Národní divize 1928/1929

Divisione Nazionale 1928/1929
Vítězný tým
Země	Italské království Italské království
Informace
Ročník	29. ročník
Vítěz	Boloňa (2. titul)
Nejlepší střelec	Gino Rossetti (36 branek)
Sestupující	Casale La Dominante Novara Bari Atalanta Biellese Benátky Pistoiese Verona Fiumana Prato Legnano Reggiana Fiorentina
←1927/1928 1929/1930→

Soutěžní ročník Divisione Nazionale 1928/1929 byl 29. ročník nejvyšší italské fotbalové ligy. Konal se od 30. září 1928 do 7. července 1929. Zúčastnilo se jí celkem již nově 32 klubů (o 10 více). Soutěž vyhrála Boloňa a získala tak druhý titul v klubové historii. Byl to poslední turnaj strukturovaný na více skupinovém mechanismu.

Nejlepším střelcem se stal italský hráč Turína Gino Rossetti, který vstřelil 36 branek.

V létě 1928 se vedení FIGC rozhodla, že od sezony 1929/30 se bude hrát po vzoru anglické ligy a to hraní v jedné skupině a vítěz skupiny získá titul a poslední dva kluby sestoupí.

Z minulé sezony nikdo nesestoupil, ale naopak bylo do soutěže přidány další týmy. Byli to vítězové skupin druhé ligy (Atalanta, Pistoiese, Bari a Biellese). Aby byla soutěž rozšířena na 32 klubů, byly přijaty další kluby z druhé ligy (Triestina, Fiorentina, Legnano, Milanese, Benátky, a Prato). Klub Milanese se před sezonou spojil s Interem a místo něj byl pozván klub Fiumana z města Rijeka, která dříve patřila Itálii. Sezonu tak odehrálo 32 klubů, rozděleno do dvou skupin po 16 týmech. Po skončení základní skupiny se vítězové střetly proti sobě ve finále na dva zápasy a vítěz obou zápasů získal titul. Týmy od 2. – 8. místa zůstaly v soutěži i pro příští sezonu, týmy od 9. – 14. místo sestupovaly do druhé ligy a poslední dva kluby sestoupily do třetí ligy.

Je třeba zmínit rozhodnutí fašistické strany Ente Sportivo Provinciale Fascista o spojení dvou klubů v Miláně a to Inter s Milanese. Oba kluby, které byly v té době na druhém a třetím místě za Milánem v žebříčku milánských týmů podle počtu vyhraných šampionátů, byly nuceny se sloučit do nového červenobílého celku Ambrosiana. Důvody tohoto činu je třeba hledat jak v redukčním programu tak i následné fašizaci týmů, které již režim prováděl v jiných městech. Fašistické straně se zdálo, že název Inter je název komunistické internacionály nepřátelské vůči samotnému fašismu.

V obou skupinách přehledem vyhrály velmi jasně favorité. Skupinu A vyhrál obhájce minulé sezony Turín, před Milánem o šest bodů. Za býky střílely branky opět Trio delle Meraviglie Libonatti, Baloncieri a Rossetti.

Skupinu B vyhrála Boloňa o osm bodů před Juventusem a Brescií. Za Rossoblù střílel branky Angelo Schiavio a také Antonio Busini.

Poslední finále v historii italského šampionátu si tedy zahrály dva nejlepší kluby posledních let, Turín proti Boloni. V prvním zápase vyhrály domácí Rossoblù 3:1, když se dvakrát prosadil Schiavo. Ve druhém zápase opět vyhrály domácí, když se jediným střelcem se stal turínský střelec Libonatti. Býci tak vyrovnaly sérii na 1:1 a musel se hrát třetí rozhodující zápas na neutrálním hřišti. To se hrálo na Stadio Nazionale v Římě. Po bezbrankovém prvním poločase sudí Carraro na začátku druhého poločasu vyloučil boloňského hráče Pitta a poté, po sporném rozhodnutí i turínského Janniho a boloňského Giuseppeho Martelliho, protagonisty násilného střetu. Zlomový okamžik zápasu nastal v 82. minutě, když už Turín hrál kvůli zranění Luciana Vezzaniho v devíti, vstřelil rozhodující branku boloňský Giuseppe Muzzioli. Po ukončení zápasu hráči Boloně slavily po čtyřech letech druhy titul v klubové historii. Jenže vedení býků předložily žádost o zrušení zápasu kvůli údajné nepatřičnosti spáchané hráčem Boloně Martelliho, který ve skutečnosti se vrátil na hřiště poté, co se zotavil ze střetu s Jannim a zjevně si nebyl vědom toho, že byl vyloučen, a pokračoval ve hře. Hráč hrál do doby, kdy si toho rozhodčí všiml a vyloučil jej ze hřiště. Sám Carraro, který byl v této věci dotazován, však uvedl, že podle jeho názoru k žádnému porušení nařízení nedošlo. Dne 10. července 1929 se protest zamítl a potvrdil se výsledek 1:0.^[1]

Po sezoně se rozhodlo, že žádný klub nesestoupí do třetí ligy. Bylo to kvůli tomu, že se druhá liga rozšířila ze 16 na 18 klubů a klub Triestina, která měla sestoupit byla nakonec ponechána v nejvyšší lize.

Alessandria
(Alessandria)

Bergamo
(Atalanta)

Bari
(Bari)

Casale Monferrato
(Casale)

Janov
(La Dominante)

Legnano
(Legnano)

Livorno
(Livorno)

Milán
(Milán)

Modena
(Modena)

Novara
(Novara)

Padova
(Padova)

Prato
(Prato)

Busto Arsizio
(Pro Patria)

Řím
(Řím)

Turín
(Turín)

Terst
(Triestina)

Lokalizace italských klubů hrající 1928/29 ve skupině A

Klub	Město	Stadion	Trenér
Alessandria	Alessandria	Campo degli Orti	Carlo Carcano
Atalanta	Bergamo	Stadio Mario Brumana	Enrico Tirabassi
Bari	Bari	Campo degli Sports	Egri Erbstein
Casale	Casale Monferrato	Stadio Natale Palli	Ferenc Molnár Oscar Ronza
La Dominante	Janov	Stadio del Littorio	Rudolf Stanzel
Legnano	Legnano	Stadio di via Carlo Pisacane	Armand Halmos
Livorno	Livorno	Campo di Villa Chayes	Wilhelm Rady
Milán	Milán	Campo San Siro	Engelbert König
Modena	Modena	Campo di viale Fontanelli	József Ging
Novara	Novara	Campo di via Lombroso	Giuseppe Milano
Padova	Padova	Stadio Silvio Appiani	Herbert Burgess
Prato	Prato	Campo Vittorio Veneto	Karl Stürmer
Pro Patria	Busto Arsizio	Stadio Comunale	Imre János Bekey
Řím	Řím	Stadio Nazionale	William Garbutt
Turín	Turín	Stadio Filadelfia	Tony Cargnelli
Triestina	Terst	Campo di Montebello	Rudolf Soutschek

Poř.	Tým	Z	V	R	P	VG	OG	B
1.	Turín	30	21	6	3	115	31	48
2.	Milán	30	18	6	6	77	34	42
3.	Řím	30	17	6	7	71	34	40
4.	Alessandria	30	16	8	6	64	47	40
5.	Pro Patria	30	15	6	9	68	52	36
6.	Modena	30	14	7	9	59	51	35
7.	Livorno	30	13	6	11	61	62	32
8.	Padova	30	11	8	11	53	58	30
9.	Triestina	30	12	5	13	60	68	29
10.	Casale	30	8	7	15	59	72	23
11.	La Dominante	30	8	7	15	38	68	23
12.	Novara	30	8	7	15	40	77	23
13.	Bari	30	6	10	14	38	61	22
14.	Atalanta	30	6	8	16	27	53	20
15.	Prato	30	7	5	18	36	63	19
16.	Legnano	30	7	4	19	33	68	18

Poznámky

• Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
• za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
• při rovnosti bodů rozhodoval rozdíl mezi vstřelených a obdržených branek.
• klub Triestina, díky administrativě nesestoupily.
• kluby Prato a Legnano díky rozšíření sestoupily do druhé ligy, nikoli do třetí.
• klub Milán hrál kvalifikaci o Středoevropský pohár 1929 (neúspěšně).

Pořadí	Jméno	Klub	Branky
1.	Gino Rossetti	Turín	36
2.	Carlo Reguzzoni	Pro Patria	29
3.	Piero Pastore	Milán	26
4.	Giuseppe Santagostino	Milán	25
	Rodolfo Volk	Řím	25
6.	Giovanni Vecchina	Padova	24
7.	Julio Libonatti	Turín	22

Milán
(Ambrosiana)

Benátky
(Benátky)

Biella
(Biellese)

Boloňa
(Boloňa)

Brescia
(Brescia)

Cremona
(Cremonese)

Florencie
(Fiorentina)

Rijeka
(Fiumana)

Janov
(Janov)

Turín
(Juventus)

Řím
(Lazio)

Neapol
(Neapol)

Pistoia
(Pistoiese)

Vercelli
(Pro Vercelli)

Reggio Emilia
(Reggiana)

Verona
(Verona)

Lokalizace italských klubů hrající 1928/29 ve skupině B

Klub	Město	Stadion	Trenér
Ambrosiana	Milán	Campo Virgilio Fossati	Árpád Weisz
Benátky	Benátky	Stadio Pier Luigi Penzo	Antal Mally
Biellese	Biella	Campo Sportivo Rivetti	Josef Liebhart
Boloňa	Boloňa	Stadio del Littoriale	Hermann Felsner
Brescia	Brescia	Stadium di viale Piave	Imre Schoffer
Cremonese	Cremona	Stadio Giovanni Zini	József Gulyás
Fiorentina	Florencie	Stadio Velodromo Libertas	Károly Csapkay Gyula Feldmann
Fiumana	Rijeka	Stadio Comunale del Littorio	Delfino Costanzo Valle
Janov	Janov	Campo Sportivo Marassi	Renzo De Vecchi
Juventus	Turín	Stadio di corso Marsiglia	William Aitken
Lazio	Řím	Stadio della Rondinella	Franz Sedlacek Augusto Rangone Ferenc Molnár
Neapol	Neapol	Stadio Militare dell'Arenaccia	Otto Fischer Giovanni Terrile
Pistoiese	Pistoia	Campo Monteoliveto	Emerich Hermann
Pro Vercelli	Vercelli	Campo piazza Conte di Torino	Rudolf Soutschek
Reggiana	Reggio Emilia	Stadio Mirabello	Anton Ringer
Verona	Verona	Stadio Marcantonio Bentegodi	Alessandro Bascheni

Poř.	Tým	Z	V	R	P	VG	OG	B
1.	Boloňa	30	22	5	3	84	32	49
2.	Juventus	30	16	9	5	76	25	41
3.	Brescia	30	18	5	7	67	35	41
4.	Janov	30	17	5	8	71	35	39
5.	Pro Vercelli	30	16	6	8	71	40	38
6.	Ambrosiana	30	17	3	10	95	38	37
7.	Cremonese	30	14	5	11	46	43	33
8.	Lazio	30	13	3	14	47	39	29
9.	Neapol	30	11	7	12	61	64	29
10.	Biellese	30	11	5	14	34	56	27
11.	Benátky	30	10	6	14	53	65	26
12.	Pistoiese	30	9	7	14	36	65	25
13.	Verona	30	10	5	15	32	73	25
14.	Fiumana	30	4	8	18	32	73	16
15.	Reggiana	30	3	7	20	51	103	13
16.	Fiorentina	30	5	2	23	26	96	12

Poznámky

• Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
• za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
• při rovnosti bodů rozhodovalo skóre
• kluby Lazio a Neapol měly odehrát utkání o sestup, díky administrativě oba zůstaly v soutěži.
• kluby Reggiana a Fiorentina díky rozšíření sestoupily do druhé ligy, nikoli do třetí.
• kluby Juventus, Janov a Ambrosiana (neúspěšně) hrály kvalifikaci o Středoevropský pohár 1929.

Pořadí	Jméno	Klub	Branky
1.	Giuseppe Meazza	Ambrosiana	33
2.	Angelo Schiavio	Boloňa	28
3.	Attila Sallustro	Neapol	22
4.	Antonio Blasevich	Ambrosiana	20
5.	Arnaldo Prosperi	Brescia	19

1. zápas 23. červen 1929	Boloňa	3 – 1	Turín	Stadio del Littoriale, Boloňa
18:00	Schiavio  41',  58' Della Valle  31'	report	86' Libonatti	Diváci: 25 000 Rozhodčí: Rovida

2. zápas 30. červen 1929	Turín	1 – 0	Boloňa	Stadio Filadelfia, Turín
16:00	Libonatti  65'	report		Diváci: 25 000 Rozhodčí: Lenti

3. zápas 7. červenec 1929	Boloňa	1 – 0	Turín	Stadio Nazionale, Řím
17:00	Muzzioli  82'	report		Diváci: 25 000 Rozhodčí: Carraro

Divisione Nazionale Vítěz pro rok 1928/29
Bologna FC 1909

Pořadí	Jméno	Klub	Branky
1.	Gino Rossetti	Turín	36
2.	Giuseppe Meazza	Ambrosiana	33
3.	Angelo Schiavio	Boloňa	30

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Divisione Nazionale 1928-1929 na italské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Národní divize 1928/1929 na Wikimedia Commons

Národní divize 1928/1929 – Bologna SC
Brankář	Mario Gianni • Paride Pedretti
Hráči	Gastone Baldi • Felice Gasperi • Pietro Genovesi • Romildo Mercatelli • Eraldo Monzeglio • Alfredo Pitto • Antonio Busini • Federico Busini • Giuseppe Della Valle • Nino Lolli • Alberto Pozzi • Nino Cogolli • Giuseppe Martelli • Giuseppe Muzzioli • Bernardo Perin • Angelo Schiavio
Hlavní trenér	Hermann Felsner