky Poděbrady-Pečky (v pracovních dnech 16 spojů) a Poděbrady-Cerhenice-Pečky (v pracovních dnech tam 1 spoj, zpět 3 spoje) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).

V obci se nachází 69 podnikatelských subjektů. Na návsi je obchod, postavený občany obce v rámci akce Z. V jeho blízkosti je pohostinství s tanečním sálem, využívané při různých kulturních akcích, plesech či zábavách.

• POKORNÝ, Karel. 100 let dobrovolné požární ochrany v Ratenicích 1886–1986. Ratenice: MNV Ratenice, 1986. S. 79. 
• Rukověť rateňáka aneb Ratenice dávné i nedávné. Ratenice: Ratenická včela, 2010. S. 38. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ratenice na Wikimedia Commons
• (česky) Katastrální mapa Ratenic na webu ČÚZK
• Ratenice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• (česky) Oficiální web obce
• (česky) Ekomuzeum Ratenice
• (česky) Sbor dobrovolných hasičů Ratenice
• (česky) Sdružení Ratenická včela
• (česky) Mikroregion Podlipansko