Podmnožina

V matematice se jako podmnožina množiny A označuje taková množina B, o jejíchž všech prvcích platí, že jsou zároveň i prvky množiny A. Obdobně se může množina A označit jako nadmnožina množiny B. Tato fakta značíme ${\displaystyle B\subseteq A}$, případně ${\displaystyle A\supseteq B}$. Relace „být podmnožinou“ se nazývá také inkluze.

Každá množina je svojí podmnožinou. Podmnožina množiny B, která jí není rovna, se označuje jako vlastní podmnožina množiny B. Tzn. žádná množina není svojí vlastní podmnožinou. Relace "být vlastní podmnožinou" se též nazývá ostrá inkluze.^[1]

${\displaystyle B\subseteq A\Leftrightarrow (\forall X)(X\in B\implies X\in A)}$
${\displaystyle B\subset A\Leftrightarrow (B\subseteq A\land (B\neq A))}$

Existují dva obvyklé způsoby zápisu podmnožin: Ve starším systému se symbolem „⊂“ označuje jakákoli podmnožina, zatímco symbolem „⊊“ se označuje vlastní podmnožina. V novějším systému se symbolem „⊂“ označuje vlastní podmnožina (ostrá inkluze)^[1], zatímco pro označení obecné podmnožiny se používá symbol „⊆“ (analogický např. k „≤“).

• Množina { 1, 2, 3 } je vlastní podmnožinou množiny { 0, 1, 2, 3 }.
• Množina všech celých čísel je vlastní podmnožinou množiny všech reálných čísel.
• Množina všech prvočísel větších než 500 je vlastní podmnožinou všech lichých čísel.
• Množina { 2 } je podmnožinou množiny sudých prvočísel (ovšem nikoli vlastní podmnožinou, protože je jí rovna).
• Množina českých prezidentů je vlastní podmnožinou množiny hlav evropských států.
• Prázdná množina je podmnožinou každé množiny.

Relace ${\displaystyle \subseteq }$ je uspořádání na množině všech podmnožin (tj. na potenční množině) libovolně zvolené množiny - to znamená, že splňuje pravidla reflexivity, tranzitivity a slabé antisymetrie.
Na druhé straně existují na každé množině s alespoň dvěma různými prvky takové podmnožiny, které nejsou srovnatelné - ${\displaystyle \neg (S_{1}\subseteq S_{2})\land \neg (S_{2}\subseteq S_{1})}$. To znamená, že ${\displaystyle \subseteq }$ není úplné, ale pouze částečné uspořádání.
Prázdná množina je nejmenším prvkem libovolné potenční množiny vzhledem k uspořádání ${\displaystyle \subseteq }$.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu podmnožina na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo podmnožina ve Wikislovníku

Teorie množin
Axiomy	axiom výběru • axiom spočetného výběru • axiom závislého výběru • axiom extenzionality • axiom nekonečna • axiom dvojice • axiom potenční množiny • Axiom regulárnosti • axiom sumy • schéma nahrazení • schéma axiomů vydělení • hypotéza kontinua • Martinův axiom • velké kardinály
Množinové operace	doplněk • de Morganovy zákony • kartézský součin • potenční množina • průnik • rozdíl množin • sjednocení • symetrická diference
Koncepty	bijekce • kardinální číslo • konstruovatelná množina • mohutnost • ordinální číslo • prvek množiny • rodina množin • transfinitní indukce • třída • Vennův diagram
Množiny	Cantorova diagonální metoda • fuzzy množina • konečná množina • nekonečná množina • nespočetná množina • podmnožina • prázdná množina • rekurzivní množina • spočetná množina • tranzitivní množina • univerzální množina
Teorie	axiomatická teorie množin • Cantorova věta • forsing • Kelleyova–Morseova teorie množin • naivní teorie množin • New Foundations • paradoxy naivní teorie množin • Principia Mathematica • Russellův paradox • Suslinova hypotéza • Von Neumannova–Bernaysova–Gödelova teorie množin • Zermelova teorie množin • Zermelova–Fraenkelova teorie množin • alternativní teorie množin
Lidé	Abraham Fraenkel • Bertrand Russell • Ernst Zermelo • Georg Cantor • John von Neumann • Kurt Gödel • Lotfi Zadeh • Paul Bernays • Paul Cohen • Petr Vopěnka • Richard Dedekind • Thomas Jech • Willard Quine