Purkrabí Pražského hradu

Purkrabí Pražského hradu
	Znak Českého království
Členský stát	České království
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Budova Starého purkrabství na Pražském hradě

Purkrabí Pražského hradu (německy Burggraf der Prager Burg, latinsky castri Pragensis burgravius, někdy také označovaný jako menší purkrabí) byl správcem Pražského hradu. Díky významu Pražského hradu jako prvního hradu mezi českými hrady, sídla českého panovníka, se z něho ve 14. století postupně vyvinul nejvyšší zemský stavovský úřad zvaný nejvyšší purkrabí Českého království (německy Oberstburggraf des Königreichs Böhmen, latinsky supremus Regni Bohemiae burgravius). Nejvyšší purkrabí se jako předseda zemského sněmu a zemského soudu věnoval celozemským záležitostem, vlastní správou Pražského hradu se pak zaobíral nový purkrabí Pražského hradu, který byl nejvyššímu purkrabímu podřížen.

Pod purkrabího Pražského hradu spadalo vězení v Černé věži a Daliborce. Do jeho kompetence patřily i mezní rozepře, spolu s dvanácti kmety od stran mu přidělených zajížděl na meze, kde rozhodoval podle starodávného způsobu.^[1] Dále se staral o purkrabský úřední majetek, ke kterému patřilo město Hradčany a několik okolních vesnic, a vyřizoval správní a soudní agendu. Řadil se mezi menší zemské úředníky (beneficiarii minores) a většinou pocházel z rytířského stavu. Pracoval v budově nejvyššího purkrabství ve východní části Hradu.

Seznam purkrabí Pražského hradu

Purkrabí pražští

1175–1177 Mutina z Bukovce
1180 Slavibor
1187 Veliš
1199 Martin
1211 Matouš
1211–1213 Bohuslav
1220–1250 Mstidruh z Dobrovičevsi
1235–1240 Hypolit
1249 Borut
1249–1251 Smil z Lichtenburka

Nejvyšší purkrabí pražští

1253–1264 Jaroš ze Slivna
1265–1269 Oldřich Zajíc z Valdeka
1267 Konrád
1271–1272 Zbislav
1277–1279 Mstidruh z Chlumu
1277 Fridrich
1277–1278 Domaslav ze Škvorce [?]
1283 Zdislav z Lemberka
1284–1288 Hroznata z Húžic
1288–1289 Zdislav ze Šternberka
1291–1297 Beneš z Vartemberka
1303–1309 Hynek z Dubé^[2]
1309 Vítek Ojíř z Landštejna
1309 Heřman Zvířetický z Lemberka
1313 Oldřich z Lichtenburka
1315 Beneš z Michalovic
1318 Oldřich ze Žebráka
1319–1346 Hynek Berka z Dubé^[2]
1346–1351 Hynek Berka mladší z Dubé
1351–1356 Vilém z Landštejna
1356–1378 Ješek z Vartemberka a z Veselé

Purkrabí Pražského hradu

1279 Slavek a Rapota
-
1380–1386 Zachariáš z Chrustěnic a z Vinařic
1380–1388 Buzek
1388–1392 Tiema z Litvínova
1388–1392 Martin (z Kročihlavě)
1392–1393 Jan Psík ze Studeněvsi
1394 Lvík z Oulic
1394–1395 Mikuláš (Mikšík)
1394–1395 Kuneš z Olbramovic
1396–1398 Diviš z Talmberka
1398 Vilém z Poděhus
1399 Matyáš z Ovence
1400 Domoslav ze Studené
1400–1402 Diviš z Talmberka
1403 Matěj
1404–1406 Vikéř z Jenišovic
1407 Ješek z Rotštejna
1413–1417 Vikéř z Myšlína
1420 (?) Duchek a Matěj, pražští měšťané
1420 Václav z Dubé a z Leštna
1424 Oneš z Měkovic
1428 Jiří z Rudné
1429 (leden) Václav Carda z Petrovic
1429 (6. 2.) Kerunk z Lomu
1429 (8. 3.) Duchek z Prahy
1430–1432 Otík z Vřeskovic
1433 Petr Vrš ze Sádlna
1434–1435 Diviš Bořek z Miletínka († 8. 1. 1438)
1435 (1. 2.) Zdeněk ze Soutic
1438–1445 Jan z Kralovic (někdy psaný z Hrádku)
1445–1448 Děpold z Rýzmberka
1451–1461 Čeněk z Klinštejna na Škvorci
1462–1463 Vratislav z Mitrovic
1463–1464 Václav ze Skuhrova
1469–1470 Mladota z Veselice
1472–1474 Alexander Kapoun ze Smiřic^[3]
1475–1478 Albrecht Ojíř z Očedělic^[3]
1478–1483 Oldřich Medek z Valdeka^[3]
1483–1484 Jan Špan z Barštyna
1485 Petr z Nemyčevsi^[3]
1485–1487 Mareš ze Švamberka^[3]
1487–1490 Václav Čéč z Nemyčevsi^[3]
1491 Hynek Kladrubský z Kladrubec
1491–1492 Oldřich z Chrástu a na Žďáře^[3]
1493 Oldřich z Kalenice
1494–1496 Albrecht Rendl z Oušavy († 9. 9. 1522)
1496–1502 Zikmund z Chmelic
1503 Jan Lašovský z Lašovic
1503–1506 Jeroným ze Skuhrova
1507–1509 Jindřich Tunkl z Brníčka († 28. 5. 1539)
1509–1529 Bohuslav Chrt z Ertína
1529–1530 Arnošt Oujezdecký z Oujezdce
1530–1556 Jan Byšický z Byšic na Svatém Poli
1556 (20. 8.) – 1557 (25. 3.) Jiří Kalenice z Kalenic na Zručech
1557–1571 Albrecht Kapoun ze Svojkova na Hlušicích
1572–1580 (9. 2.) Čeněk Míčan z Klinštejna na Hostivaři († 9. nebo 17. 2. 1580)
1582–1592 (1. 10.) Jiří Mošour z Valdova na Dobřejovicích
1592–1593 (správce) Daniel Beneda z Nečtin
1593 (5. 7.) – 1603 Jiří mladší Vratislav z Mitrovic na Zalší
1603 (17. 6.) – 1614 Jakub Menšík z Menštejna na Vosově a Skřipli
1614–1619 Zachariáš Kába z Rybňan
1619 (15. 10.) Jan Zikmund Knobloch z Knoblochshofu
1619–1620 Ehrenfried z Berbisdorfu
1622 (8. 7.) – 1623 Václav Vyduna Obytecký z Obytec
1623–1629 Jiří Mitrovský z Nemyšle
1629–1633 (28. 11.) Humbert Račín z Račína
1633 (28. 11.) – 1638 Jan Jezberovský z Olivé Hory (Olivenbergu)
1638 (7. 8.) – 1649 Karel Vilém Hejnce z Hiršperku
1650 (17. 6.) – 1653 Jan Vilém z Gerštorfu
1653–1654 Bernard Ignác Šmerovský z Litkovic
1654 (17. 10.) – 1661 Václav František Kořenský z Terešova
1661 (5. 12.) – 1664 (26. 5.) Lambert František Hřebenář z Harrachu
1664 (6. 9.) – 1671 Kryštof Leopold Račín z Račína
1671 (14. 9.) – 1676 Ignác Gottfried z Housson
1676 (25. 9.) – 1683 Albrecht Václav Hložek ze Žampachu
1683 (17. 3.) – 1695 (25. 4.) Jan Karel z Golče († 25. 4. 1695)
1695 (4. 11.) – 1711 (17. 9.) Václav Ehrenfried z Binago († 17. 9. 1711)
1712 Ferdinand František Čejka z Olbramovic († 1712)
1713–1718 (9. 2.) František Mikuláš Alsterle z Astfeldu († 9. 2. 1718)
1718–1720 Jan František z Golče
1720–1734 Josef Ferdinand z Golče
1735–1736 Maxmilián Bechyně z Lažan
1741–1746 Ferdinand Jáchym z Rumerskirchen
1747–1764 Maxmilián z Widersperka
1766–1779 Jáchym Nesslinger ze Šelchengraben
1780–1782 Kristián Josef Paulin ze Gfässer

Odkazy

Reference

↑ Ottův slovník naučný. 6. Čechy-Danseur. Praha: J. Otto, 1893. S. 507.
↑ ^a ^b SOVADINA, Miloslav. Rozrod žitavských Ronovců ve druhé polovině 13. století. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 1998, roč. 7, s. 22. ISSN 1211-9172.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g MACEK, Josef. Jagellonský věk v českých zemích (1471–1526). Díl 1: hospodářská základna a královská moc. Praha: Academia, 1992. 344 s. ISBN 80-200-0300-2. S. 327.

Literatura

HLEDÍKOVÁ, Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 570 s. ISBN 80-7106-709-1. S. 50–51.
PALACKÝ, František. Dílo Františka Palackého I. Příprava vydání Jaroslav Charvát. Praha: [s.n.], 1941. Dostupné online. Kapitola Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků, s. 321–417.
VYKOUPIL, Libor. Slovník českých dějin. Brno: Beta, 2000. 772 s. ISBN 80-902782-0-5. S. 509.

Související články

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Ottův slovník naučný. 6. Čechy-Danseur. Praha: J. Otto, 1893. S. 507.

[Bezděz_1998A2-2] SOVADINA, Miloslav. Rozrod žitavských Ronovců ve druhé polovině 13. století. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 1998, roč. 7, s. 22. ISSN 1211-9172.

[Macek-3] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g MACEK, Josef. Jagellonský věk v českých zemích (1471–1526). Díl 1: hospodářská základna a královská moc. Praha: Academia, 1992. 344 s. ISBN 80-200-0300-2. S. 327.

[1]

[2]

[3]