Heinkel He 176

He 176
Určení	experimentální letoun
Výrobce	Heinkel
Šéfkonstruktér	Walter Günter
První let	20. června 1939
Vyrobeno kusů	1
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heinkel He 176 bylo německé experimentální raketové letadlo; první poháněné výlučně raketovým motorem na kapalné palivo. První let se uskutečnil 20. června roku 1939, pilotoval ho Erich Warsitz. He 176 byla soukromá iniciativa firmy Heinkel, (podobně, jako u Heinkel He 178) kterou vedl Ernst Heinkel. Heinkel chtěl vyvinout co nejrychlejší letadlo a i když výkony He 176 nebyly nijak oslnivé, dokazovaly, že je možné zkonstruovat výkonné raketové letadlo.

Vývoj

Během 20. let dělali němečtí odvážlivci pokusy s raketami přimontovanými na auta, motorky, vlaky, či dokonce saně. V roce 1929 se o to pokusili Alexander Lippisch se strojem Ente a Fritz von Opel u stroje RAK.1. U raket na tuhé palivo nemohl být tah ovládaný a motory se nedaly po startu zastavit.

Ve 30. letech experimentoval Wernher von Braun a jeho tým pracující v Peenemünde s přidáváním raket na tekuté palivo na běžná letadla. Heinkel jim na pokusy poskytl stroje He 72 a He 112. Začátkem roku 1937 vzlétlo jedno z těchto letadel s vrtulovými motory, které pilot ve vzduchu vypnul a dál letěl na raketový pohon. V této době experimentoval Hellmuth Walter s raketami spalující peroxid vodíku, které vedly k vytvoření lehkých a jednoduchých raket, vhodných k instalaci na letadla.

He 176 byl poháněný novými motory Walter. Jednalo se o malé, jednoduché letadlo, postavené skoro celé ze dřeva, s odkrytým kokpitem. Mělo konvenční podvozek s třemi koly. Pilot měl svou váhou přenést těžiště více dopředu, protože prázdné letadlo tahalo ocas po zemi.

Zvláštním prvkem byl únikový systém v nose letadla. Stlačený vzduch byl použitý k tomu, aby se příď letounu oddělila od trupu. Když se kokpit oddělil, pilot vyskočil.^[1] Stroj byl předveden RLM, ale jeho zájem se nepodařilo vzbudit, a tak firma Heinkel projekt zastavila. Během jeho trvání bylo postaveno jen jedno letadlo, které skončilo v Muzeu letectva v Berlíně, zničeného roku 1943 během spojeneckého náletu.^[1]

Ještě před zastavením projektu byly vyrobeny plány pokročilejšího raketového letadla, velmi podobnému He 176. Později se RLM k projektu raketového letadla vrátilo v rámci Projektu X, jehož výsledkem byla první (a poslední) raketová stíhačka na světě, Me 163 Komet.

Specifikace (He 176 V1)

Technické údaje

Posádka: 1
Délka: 5,2 m
Rozpětí: 5,0 m
Výška: 1,5 m
Nosná plocha : 5,4 m²
Hmotnost (prázdný): 900 kg
Hmotnost (naložen): 1 620 kg

Výkony

Maximální rychlost: 345 km/h [750 km/h teoreticky]
Dolet: 95 km
Dostup: 9 000 m
Stoupavost: 60,6 m/s

Reference

↑ ^a ^b Jim Tuttle: Eject! The Complete History of U.S. Aircraft Escape Systems. St. Paul, Minnesota: MBI Publishing Company, 2002. ISBN 0-7603-1185-4

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Heinkel He 176 na Wikimedia Commons
(anglicky) luft46.com

[Tuttle-1] Jim Tuttle: Eject! The Complete History of U.S. Aircraft Escape Systems. St. Paul, Minnesota: MBI Publishing Company, 2002. ISBN 0-7603-1185-4

[1]

Německé vojenské letouny druhé světové války

Stíhací letouny	Ar 65 • Ar 68 • Do 335 • Fw 190 • Ta 152 • Ta 154 • He 51 • He 112 • He 162 • He 219 • Bf 109 • Bf 110 • Me 163 • Me 210 • Me 262 • Me 410

Bombardovací letouny	Ar 234 • Do 17 • Do 23 • Do 217 • Do 335 • Fw 200 • He 111 • He 115 • He 177 • Ju 86 • Ju 88 • Ju 188 • Ju 388

Plovákové letouny a létající čluny	Ar 95 • Ar 196 • Ar 231 • BV 138 • Ha 139 • BV 222 • Do 16 • Do 18 • Do 24 • Do 26 • He 59 • He 60 • He 114 • He 115 • We 271

Průzkumné letouny	Ar 95 • Ar 196 • Ar 234 • Do 17 • Do 215 • Fw 189 • He 45 • He 46 • He 70 • He 170 • Hs 126

Transportní letouny a kluzáky	Ar 232 • DFS 230 • Go 242 • Go 244 • Ju 52 • Ju 90 • Ju 252 • Ju 352 • Ju 290 • Ju 390 • Ka 430 • Me 321 • Me 323 • Si 204

Cvičné a spojovací letouny	Ar 66 • Ar 69 • Ar 76 • Ar 79 • Ar 96 • Bü 131 • Bü 133 • Bü 180 • Bü 181 • Bü 182 • Fi 156 • Fw 44 • Fw 56 • Fw 58 • F 13 • W 34 • He 72 • Kl 31 • Kl 32 • Kl 35 • Bf 108 • Fh 104 • Si 202 • Sk 257

Bitevní letouny	Ar 66 • Go 145 • He 45 • He 50 • Hs 123 • Hs 129 • Ju 87

Vrtulníky a vírníky	Fa 223 • Fa 330 • Fl 265 • Fl 282

Experimentální a specializované letouny	DFS 39 • DFS 193 • DFS 194 • Fw 47 • Fi 158 • Ju 49 • He 116 • He 119 • He 176 • He 178 • Me 209 (I) • LF 1 • Me 261 • Mistel

Malosériové letouny	Ar 240 • BV 141 • Fi 167 • Fw 187 • He 100 (He 113)

Prototypy a projekty	Ao 225 • Ar 77 • Ar 80 • Ar 81 • Ar 195 • Ar 197 • Ar 198 • Ar 199 • Ar 340 • Ar 396 • E.555 • AS 6 • Ba 349 • BV 40 • Ha 137 • Ha 140 • BV 142 • BV 144 • BV 155 • BV 238 • P.175 • P.200 • P.202 • Do 19 • Do 317 • DFS 228 • DFS 346 • Fi 98 • Fi 99 • Fi 157 • Fi 256 • Fw 57 • Fw 62 • Fw 159 • Ta 183 • Fw 191 • He 118 • He 274 • He 280 • He 343 • He 519 • Ho 229 • Ju 85 • Ju 89 • Ju 187 • Ju 287 • Ju 288 • Hs 121 • Hs 122 • Hs 124 • Hs 125 • Hs 127 • Hs 128 • Hs 130 • Hs 132 • Ju 322 • Bf 161 • Bf 162 • Me 209-II • Me 263 • Me 264 • Me 309 • Me 328 • Me 509 • Me 609 • Me P. 1101 • Li P.01 • Li P.04 • Li P.10 • Li P.11 • Li DM-1 • Li P.13 • Li P.13a • Li P.13b • Li P.15 • Li P.20 • Sk P.14 • Sk SL-6 • So 334

Bezpilotní letouny a řízené střely	As 292 • BV 143 • BV 246 • Fi 103 • Hs 117 • Hs 293 • Hs 295 • Hs 296 • Hs 297 • Hs 298