Lisowicia
 LisowiciaStratigrafický výskyt: Svrchní trias, asi před 205 miliony let | |
|---|---|
 Fosilní kosti (kost pažní a stehenní) druhu L. bojani | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Nadřád | Synapsida |
| Řád | Therapsida |
| Podřád | Dicynodontia |
| Rod | Lisowicia |
| Binomické jméno | |
| Lisowicia bojani Sulej & Niedźwiedzki, 2018 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lisowicia („pocházející z Lisowic“) byl rod obřího terapsida ze skupiny Dicynodontia. Žil v období pozdního svrchního triasu (pozdní nor až raný rét; asi před 205 miliony let) na území dnešního jižního Polska (okolí města Lisowice v Horním Slezsku). Původně byl objev tohoto obřího synapsida oznámen roku 2008, tehdy však ještě nedostal vlastní vědecké jméno.[1]
Popis
[editovat | editovat zdroj]
Lisowicia je v současnosti nejmladším známým prokazatelným dicynodontem vůbec, navíc je zdaleka největším známým zástupcem celé této skupiny. Představuje také největšího známého nedinosauřího obratlovce, žijícího v období svrchního triasu. Délka těla těchto obřích synapsidů byla autory popisné studie odhadnuta asi na 4,5 metru, výška v nejvyšším bodě hřbetu zhruba na 2,6 metru a hmotnost až na 9 tun.[2] Jednalo se tedy o zvíře velikosti mohutného dospělého slona afrického. Před objevem tohoto druhu se paleontologové domnívali, že dicynodonti dorůstali maximálně velikosti současného nosorožce (hmotnosti zhruba do 3 tun).[3]
Fosilní kosti tohoto druhu vykazují stálý růst, který nebyl v žádném bodě vývoje rapidně přerušen nebo ukončen. Je proto zřejmé, že stejné evoluční trendy, které favorizovaly velké až obří druhy dinosaurů na konci triasového období, byly „ve hře“ také u těchto pozdně triasových synapsidů. Končetiny lisowicie byly pro účel lepší podpory velkého a těžkého těla plně vzpřímené pod tělem.[4] V červnu 2019 byla publikována studie o objemovém 3D modelu tohoto tvora, podle které byla ve skutečnosti lisowicia poněkud menší (průměrná hmotnost dosahovala „jen“ asi 5,88 tuny, oproti maximální udávané hmotnosti 9,33 tuny v původní popisné studii).[5][6]
Paleoekologie
[editovat | editovat zdroj]Predátorem tohoto velkého savcovitého plaza mohl být například až 6 metrů dlouhý dravý archosaur druhu Smok wawelski, formálně popsaný roku 2012 ze stejné paleontologické lokality.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dzik, Jerzy; Sulej, Tomasz; Niedźwiedzki, Grzegorz (2008). A Dicynodont-Theropod Association in the Latest Triassic of Poland. Acta Palaeontologica Polonica. 53 (4): 733–738. doi: 10.4202/app.2008.0415
- ↑ Tomasz Sulej & Grzegorz Niedźwiedzki (2018). An elephant-sized Late Triassic synapsid with erect limbs. Science: eaal4853. doi: 10.1126/science.aal4853
- ↑ Sulej, T. (2024). Osteology and relationships of the Late Triassic giant dicynodont Lisowicia. Zoological Journal of the Linnean Society. 202 (1): zlae085. doi: https://doi.org/10.1093/zoolinnean/zlae085
- ↑ Gretchen Vogel (2018). Giant mammal cousin rivaled early dinosaurs[nedostupný zdroj]. Science 362 (6417): 879. doi: 10.1126/science.362.6417.879
- ↑ Marco Romano & Fabio Manucci (2019). Resizing Lisowicia bojani: volumetric body mass estimate and 3D reconstruction of the giant Late Triassic dicynodont. Historical Biology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2019.1631819
- ↑ Gayford, J. H.; et al. (2024). Cautionary tales on theuse of proxies to estimate body size and form of extinct animals. Ecology and Evolution. 14 (9): e70218.
- ↑ SOCHA, Vladimír. Triasový drak z Polska. OSEL.cz [online]. 20. října 2023. Dostupné online. (česky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Lisowicia na Wikimedia Commons
- Článek na webu Phys.org (anglicky)
- Článek na webu Gizmodo (anglicky)
- Článek na webu Science News (anglicky)
