Projekt 58
| Projekt 58 / Třída Kynda | |
|---|---|
 Raketový křižník Groznyj | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Sovětské námořnictvo Ruské námořnictvo |
| Typ | křižník |
| Lodě | 4 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | Projekt 68bis (Sverdlov) |
| Nástupce | Projekt 1134 (Kresta I) |
| Technické údaje Projekt 58[1] | |
| Výtlak | 4 350 t (standardní) 5 400 t (plný) |
| Délka | 142,7 m |
| Šířka | 16 m |
| Ponor | 5,01 m |
| Pohon | 2 parní turbíny, 4 kotle |
| Rychlost | 34,5 uzlu (64 km/h) |
| Dosah | 3 500 nám. mil (6 480 km) při 18 uzlech (33 km/h) |
| Posádka | 304-375 důstojníků a námořníků |
| Výzbroj | 4× AK-726 (2×2) 4× AK-630 (4×1) 8× P-35 (2×4, 16 střel) 2× M-1 Volna (1×2, 16 střel) 2× RBU-6000 (2×1) 2× 533mm torpédomet (3hl.) |
Projekt 58 (v kódu NATO třída Kynda) byla třída křižníků sovětského námořnictva z doby studené války. Byly to první sovětské raketové křižníky.[2] Zároveň to byly první sovětské hladinové lodě schopné nést jaderné zbraně.[3] Jejich hlavním úkolem bylo ničení hladinových lodí protivníka.[3] Všechny byly ze služby vyřazeny.
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Vývoj třídy byl objednán roku 1956.[1] Mezi lety 1960–1965 byly v loděnici v Leningradu postaveny čtyři křižníky této třídy – Groznyj, Admirál Fokin, Admirál Golovko a Varjag. V době zahájení stavby byly považovány za torpédoborce, ale roku 1962 se jejich kategorizace změnila na raketové křižníky (raketnyj krejser).[3] Za úspěšný vývoj křižníků projektu 58 byla roku 1966 udělena Leninova cena.[3] Původně byla plánována stavba až 16 jednotek této třídy, plavidla však trpěla přetížením, takže po čtyřech kusech výroba přešla na větší křižníky Projektu 1134 (Kresta I).[3]
Jednotky projektu 58:[1]
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| Groznyj | 1960 | 26. března 1961 | 30. prosince 1962 | Vyřazen 1991. |
| Admirál Fokin (ex Stěreguščij, Vladivostok) | 1960 | 19. listopadu 1961 | 28. prosince 1964 | Vyřazen 1993. |
| Admirál Golovko (ex Doblestnyj) | 1960 | 18. července 1962 | 30. prosince 1964 | Vyřazen 1993, reaktivován, vyřazen 2002. |
| Varjag (ex Soobrazitělnyj) | 1961 | 7. dubna 1963 | 20. srpna 1965 | Vyřazen 1990. |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]
Hlavní výzbroj tvořila dvě čtyřnásobná odpalovací zařízení nadzvukových protilodních střel P-35 (v kódu NATO SS-N-3b) s dosahem 450 km.[4] Jedno na přídi a druhé na zádi. Zásoba střel představovala celkem 16 kusů. Na přídi bylo dále jedno dvojité odpalovací zařízení protiletadlových řízených střel M-1 Volna (v kódu NATO SA-N-1) se zásobou 16 střel. Během služby proběhly modernizace na standard Volna-P a později Volna-N. Na zádi se nacházely dva dvouhlavňové 76mm kanóny AK-726. K boji proti ponorkám sloužily dva vrhače raketových hlubinných pum RBU-6000 a dva trojhlavňové 533mm torpédomety. Dodatečně byly v 80. letech instalovány čtyři systémy AK-630, sloužící k obraně proti protilodním střelám.[5] Na zádi byla přistávací plocha pro vrtulník.
Pohonný systém tvořily parní turbíny TV-12 a čtyři kotle KVN-95/64. Nejvyšší rychlost dosahovala 34,5 uzlu. Dosah byl 3500 námořních mil při rychlosti 18 uzlů.[1]
Osudy
[editovat | editovat zdroj]Sovětské námořnictvo křižníky používalo až do konce studené války. V letech 1990-1993 byly křižníky vyřazeny. Pouze Admirál Golovko roku 1995 reaktivován a po následující dva roky byl vlajkovou lodí černomořského loďstva.[6] Roku 2002 byl vyřazen i on.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e GROZNYY missile cruisers (project 58) (1962 - 1965) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-05-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 68.
- ↑ a b c d e Project 58 Grozny Kynda class Guided Missile Cruiser – Ship list [online]. Globalsecurity.org, rev. 2016-01-30 [cit. 2018-05-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ P-35 / S-35 Progress - SS-N-3 SEPAL / SHADDOCK [online]. Globalsecurity.org [cit. 2018-05-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pejčoch, Novák a Hájek, 1998, s. 69.
- ↑ Project 58 Grozny Kynda class Guided Missile Cruiser – Ship list [online]. Globalsecurity.org, rev. 2006-04-22 [cit. 2010-06-28]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Projekt 58 na Wikimedia Commons
- Project 58 Grozny Kynda class Guided Missile Cruiser – Ship list [online]. Globalsecurity.org, rev. 2016-01-30 [cit. 2018-05-26]. Dostupné online. (anglicky)
- Guided Missile Cruisers - Project 58 [online]. russianships.info [cit. 2016-01-18]. Dostupné online. (anglicky)
