Křivsoudov (hrad)

Křivsoudov
Areál hradu
Základní informace
Sloh	gotický
Výstavba	2. polovina 13. století
Zánik	15. století
Stavebník	páni z Říčan
Další majitelé	Mikuláš Trčka z Lípy
Poloha
Adresa	Křivsoudov, Česko Česko
Souřadnice	49°37′58,12″ s. š., 15°5′9,38″ v. d.
Křivsoudov
Další informace
Rejstříkové číslo památky	24850/2-262 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrad Křivsoudov je zaniklý hrad v městečku Křivsoudov jihovýchodně od Vlašimi v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Založili jej páni z Říčan ve třináctém století. Na začátku století následujícího vystřídal několik majitelů a poté až do husitských válek patřil pražskému biskupství. Roku 1436 jej získali Trčkové z Lípy, v jejichž majetku zchátral a byl opuštěn. Koncem osmnáctého století byla na místě hradu postavena velká sýpka, jejíž zdivo bylo použito při stavbě sokolovny. Pozůstatky hradu jsou chráněny jako kulturní památka.^[1]

Zakladatelem hradu byl některý z členů rodu pánů z Říčan.^[2] Mohl jím být Oldřich z Říčan, který za vlády krále Přemysla Otakara II. zastával funkci purkrabího Pražského hradu a používal přídomek z Křivsoudova. Oldřich zemřel před rokem 1305 a Křivsoudov se stal odúmrtí, kterou král Václav II. věnoval Reinerovi z Florencie. Ten panství prodal sedleckému opatovi Heidenreichovi za dva tisíce hřiven stříbra. Patřil k němu hrad Křivsoudov se vsí, vesnice Černičí, Strojetice, Lhota, Chyšná, jiná Lhota, Bučice, Lažiště, Březina, poplužní dvory v Borovnici a Čejticích a tvrz Herálec s příslušenstvím. Celý tento majetek neznámým způsobem získal Jindřich z Rožmberka, který roku 1307 Křivsoudov, Herálec a Zdislavice vyměnil s biskupem Janem z Dražic za Sepekov, Čelkovice a Radimovice. Od té doby hrad patřil pražskému biskupství, kterému sloužil jako centrum panství tvořeného vesnicemi Lhota, Černičí, Strojetice, Borovnice, Lhota za řekou, Bučice, Březina, Čejtice, Lažiště a Chrastovice.^[3]

Hrad v té době chátral, ale arcibiskup Jan z Jenštejna ho nechal za sto kop grošů opravit a přestavět. Na začátku husitských válek hrad získal Beneda z Nečtin připomínaný s přídomkem z Křivsoudova roku 1424. V roce 1436 císař Zikmund zastavil hrad s městečkem, poplužím, dvěma mlýny, Černicí, Lhotou a Strojeticemi Mikuláši Trčkovi z Lípy za 9 012 uherských zlatých. Beneda se přesto psal z Křivsoudova ještě roku 1444, ovšem později hrad Mikuláši Trčkovi přenechal.^[3] Trčkové z Lípy Křivsoudov spravovali z Vlašimi, a hrad chátral.^[4] Ve smlouvě z roku 1550 se potom uvádí jako pustý.^[3]

Roku 1770 na místě hradu vznikla barokní trojkřídlá dvoupatrová sýpka.^[4] Svému původnímu účelu přestala sloužit po roce 1801,^[4] ale stála dál, až byla po požáru v roce 1928 zbořena. Torzo budovy poté posloužilo při stavbě sokolovny. Zemní opevnění z větší části zaniklo až koncem dvacátého století.^[2]

Podoba nejstarší stavební fáze hradu je nejasná. Nejpozději v době, kdy Křivsoudov patřil pražskému biskupství, získal hrad pravidelný čtverhranný půdorys s nejméně trojkřídlou dispozicí. Postaven byl na nevýrazné vyvýšenině, která neposkytovala příliš dobré obranné podmínky. Pravděpodobně v nějaké mladší stavební fázi proto bylo zbudováno mohutné zemní opevnění v podobě příkopu a masivního valu, jehož šířka v koruně dosahovala až patnácti metrů.^[2]

Pozůstatkem sýpky je část obvodové zdi s dodatečně proraženými sýpkový okny, která vymezuje areál sokolovny a mohla by být středověkého původu. Podobného stáří by mohla být také nádvorní zeď zadního křídla využitá v budově sokolovny. Ze zemního opevnění jsou patrné jeho pozůstatky na severní straně hradu.^[2]

• Seznam hradů ve Středočeském kraji

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hrad Křivsoudov na Wikimedia Commons