[go: up one dir, main page]
More Web Proxy on the site http://driver.im/Přeskočit na obsah

Omega-3 nenasycené mastné kyseliny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Omega-3)
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: mj. přemíra použití "PUFA"
ikona
Neutralita tohoto článku byla zpochybněna.
Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Neodstraňujte, prosíme, tuto zprávu, dokud nebudou pochybnosti vyřešeny.
Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.
Alfa-linolenová kyselina (ALA)
Stearidonová kyselina
Eikosapentaenová kyselina (EPA)
Dokosahexaenová kyselina (DHA)
Olejný len - semena s nejvyšším obsahem alfa-linolenové kyseliny a poměrem omega-3:omega-6 až 4:1
Semena šalvěje hispánské - chia semínka - s vysokým obsahem alfa-linolenové kyseliny a poměrem omega-3:omega-6 asi 3:1

Omega-3 mastné kyseliny (označované také omega-3 oleje, ω-3 mastné kyseliny nebo n-3 mastné kyseliny, případně PUFA omega-3) je skupina polynenasycených mastných kyselin, v jejichž chemické struktuře je první dvojná vazba mezi uhlíky na třetím a čtvrtém místě (počítáno od koncové methylové skupiny). Jsou široce rozšířeny v přírodě, jsou důležitými složkami metabolismu živočišných lipidů a hrají důležitou roli v lidské stravě a v lidské fyziologii.[1]

Omega-3 polynenasycené mastné kyseliny jsou důležité pro správnou funkci očí, mozku a srdce. Pro lidskou fyziologii jsou důležité zejména kyselina α-linolenová (ALA), kyselina eikosapentaenová (EPA) a kyselina dokosahexaenová (DHA). Kyselina stearidonová je v organismu mezistupněm při konverzi ALA na EPA a případně následně na DHA, vyskytuje se však i v některých potravinách. Důležitý je i poměr uvedených omega-3 polynenasycených mastných kyselin k omega-6 polynenasyceným mastným kyselinám, který by měl být ideálně 1:1.

ALA se vyskytuje v rostlinách, zatímco DHA a EPA se nacházejí v mořských řasách a rybách. Primárními zdroji jsou mořské řasy a fytoplankton, DHA a EPA se pak hromadí v rybách, které tyto řasy konzumují. Mezi nejbohatší zdroje rostlinných olejů obsahujících ALA patří lněná semínka a vlašské ořechy, případně chia a konopná semínka, dobrým zdrojem, vzhledem k celkové spotřebě, je i řepkový olej. Zdrojem EPA a DHA v lidské stravě jsou především tučné ryby: sleď, makrela, sardinky, losos, siven.[1] Vůbec nejbohatším zdrojem EPA a DHA jsou tresčí játra.[2]

Člověk, stejně jako ostatní savci, není schopen syntetizovat kyselinu α-linolenovou, která je proto označována za esenciální a lze ji získat pouze ze stravy. Organismus však může ALA, pokud je k dispozici, použít k syntéze EPA a DHA vytvořením dalších dvojných vazeb podél uhlíkového řetězce (desaturace) a jeho prodloužením (elongace). Jmenovitě může být ALA (18 uhlíků a 3 dvojné vazby) využita k syntéze EPA (20 uhlíků a 5 dvojných vazeb), a následně DHA (22 uhlíků a 6 dvojných vazeb). Schopnost vytvářet omega-3 mastné kyseliny s delším řetězcem z kratších může klesat s věkem. Na vzduchu jsou nenasycené mastné kyseliny náchylné k oxidaci a žluknutí.[2]

V některých novějších klinických studiích a metaanalýzách se nepodařilo prokázat pozitivní vliv omega-3 mastných kyselin podávaných ve formě doplňků stravy. Tento závěr se však netýká potravin s vyšším podílem EPA a DHA (ryby) nebo ALA (lněné semínko). Otázka vztahu různých skupin mastných kyselin (nasycené - SFA, mononenasycené - MUFA a polynenasycené PUFA) a kardiovaskulárních chorob byla diskutována v roce 2011, protože některé dosavadní názory byly zpochybněny.

Pohled do historie a klinické podklady

[editovat | editovat zdroj]

Výzkum vlivu omega-3 nenasycených mastných kyselin na kardiovaskulární systém přinesl první ucelené poznatky v roce 1956. Byl objasněn vztah mezi deficiencí esenciálních mastných kyselin a časnějším nástupem aterosklerotických změn a příznaků.[3] Bylo upozorněno na možnost vztahu mezi nedostatkem PUFA omega-3 a incidencí infarktu myokardu či ischemické choroby srdeční.[4] Studie GISSI-Preventione zahrnovala 11 324 pacientů po infarktu myokardu a prokázala, že podání 0,85 g/den EPA + DHA vedlo k signifikantnímu snížení rizika náhlé smrti, fatálního a nefatálního infarktu myokardu.[5] Ve studii Chicago s 1822 pacienty zaměřené na primární prevenci bylo snížení rizika úmrtí na kardiovaskulární onemocnění (KVO) tím vyšší, čím vyšší byl příjem rybího masa v dietě (téměř poloviční riziko u skupiny s více než 35 g rybího masa denně).[6]

Jedna krátkodobá studie z roku 2012 provedená na malém počtu pacientů (11)naznačovala, že tříměsíční suplementace omega-3 mastných kyselin nezlepšuje srdeční diastolickou funkci.[7][8] Metaanalýza z roku 2012 došla k závěru, že není prokázán žádný vztah mezi suplementací omega-3 a úmrtností z jakékoli příčiny.[9]

Jedna studie z roku 2012 naznačovala, že zvýšený příjem omega-3 mastných kyselin zvyšuje u mužů riziko výskytu rakoviny prostaty o 43 %.[10] Přehledová studie z roku 2022 se spíše kloní k opačnému závěru.[11]

PUFA omega-3 a kardiovaskulární systém

[editovat | editovat zdroj]

Pozitivní vliv PUFA omega-3 na kardiovaskulární systém je široce zkoumán kvůli medicínskému, sociálnímu i ekonomickému významu. Vliv na kardiovaskulární systém je komplexní a lze shrnout do několika proudů:

Úprava rheologických vlastností krve

[editovat | editovat zdroj]

PUFA omega-3 výrazně zlepšují schopnost deformability červených krvinek, pružnost jejich membrány, snižují viskozitu krve, snižují agregaci trombocytů,[12] akcelerují trombolýzu.[13] Komplexní antiaterogenní efekt vede u osob s KVO k vyšší stabilitě aterosklerotických plátů a k mírnému zlepšení angiografických nálezů.[14]

Hypolipidemický efekt EPA a DHA

[editovat | editovat zdroj]

Za prokázané lze považovat příznivé působení omega-3 mastných kyselin na koncentraci triglyceridů.[15] Při konzumaci EPA a DHA v množství 2–3 g/den se v játrech snižuje endogenní lipogeneze (tvorba tuků lipidů), a tím i lipémie (zvýšený obsah tuků).[16][nenalezeno v uvedeném zdroji] EPA a DHA inhibuje produkci LDL cholesterolu (LDL-C).[17] Peroxidace, které probíhají v LDL-C, vedou k následné urychlené akumulaci cholesterolu v cévní stěně. Dieta obohacená potravinami s vyšším obsahem rybího tuku může změnit chování LDL.[18] V roce 2022 se objevil názor, že vztah mezi vysokou hladinou cholesterolu (LDL-C) a onemocněními jako infarkt nebo mrtvice není tak silný, jak se dříve soudilo,[19] který se odvolává na odbornou lékařskou studii vyhodnocující vliv snižování LDL-C pomocí statinů na zdravotní důsledky.[20] Autoři uvedené studie upozorňují, že výsledky musí být interpretovány opatrně, protože zjištění byla nekonzistentní a neprůkazná díky výrazné heterogenitě.

Stabilizace myokardu

[editovat | editovat zdroj]

Dieta rozšířená o 1 g EPA a DHA denně průkazně snižuje riziko fatálních koronárních onemocnění. Děje se tak stabilizací myokardu a sníženým rizikem maligních arytmií.[21] PUFA omega-3 vlivem na fosfolipidovou složku membrány stabilizují ultrastrukturu membrány.[22] Prodlužují vedení (působí negativně dromotropně a chronotropně), zároveň působí negativně inotropně. Antiarytmické působení by mohlo být způsobeno zvýšením prahu.[23] Jestliže se v dietě objeví rybí olej v dostatečném množství, dojde i k aktivaci K+ (ATP-dependentních) a k inhibici Ca2+ kanálů.[24] EPA na zvířecím modelu signifikantně snižuje koncentraci intracelulárního kalcia, a to nižším transmembranózním influxem, nikoli vyšším efluxem.[25]

Regenerace cévního endotelu

[editovat | editovat zdroj]

Suplementace diety rybím olejem nebo koncentráty PUFA omega-3 má pozitivní důsledky na obnovné procesy v cévním endotelu.[26]

Snižují rozsah ischemického poškození

[editovat | editovat zdroj]

Zlepšují dříve zhoršené funkce v důsledku ischemické choroby srdeční a vlivu hypoxemie. PUFA omega-3 při pokusech na potkanech průkazně snížily postischemickou acidózu, koncentraci draslíku, zlepšily kontraktilitu a následnou rekuperaci.[27] Při vysokém obsahu PUFA omega-3 v organismu dojde při ischemii k podstatně menší devastaci.[28]

Pozitivní ovlivnění metabolického syndromu

[editovat | editovat zdroj]

Dietní aplikace PUFA omega-3 vede ke zlepšení glukózové tolerance, zlepšení stavu inzulinové rezistence, k poklesu glykémie, lipémie apod.[29]

Negativně působí současný výživový trend v západních zemích a to překračování doporučeného příjmu PUFA omega-6/PUFA omega-3 v neprospěch omega-3. Zvýšený podíl omega-6 vede mimo jiné ke snížení citlivosti na inzulin nebo k nižší konverzi ALA na EPA a DHA. PUFA omega-3 naopak pozitivně ovlivňují expresi transportních mechanizmů na membránách pro glukózu.[30]

PUFA omega-3 a imunita

[editovat | editovat zdroj]

Ovlivnění imunitního systému suplementací PUFA omega-3 je zajímavé jednak pro imunitu samou, jednak pro možný podíl imunitních reakcí na zánětlivé genezi aterosklerózy. Bylo prokázáno, že antiinflamatorní účinek se skutečně váže na PUFA omega-3[31] Dlouhodobá aplikace rybího oleje nebo koncentrátu PUFA omega-3 vede k průkaznému zlepšení imunitního systému. Zlepšení lze pozorovat i u zdravých jedinců, kdy případné disbalance jsou díky dietě bohaté na PUFA omega-3 mnohem dříve a účinněji vyrovnávány. EPA ve vyšších dávkách zkracuje průběh zánětlivých procesů[32] Vliv PUFA omega-3 na imunitu se snaží vysvětlit protektivní a benefiční účinky EPA a DHA v oblasti kardiovaskulárních onemocnění a jejich prevence. Jde o potlačení proinflamatorních cytokinů (IL-1, IL-6, TNF-α).[18]

PUFA omega-3 a centrální nervový systém

[editovat | editovat zdroj]

1. Psychiatrická onemocnění
Údaje se vážou především ke schizofrenii a bipolární poruše. Suplementace rybím olejem v dietě, indikována původně ze zcela jiných důvodů vedla ke zjištění, že se dostavil příznivý účinek i v oblasti funkcí CNS (paměť, vybavování si), zlepšily se také komplexní vztahy jedince ke společnosti, vzrostla zájmová aktivita atd.[33][34][35] Neuringer objasnil, že se jedná o PUFA omega-3, především o DHA, která je pro vývoj CNS jedním z esenciálních substrátů.[36]

2. Vývoj centrální nervové soustavy (CNS)
Vzájemný poměr v membránách obou řad nenasycených mastných kyselin (tj. PUFA omega-6/PUFA omega-3) a pravděpodobně i jednotlivých mastných kyselin (AA, EPA, DHA) je zřejmě důležitý pro funkci CNS.[37]

PUFA omega-3 a těhotenství

[editovat | editovat zdroj]

Vliv omega-3 mastných kyselin na plod v průběhu těhotenství začal být podrobněji zkoumán teprve v 80. letech. Impulsem bylo zjištění dánských výzkumníků, kteří popsali, že ženy žijící na Faerských ostrovech rodily v průměru o 194 g těžší děti a jejich těhotenství byla v průměru o 4 dny delší než u žen v Dánsku.[38] Přirozená strava na Faerských ostrovech obsahuje více omega-3 mastných kyselin a méně omega-6 mastných kyselin než v Dánsku. Proto i obsah mastných kyselin v plasmě (zejména poměr omega-3 a omega-6) je významně vyšší u žen žijících na Faerských ostrovech. Studie z roku 1991 popisuje, že Dánky, které ve stravě zvýší poměr omega-3/omega-6 alespoň o 20 %, mohou očekávat prodloužení doby těhotenství o 5,7 dne[39] Dle populačních studií je vysoká konzumace ryb (rybího oleje) údajně spojena s nižším rizikem vzniku depresí včetně depresí poporodních. Největší klinická studie z roku 2021 vliv na deprese nepotvrdila.[40] Zvláště během posledních tří měsíců těhotenství předávají matky plodu množství esenciálních mastných kyselin, jež jsou důležité pro vývoj mozku plodu. Čerstvě po porodu mají rodičky pouze poloviční hladinu omega-3 mastných kyselin v krvi a u kojících matek je koncentrace často mnohem nižší. Mateřské mléko obsahuje vysoké množství omega-3 mastných kyselin.[41] Během vývoje plodu je značné množství DHA akumulováno v šedé hmotě mozku a v sítnici. Je proto logické, že výzkumům stravy během mateřství, resp. obsahu DHA ve stravě byla věnována pozornost. Právě složení stravy během mateřství ovlivňuje obsah DHA v mateřském mléce. Rovnovážný příjem omega-6 a omega-3 mastných kyselin je z hlediska optimálního růstu, vývoje mozku a sítnice a z hlediska dlouhodobé minimalizace rizika chronických chorob jedním z nejdůležitějších aspektů kojenecké výživy.[42]

PUFA omega-3 ve výživě

[editovat | editovat zdroj]

V ČR je množství prodaných potravin na jednoho obyvatele téměř o polovinu vyšší, než je požadavek racionání výživy[43] Alarmující je vysoká spotřeba tuků a zároveň nedostatečný příjem nenasycených mastných kyselin, především PUFA omega-3. Podle Výzkumného ústavu potravinářského jsou PUFA omega-3 obsaženy v lososu, makrele, sledi, pstruhu. Obsahují je vlašské ořechy, řepka, sója a jejich oleje. PUFA omega-6 obsahují slunečnicová semena, pšeničné klíčky, sezam, vlašské ořechy, sója, kukuřice, některé druhy margarínů.

Obsah omega-3 mastných kyselin v olejnatých potravinách[44]
Potravina Kyselina alfa-linolenová (ALA)
 g ALA na 100 g potraviny   poměr k omega-6 
 lněný olej   53   4:1 
 lněná semínka   23   4:1 
 chia semínka   18   3:1 
 řepkový olej   9   1:2 
 konopná semínka   9   1:3 
 vlašské ořechy   9   1:4 

Fyziologický stav člověka je kromě celkového příjmu tuků a podílu nasycených mastných kyselin z významné části podmíněn poměrem esenciálních mastných kyselin omega-3 k mastným kyselinám omega-6. Výživové doporučení pro obyvatelstvo ČR z roku 2012 doporučuje poměr nejvýše 5 : 1, viz Výživová doporučení.

Prokázané účinky EPA a DHA na snížení rizika KVO vedly American Heart Association (AHA) k doporučení:

  1. V primární prevenci jíst minimálně 2× týdně rybí maso.
  2. U pacientů s prokázaným KVO podávat 1 g EPA a DHA denně, přednosmastným kyselinámtně z rybích olejů, včetně podání dietetik – doplňků stravy.
  3. U pacientů s hypertriglyceridémií podávat 2–4 g EPA a DHA denně ve formě kapslí – doplňků stravy.

V ČR existují průběžně aktualizovaná výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky.

Doplňky stravy

[editovat | editovat zdroj]

Doplňky stravy neboli funkční potraviny obsahují biologicky aktivní látky s očekávaným pozitivním efektem na lidské zdraví. Jsou to zejména vitamíny, minerální látky a stopové prvky, některé typy PUFA omega-3, aminokyseliny, vláknina, kultury probiotických bakterií aj. Řadí se mezi funkční potraviny, i když mají lékovou formu (tablety, kapsle, dražé).[43] Na trhu je řada přípravků obsahujících vysoké množství PUFA omega-3.

Přestože omega-3 mastné kyseliny jsou nutné pro správné fungování organismu, řada klinických studií a metaanalýz zpochybňuje pozitivní vliv jejich konzumace ve formě doplňků stravy.[45] Účinky užívání omega-3 ve formě doplňků stravy na pokles kognitivních funkcí jsou neprůkazné.[46][47] Stejně tak byl zpochybněn jejich vliv na prevenci rakoviny[48], podle jedné studie z roku 2012 může jejich užívání zvyšovat riziko rakoviny prostaty.[10] Metaanalýza z roku 2012 zpochybnila pozitivní vliv doplňků stravy s EPA a DHA na celkovou úmrtnost, infarkt myokardu a mrtvici.[49]

Jedna z metaanalýz sice zpochybnila pozitivní vliv nízkých dávek ALA (1,2 až 3,6 gramu denně), u vyšších dávek však nedošla k jednoznačnému závěru, protože s vyššími dávkami pracovala pouze jediná ze sledovaných studií. Uvedená studie sice potvrdila pozitivní vliv vyšších dávek lněného semínka, autoři metaanalýzy však upozorňují, že nelze rozhodnout, zda jde o vliv ALA nebo jiných složek lněného semínka.[50] Pozitivní vliv vyšší konzumace ryb tato metaanalýza rovněž považuje za prokázaný.

Léčebné využití PUFA omega-3

[editovat | editovat zdroj]

PUFA omega-3 jsou jako lék používány od roku 2002 v Rakousku; v USA byly schváleny jako léčebný prostředek k léčbě dyslipidémie (porucha normálního složení krevních tuků) v roce 2004 (Public Health Service, Food and Drug Administration, NDA 21-654). Doporučená dávka je 1–4 g/den. Indikací je dietou neuspokojivě kontrolovaná hypertriglyceridémie a smíšená hyperlipoproteinémie v kombinaci se statiny. Produkt speciálně vyvinutý do kombinace se statiny (skupina léků snižujících množství cholesterolu v krvi) je ProCard, v ČR registrovaný jako doplněk stravy. Další možností kombinační terapie je využití spolu s fibráty. Doporučená denní dávka v sekundární prevenci ICHS je 1 g EPA a DHA denně.[51]

Velká Británie chce přestat z veřejných peněz proplácet přípravky s omega-3 mastnými kyselinami kvůli nízké účinnosti a příliš vysoké ceně.[52]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b omega-3 mastné kyseliny. Národní zdravotnický informační portál [online]. [online]. Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [cit. 2023-02-27]. Roč. 2023. Dostupné online. ISSN 2695-0340. 
  2. ↑ a b Test lněného oleje 2021. dTest [online]. dTest, o.p.s. [cit. 2023-02-27]. Roč. 2021, čís. 10/2021. Dostupné online. ISSN 1210-731X. 
  3. ↑ SINCLAIR, A. J. Deficiency of essential fatty acids and atherosclerosis. Lancet. 1956, 1, s. 381–383.
  4. ↑ KINGSBURY, K. J.; MORGAN, D. M.; STOVOLD, R. et al. Polyunsaturated fatty acids and myocardial infarction. Follow-up of patients with aortoiliac and femoropopliteal atherosclerosis. Lancet. 1969, 2, s. 1321–1325.
  5. ↑ Dietary supplementation with omega 3 polyunsaturated fatty acids and vitamin E after myocardial infarction: result of the GISSI Prevenzione trial. Gruppo Italiano. Lancet. 1999, 354, 447–455.
  6. ↑ DAVIGLUS, M. L.; STAMLER, J.; ORENCIA, A. J. et al. Fish consumption and the 30-year risk of fatal myocardial infarction (Western Electric Study). The New England Journal of Medicine. 1997, 336, s. 1046–1053.
  7. ↑ GAO, Zhaohui; FEEHAN, Robert P.; SINOWAY, Lawrence I.; MONAHAN, Kevin D. Three‐month omega‐3 fatty acid supplementation does not improve cardiac diastolic function in healthy older adults. The FASEB Journal [online]. Wiley, 1. 4. 2012 [cit. 2023-09-05]. Roč. Volume 26. Dostupné online. 
  8. ↑ Autor: PAZDERA, Josef. Omega-3 mastné kyseliny srdci v relaxaci nepomáhají. In: Osel: Objective Source E-learning [online]. 26. 04. 2012 08:08 [cit. 28. 12. 2018]. Dostupné z: http://www.osel.cz/index.php?clanek=6236
  9. ↑ RIZOS, Evangelos C.; NTZANI, Evangelia E.; BIKA, Eftychia et al. Association Between Omega-3 Fatty Acid Supplementation and Risk of Major Cardiovascular Disease Events. A Systematic Review and Meta-analysis. Jama. 2012, 308 (10), s. 1024–1033. doi:10.1001/2012.jama.11374. Dostupné také z: http://jama.jamanetwork.com/article.aspx?articleid=1357266 - Association Between Omega-3 Fatty Acid Supplementation and Risk of Major Cardiovascular Disease Events
  10. ↑ a b PAZDERA, Josef. Omega-3 mastné kyseliny zvyšují riziko rakoviny prostaty. In: Osel: Objective Source E-learning [online]. 12. 07. 2013 14:03 [cit. 28. 12. 2018]. Dostupné z: http://www.osel.cz/index.php?clanek=7008
  11. ↑ KIM, Hwanik; KIM, Jung Kwon. Evidence on Statins, Omega-3, and Prostate Cancer: A Narrative Review. World J Mens Health [online]. Korean Society for Sexual Medicine and Andrology, 1. 1. 2022 [cit. 2023-09-05]. Čís. 40(3). Dostupné online. ISSN 2287-4690. (anglicky) 
  12. ↑ ERNST, E. Effects of n-3 fatty acids on blood rheology. Journal of Internal Medicine. Suppl. 1989, no 731, s. 129–132.
  13. ↑ BRADEN, G. A.; KNAPP, H. R.; FITZGERALD, D. J. et al. Dietary fish oil accelerates the response to coronary thrombolysis with tissue-type plasminogen activator. Evidence of a modest platelet inhibitory effect in vivo. Circulation. 1990, Jul, vol. 82, no. 1, s. 178–187.
  14. ↑ HU, F. B. et al. Fish and omega-3 fatty acid intake and risk of copronary heart disease in women. Jama. 2002, no. 287, s. 1815-1821.
  15. ↑ VRABLÍK, M. Omega-3 mastné kyseliny a kardiovasulární onemocnění. Interní medicína pro praxi. 2007, č. 6, s. 44–47.
  16. ↑ RUSTAN, A. C.; NOSSEN, J. Ø.; OSMUNDSEN, H. et al. Eicosapentaenoic acid inhibits cholesterol esterification in culuredparenchymal cells and isolated microsomes from rat liver. The Journal of Biological Chemistry. 1988, č. 263, s. 126–132.
  17. ↑ RUDIN, D. O. The major psychoses and neuroses as omega-3 essential fatty acid deficiency syndrome: substrate pellagra. Biological Psychiatry. 1981, no. 16, s. 837–849.
  18. ↑ a b MOUREK, Jindřich et al. Mastné kyseliny omega-3: zdraví a vývoj. 2., rozšíř. vyd. Praha: Triton, 2009.
  19. ↑ Link between high cholesterol and heart disease 'inconsistent', new study finds. medicalxpress.com [online]. [cit. 2023-09-01]. Dostupné online. 
  20. ↑ BYRNE, Paula; DEMASI, Maryanne; JONES, Mark. Evaluating the Association Between Low-Density Lipoprotein Cholesterol Reduction and Relative and Absolute Effects of Statin Treatment, A Systematic Review and Meta-analysis. S. 474–481. JAMA Intern Med. [online]. National Library of Medicine, 1. 5. 2022 [cit. 2023-09-05]. Čís. 182(5), s. 474–481. Dostupné online. DOI 10.1001/jamainternmed.2022.0134. 
  21. ↑ HARRIS, W. S. Extending the cardiovascular benefits of omega-3 fatty acids. Current Atherosclerosis Reports. 2005, no. 7, s. 375–380.
  22. ↑ SHYSH, A. M.; KUKOBA, T. V.; TUMANOVSKA, L. V. et al. Phospholipide membrane modification as a protection factor of the myocardium during stress injury. Fìzìologìčnij žurnal (Ukr.). 2005, 51, s. 17–23.
  23. ↑ DEWAILLY, E.; BLANCHET, C.; GINGRAS, S. et al. Cardiovascular disease risk factor and n-3 fatty acid status in the adult population of James Bay Cree. The American Journal of Clinical Nutrition. 2002, 76, s. 85–92.
  24. ↑ HIRAFUJI, M., MACHIDA, T., HAMAUE, N. et al. Cardiovascular protective effects of n-3 polyunsaturated fatty acids with special emphasis on docosahexaenoic acid. J Pharmacol Sci 2003;92:308-316.
  25. ↑ O’NEILL, S. C., PEREZ, M. R., HAMMOND, K. E. et al. Direct and indirect modulation of rat cardiac sarcoplasmatic reticulum funkction by n-3 polyunsaturated fatty acuds. J Physiol 2002;53:179–183.
  26. ↑ ENGER, M. M., ENGER, M. B., MALLOY, M. J. et al. Docosahexaenoic acid restores endothelial function in children with hyperlipidemia: results from the early study. Int J Clin Pharmacol. Ther 2004, 42, s. 672–679.
  27. ↑ CLANDININ, M. T., CHAPPELL, J. E., HEIM, T. Do low weight infants require nutrition with Chin elongation-desaturation products of essential fatty acids? Prog Lipid Res 1981; 21, 901–904.
  28. ↑ DEMAISON, L. a MOREAU, D. Dietary n-3 polyunsaturated fatty acids and coronary heart disease related mortality: a possible mechanism of action. Cell Mol Life Sci 2002, 59, 463–477.
  29. ↑ MALASANOS, T.H., STACPOOLE P.W. Biological effects of omega-3 fatty acids in diabetes mellitus. Diabetes Care. 1991, 14, 1160–1179.
  30. ↑ PELIKÁNOVÁ, T.; KOHOUT, M.; VÁLEK, J. et al. Fatty acid composition of serum lipids and erythrocyte membranes in typ 2 (non insulin-dependent) diabetic men. Metabolism 1991, 2, 836–843.
  31. ↑ ZHAO, G., ETHERTON, T.D., MARTIN, K.R. et al. Anti-inflamatory effects of polyunsaturated fatty acids in THP-1 cells. Biochem Biophys res Commun 2005, 336, s. 900–917.
  32. ↑ BARBER, M.D., FEARON, K.C., ROSS, J.A. Eicosapentaenoic acid modulates the immune response but has no effect on a mimic of antigen-specific responses. Nutrititon. 2005, 5, s. 588–593.
  33. ↑ RUDIN, D. O. The major psychoses and neuroses as omega-3 essential fatty acid deficiency syndrome: substrate pellagra. Biol Psychiatr 1981, 16, s. 837–849.
  34. ↑ VALLVE, J. C.; ULIAQUE, K.; GIRONA, J. et al. Unsaturated fatty acids and their oxidation products stimulate CD36 gene expresion in human macrophages. Atherosclerosis. 2002, 164, 45–56.
  35. ↑ KYLE, D. J., SCHAEFER, E., PATTON, G. et al. Low serum docosahexaenoic acid is a significant risk factor for Alzheimer’s dementia. Lipids. Suppl. 1999, 34, S-243.
  36. ↑ LEE, J.Y., PLAKIDAS, A., LEE, W.H. et al. Differential modulation of Toll-like receptors by fatty acids: preferential inhibition by n-3 polyunsaturated fatty acids. J Lipid Res 2003;44:479-486.
  37. ↑ SALMON, J. A. a TERANO, T. Effect of eicosapentaenoic acid on leukotriene B formation by human nutrophils and the relevance to inflamation. In: C. GALLI and F. FEDELI, ed. Fat production and consumption-technologies and nutritional implications. Series A: Life Sciences, vol. 131. New York: Plenum Press 1987, s. 131–144.
  38. ↑ OLSEN, S. F. et al., Intake of marine fat, rich in (n-3)-polyunsaturated fatty acids, may increase birthweight by prolonging gestation. Lancet. 1986, 2 (8503), s. 367–369.
  39. ↑ OLSEN, S. F. et al. Gestational age in relation to marine n-3 fatty acids in maternal erythrocytes: a study of women in the Faroe Islands and Denmark. Am J Obstet Gynecol. 1991, 164 (5 Pt 1), s. 1203–1209.
  40. ↑ https://medicalxpress.com/news/2021-12-clinical-trial-reveals-omega-fish.html - Clinical trial reveals that omega-3 fish oil supplements do not help prevent depression
  41. ↑ HOLMAN, R. T.; JOHNSON, S. B. and P. L. OGBURN. Deficiency of essential fatty acids and membrane fluidity during pregnancy and lactation. Proc Natl Acad Sci USA. 1991, 88 (11), s. 4835–4839
  42. ↑ INNIS, S. M. Polyunsaturated fatty acids in human milk: an essential role in infant development. Adv Exp Med Biol. 2004. 554, s. 27–43.
  43. ↑ a b ŠMÍDOVÁ, L. a NEDBALOVÁ, M. Výživa a dosažitelnost mastných kyselin. In: MOUREK, J. et al. Mastné kyseliny omega-3: zdraví a vývoj. Praha: Triton, 2007, s. 123–161.
  44. ↑ LODISH, Harvey F., et. al. Molecular cell biology. 4.. vyd. New York, NY: W.H. Freeman, 1999. Dostupné online. ISBN 978-0-7167-3136-8. (anglicky) 
  45. ↑ Omega-3 mastné kyseliny - mýtus zrelý na zborenie. www.osel.cz [online]. [cit. 2023-09-01]. Dostupné online. 
  46. ↑ http://medicalxpress.com/news/2015-08-benefit-omega-supplements-cognitive-decline.html - Study shows no benefit of omega-3 supplements for cognitive decline
  47. ↑ KOTWAL. Omega 3 Fatty Acids and Cardiovascular Outcomes: Systematic Review and Meta-Analysis. Circ Cardiovasc Qual Outcomes. 2012 Nov vol. 5, no. 6, s. 808–818. DOI 10.1161/CIRCOUTCOMES.112.966168. PMID 23110790. 
  48. ↑ https://medicalxpress.com/news/2020-02-omega-fats-cancer.html - Omega-3 fats do not protect against cancer: study
  49. ↑ AUNG, Theingi; HALSEY, Jim; KROMHOUT, Daan. Associations of Omega-3 Fatty Acid Supplement Use With Cardiovascular Disease Risks: Meta-analysis of 10 Trials Involving 77 917 Individuals. JAMA Cardiology. 2018-03-01, roč. 3, čís. 3, s. 225. Dostupné online [cit. 2019-09-07]. ISSN 2380-6583. DOI 10.1001/jamacardio.2017.5205. PMID 29387889. (anglicky) 
  50. ↑ GELEIJNSE, Johanna M.; DE GOEDE, Janette; BROUWER, Ingeborg A. Alpha-Linolenic Acid: Is It Essential to Cardiovascular Health?. S. 359–367. Curr Atheroscler Rep. [online]. Springer, 3. 9. 2010 [cit. 2023-09-05]. Roč. 2010, čís. 12(6), s. 359–367. Dostupné online. DOI 10.1007/s11883-010-0137-0. 
  51. ↑ Žák A., Tvrzická E., Zeman, M., Vecka, M.: Patofyziologie a klinický význam vícenenasycených mastných kyselin řady n-3. Časopis lékařů českých. 2005, č. 144 (Supl. 1), s. 6–18.
  52. ↑ Homeopatie má problém. Ve Velké Británii ji odmítají uznávat jako léčivou. In: Česká televize [online]. 24. 7. 2017 [cit. 28. 12. 2018]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2190046-homeopatie-ma-problem-ve-velke-britanii-ji-odmitaji-uznavat-jako-lecivou

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Omega-3_nenasycené_mastné_kyseliny&oldid=24407409“