Lloyd Glasspool
Lloyd Glasspool | |
---|---|
Lloyd Glasspool na French Open 2022 | |
Přezdívka | Glass[1] |
Stát | Spojené království |
Datum narození | 19. listopadu 1993 (31 let)[2] |
Místo narození | Redditch, Spojené království[2] |
Bydliště | Birmingham, Spojené království[2] |
Výška | 191 cm[2] |
Hmotnost | 85 kg[2] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 1 638 643 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 0–0 |
Tituly | 0 ATP, 5 ITF |
Nejvyšší umístění | 282. místo (25. července 2016) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Wimbledon | 2. kolo kvalifikace (2018) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 108–78 |
Tituly | 5 ATP, 5 challengerů, 11 ITF |
Nejvyšší umístění | 7. místo (12. června 2023) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2024) |
French Open | čtvrtfinále (2022) |
Wimbledon | 3. kolo (2021, 2022, 2024) |
US Open | čtvrtfinále (2022) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistrů | semifinále (2022) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2024) |
French Open | čtvrtfinále (2023) |
Wimbledon | 1. kolo (2021, 2023) |
US Open | 1. kolo (2023) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 5. listopadu 2024
Lloyd Edward Glasspool (* 19. listopadu 1993 Redditch, Worcestershire) je britský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál pět deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal pět titulů ve dvouhře a šestnáct ve čtyřhře.[3]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2016 na 282. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2023 na 7. místě. Trénují ho Oliver Plaskett s Louisem Cayerem. Dříve tuto roli plnil Morgan Phillips.[2]
Soukromý život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se roku 1993 v Redditchi, městě anglického hrabství Worcestershire, do rodiny Neila a Siany Glasspoolových.[4] O rok starší bratr Parry Glasspool je herec.[1] Po maturitě na birminghamské Woodrush High School pokračoval studiem Texaské univerzity v Austinu, kde získal titul bachelor of education (B.Ed.). Mezi lety 2011–2015 hrál za alma mater univerzitní tenis. V roce 2015 s Dánem Sørenem Hessem-Olesenem triumfoval ve čtyřhře národního mistrovství NCAA.[4]
V období 2016–2018 udržoval partnerský vztah s britskou tenistkou Heather Watsonovou.[5]
Tenisová kariéra
[editovat | editovat zdroj]V rámci událostí okruhu ITF debutoval v červenci 2012, když do dvouhry v anglickém Wrexhamu dotované 15 tisíci dolary postoupil z kvalifikace. Ve druhém kole podlehl krajanu Danielu Coxovi z páté světové stovky.[3] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu získal během října 2015 v Heráklionu po finálové výhře nad Srbem Mikim Jankovićem, figurujícím ve čtvrté stovce žebříčku. První challenger pak vyhrál ve čtyřhře únorového Gran Canaria Challengeru 2021 v Las Palmas po boku Harriho Heliövaary.[6][3]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Wimbledonu 2016, do nějž obdržel s Danielem Evansem divokou kartu. Na úvod však nenašli recept na tunisko-český pár Malek Džazírí a Lukáš Rosol. Jednalo se zároveň o jeho první start na okruhu ATP Tour. Grandslamovou kvalifikační dvouhru si poprvé zahrál ve Wimbledonu 2018, kde byl vyřazen v jejím druhém kole.[6] Do premiérového finále na túře ATP postoupil v březnové čtyřhře Open 13 2021, konané v Marseille. S Finem Harrim Heliövaarou ve finále zdolali nizozemskou dvojici Sander Arends a David Pel po dvousetovém průběhu. Spolupráci s finským tenistou navázal během challengerů v listopadu 2020, na nichž se probojovali do čtyř finále.[7]
Finále na okruhu ATP Tour
[editovat | editovat zdroj]Čtyřhra: 15 (5–10)
[editovat | editovat zdroj]
|
Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | březen 2021 | Marseille, Francie | ATP 250 | tvrdý (h) | Harri Heliövaara | Sander Arends David Pel |
7–5, 7–6(7–4) |
Finalista | 1. | únor 2022 | Montpellier, Francie | ATP 250 | tvrdý (h) | Harri Heliövaara | Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut |
6–4, 6–7(3–7), [10–12] |
Finalista | 2. | únor 2022 | Dallas, Spojené státy | ATP 250 | tvrdý (h) | Harri Heliövaara | Marcelo Arévalo Jean-Julien Rojer |
6–7(4–7), 4–6 |
Finalista | 3. | červen 2022 | Queen's Club, Londýn, Velká Británie | ATP 500 | tráva | Harri Heliövaara | Nikola Mektić Mate Pavić |
6–3, 6–7(3–7), [6–10] |
Vítěz | 2. | červenec 2022 | Hamburk, Německo | ATP 500 | antuka | Harri Heliövaara | Rohan Bopanna Matwé Middelkoop |
6–2, 6–4 |
Finalista | 4. | červenec 2022 | Umag, Chorvatsko | ATP 250 | antuka | Harri Heliövaara | Simone Bolelli Fabio Fognini |
7–5, 6–7(6–8), [7–10] |
Finalista | 5. | září 2022 | Mety, Francie | ATP 250 | tvrdý (h) | Harri Heliövaara | Hugo Nys Jan Zieliński |
6–7(5–7), 4–6 |
Finalista | 6. | říjen 2022 | Stockholm, Švédsko | ATP 250 | tvrdý (h) | Harri Heliövaara | Marcelo Arévalo Jean-Julien Rojer |
3–6, 3–6 |
Vítěz | 3. | leden 2023 | Adelaide, Austrálie | ATP 250 | tvrdý | Harri Heliövaara | Jamie Murray Michael Venus |
6–3, 7–6(7–3) |
Finalista | 7. | únor 2023 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | ATP 500 | tvrdý | Harri Heliövaara | Maxime Cressy Fabrice Martin |
6–7(2–7), 4–6 |
Finalista | 8. | srpen 2023 | Winston-Salem, Spojené státy | ATP 250 | tvrdý | Neal Skupski | Nathaniel Lammons Jackson Withrow |
3–6, 4–6 |
Vítěz | 4. | leden 2024 | Brisbane, Austrálie | ATP 250 | tvrdý | Jean-Julien Rojer | Kevin Krawietz Tim Pütz |
7–6(7–3), 5–7, [12–10] |
Finalista | 9. | květen 2024 | Ženeva, Švýcarsko | ATP 250 | antuka | Jean-Julien Rojer | Marcelo Arévalo Mate Pavić |
6–7(2–7), 5–7 |
Vítěz | 5. | říjen 2024 | Tokio, Japonsko | ATP 500 | tvrdý | Julian Cash | Ariel Behar Robert Galloway |
6–4, 4–6, [12–10] |
Finalista | 10. | 3. listopadu 2024 | Paříž, Francie | Masters 1000 | tvrdý (h) | Adam Pavlásek | Wesley Koolhof Nikola Mektić |
6–3, 3–6, [5–10] |
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
[editovat | editovat zdroj]Legenda |
---|
Challengery (0 D; 4 Č) |
ITF (5 D; 11 Č) |
Dvouhra (5 titulů)
[editovat | editovat zdroj]Č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | říjen 2015 | Heráklion, Řecko | tvrdý | Miki Janković | 6–4, 6–3 |
2. | prosinec 2015 | Marsá al-Qantáwí, Tunisko | tvrdý | Roberto Ortega Olmedo | 6–3, 6–4 |
3. | duben 2016 | Heráklion, Řecko | tvrdý | Jonny O'Mara | 6–3, 4–6, 7–6(7–3) |
4. | září 2017 | Nottingham, Velká Británie | tvrdý | Oliver Golding | 5–7, 6–4, 6–4 |
5. | červenec 2018 | Iowa City, Spojené státy | tvrdý | Jevgenij Karlovskij | 7–6(7–2), 7–6(7–1) |
Čtyřhra (16 titulů)
[editovat | editovat zdroj]Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | srpen 2015 | Hyvinkää, Finsko | antuka | Mikael Torpegaard | Romain Arneodo Maxime Janvier |
7–6(7–3), 6–2 |
2. | září 2015 | Nottingham, Velká Británie | tvrdý | Joshua Ward-Hibbert | Daniel Cox David Rice |
6–4, 3–6, [10–7] |
3. | říjen 2015 | Heráklion, Řecko | tvrdý | Joshua Ward-Hibbert | Peter Bothwell Toby Martin |
6–3, 7–5 |
4. | říjen 2015 | Heráklion, Řecko | tvrdý | Joshua Ward-Hibbert | Corentin Denolly Alexandre Müller |
bez boje |
5. | listopad 2015 | Bath, Velká Británie | tvrdý (h) | Joshua Ward-Hibbert | Sam Barry Filip Peliwo |
6–4, 3–6, [10–2] |
6. | prosinec 2015 | Marsá al-Qantáwí, Tunisko | tvrdý | Peter Bothwell | Anis Ghorbel Vaško Mladenov |
6–1, 6–4 |
7. | duben 2017 | Memphis, Spojené státy | tvrdý | Mackenzie McDonald | Philip Bester Alex Lawson |
6–2, 7–6(7–3) |
8. | květen 2019 | Heráklion, Řecko | tvrdý | Aidan McHugh | Michail Pervolarakis Petros Tsitsipas |
7–6(7–5), 7–6(7–2) |
9. | červenec 2019 | Iowa City, Spojené státy | tvrdý | Alejandro González | Jack Findel-Hawkins Mark Whitehouse |
6–2, 6–1 |
10. | říjen 2019 | Norman, Spojené státy | tvrdý | Sekou Bangoura | Hunter Johnson Yates Johnson |
7–6(11–9), 6–2 |
11. | leden 2020 | Rancho Santa Fe, Spojené státy | tvrdý | Alex Lawson | Boris Arias Sekou Bangoura |
6–1, 7–6(7–1) |
1. | únor 2021 | Las Palmas, Španělsko | antuka | Harri Heliövaara | Kimmer Coppejans Sergio Martos Gornés |
7–5, 6–1 |
2. | březen 2021 | Biella, Itálie | tvrdý (h) | Matt Reid | Denys Molčanov Serhij Stachovskyj |
6–3, 6–4 |
3. | listopad 2021 | Roanne, Francie | tvrdý (h) | Harri Heliövaara | Romain Arneodo Albano Olivetti |
7–6(7–5), 6–7(5–7), [12–10] |
4. | listopad 2021 | Bari, Itálie | tvrdý | Harri Heliövaara | Andrea Vavassori David Vega Hernández |
6–3, 6–0 |
5. | květen 2023 | Bordeaux, Francie | antuka | Harri Heliövaara | Sadio Doumbia Fabien Reboul |
6–4, 6–2 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lloyd Glasspool na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Lloyd Glasspool Tennis Player Profile [online]. LTA [cit. 2021-04-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f Lloyd Glasspool na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 5. listopadu 2024
- ↑ a b c Lloyd Glasspool na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 5. listopadu 2024
- ↑ a b Lloyd Glasspool - Men's Tennis [online]. Texaská univerzita v Austinu [cit. 2021-04-22]. Dostupné online.
- ↑ MOORE-BRIDGER, Ben. Interview | Heather Watson on looking for love, Tinder, and Wimbledon. Standard [online]. 2018-07-03 [cit. 2021-04-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Lloyd Glasspool | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lloyd Glasspool & Harri Heliovaara Claim Maiden ATP Tour Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2021-03-14 [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lloyd Glasspool na Wikimedia Commons
- Lloyd Glasspool na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Lloyd Glasspool na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)