[go: up one dir, main page]
More Web Proxy on the site http://driver.im/Přeskočit na obsah

Miranda (měsíc)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Měsíc Miranda, jak jej vyfotografovala sonda Voyager 2

Miranda je nejmenší a nejvnitřnější ze skupiny pěti velkých Uranových měsíců. Obíhá planetu ve vzdálenosti 129 780 kilometrů. Veliký je 235,8 kilometrů v rovníkovém poloměru. Hmotnost tělesa je odhadována na 6,59×1019 kg. Doba jedné otáčky kolem své osy je stejně dlouhá, jako doba jednoho oběhu kolem planety (1,413 479 dne). Průměrná teplota povrchu byla určena na -187 °C. Povrch je tvořen převážně zmrzlými sloučeninami methanu a čpavku.

Snímky jeho povrchu dosud pořídila jediná sonda, která zkoumala vnější planety sluneční soustavy, Voyager 2 v lednu 1986. Povrch tohoto měsíce je tvořen rýhami, krátery, útesy a plochými oblastmi a je celkově velmi různorodý. Kaňony na Mirandě mají až 25 km a jsou tedy desetkrát hlubší než Grand Canyon. Měsíc byl pravděpodobně dřív rozdrcen na kusy a opět se stmelil.[1]

Objeven byl 16. února 1948 astronomem Gerardem Kuiperem, protože pomocí silných teleskopů je viditelný i ze Země. Pojmenován byl podle postavy z díla Williama Shakespeara (dcera Prospera z Bouře).[2]

Miranda v kultuře

[editovat | editovat zdroj]
  1. GRYGAR, Jiří. Nebeský cestopis [online]. Český rozhlas Leonardo, 2009-01-10 [cit. 2009-01-11]. Kapitola Co víme o Uranu. Čas 30:10 od začátku stopáže. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. http://articles.adsabs.harvard.edu/full/seri/PASP./0061//0000129.000.html
  3. GRANT, Rob; NAYLOR, Doug. Červený trpaslík: Nekonečno vítá ohleduplné řidiče. Redakce Miloš Urban, Milan Dorazil; překlad Ladislav Šenkyřík; Obálka Matouš Přikryl; Graficky upravil Pavel Zelenka. [s.l.]: Argo, 2002. 216 s. ISBN 80-7203-411-1.  - strana 66

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]