Klášterní knihovna

Klášterní knihovna je v širším smyslu každá knihovna spravovaná klášterem, častěji se však tento pojem vztahuje ke starším středověkým knihovnám.

Středověké klášterní knihovny uchovávaly předávaly nejen intelektuální dědictví a učení středověku, ale také pozůstatky starověké latinské literatury. Jádrem každé klášterní knihovny byla Bible a díla církevních otců, včetně souvisejících textů, stejně jako řádové řehole a materiály pro kázání.

Množství klášterních knihoven zaniklo v 17. století v důsledku církevní reformace, a to zejména v německých zemích a majetek byl často převeden do dvorních, farních nebo státních, nebo také do univerzitních knihoven.

Na tradičně katolických územích klášterní knihovny v době protireformace a baroka opět vzkvétaly. Zejména ve střední Evropě, tj. v jižním Německu, Rakousku, českých zemích ad. přešla řada menších klášterů poničených za třicetileté války (např. Zwiefalten, Weingarten, sv. Havel, Medlík, Admont) pod správu benediktinů, kteří systematicky reorganizovali knihovní fond a prostřednictvím reprezentativních knihovních sálů vyjádřili svůj postoj ke vzdělání.

Většina starých klášterních knihoven přešla do státních rukou teprve po nucené sekularizaci za Napoleonovy invaze na počátku 19. století (Říšská deputace z 25. února 1803). To byl osud např. Bavorské státní knihovny.

Ve Švýcarsku byla v 19. století řada klášterních knihoven převedena do kantonálních knihoven, které jsou dodnes určeny svým regionálním sbírkovým mandátem (např. knihovny klášterů Muri a Wettingen v knihovně kantonu Aargau a klášterních knihoven Fischingen, Ittingen, Kreuzlingen a St. Katharinental, které jsou uložené v knihovně kantonu Thurgau). Dochovaly se především v Rakousku.

Moderní klášterní knihovny jsou specializované teologické knihovny.

Na kvalitní architektonické zpracování, výzdobu a vybavení klášterních knihoven zejména v období baroka kladli zástupci církevních řádů značný důraz.

Největší klášterní knihovnou na světě s délkou 70 m a šířkou 14 m, výškou asi 13 m je knihovna Admontského opatství dokončená v roce 1776.

Mezi nejkrásnější klášterní knihovny v Česku patří pražské knihovny premonstrátského kláštera na Strahově, či v Nové Říši, staroměstské koleje jezuitů (Klementinum) a další.

Česko Česko

• Knihovna Strahovského kláštera (premonstráti)
• Klementinum, jezuitská kolej v Praze
• Klášter Teplá (premonstráti)
• Vyšebrodský klášter (cisterciáci)
• Knihovna Broumovského kláštera (benediktini)
• Knihovna dominikánského kláštera ve Znojmě

Itálie Itálie

• Klášter Neustift (augustiniáni kanovníci)
• Biblioteca dei Girolamini, Neapol

Maďarsko Maďarsko

• Územní opatství Pannonhalma (benediktini)

Německo Německo

• Klášter Schussenried (premonstráti)
• Knihovna Valsaského opatství (cisterciáci)
• Klášter Wiblingen (benediktini)
• Knihovna mettenského kláštera (benediktini)
• Stará knihovna opatství Ottobeuren (benediktini)
• Korbejské opatství (benediktini)
• Klášter Wedinghausen (premonstráti, po sekularizaci zrušen, dnes gymnázium)
• bývalá jezuitská kolej Amberg
• Knihovna xantenského opatství (kanovnický klášter sv. Viktora)
• pozdně středověká knihovna kláštera sv. Gotharda v Hildesheimu (benediktini)

Portugalsko Portugalsko

• Klášter Mafra (kapucíni)

Rakousko Rakousko

• Kášter Admont (benediktini)
• Altenburské opatství (benediktini)
• Herzogenburské opatství (augustiniáni kanovníci)
• Knihovna opatství Kremsmünster (benediktini)
• knihovna opatství Melk (benediktini)
• Klášter Sankt Florian (augustiniáni kanovníci)
• Opatství sv. Pavla v Lavanttalu (benediktini)
• Klášter svatého Petra v Salcburku (benediktini)

Slovinsko Slovinsko

• Klášter Kostanjevica (Gorica) (františkánský)

Španělsko Španělsko

• Knihovna kláštera Escorial

Švýcarsko Švýcarsko

• Knihovna kláštera svatého Havla (benediktini)
• Knihovna kláštera Einsiedeln

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klosterbibliothek na německé Wikipedii.

• Gert Adriani: Die Klosterbibliotheken des Spätbarock in Österreich und Süddeutschland. Zusatz zum Titel: ein Beitrag zur Bau- und Kunstgeschichte des 17. und 18. Jahrhunderts, Graz, Wien, Verlag Styria, 1935, zugleich Dissertation an der Universität Jena, 1933
• Andreas Hepperger: Klosterbibliotheken in Österreich und die „Digital Heritage“-Politik Europas, Hochschulschrift, Donau-Universität Krems, Master Thesis, 2003, PDF (1,12 MB)
• Klemens Löffler: Deutsche Klosterbibliotheken. 2. Auflage. Schroeder, Bonn/Leipzig 1922.
• Stefanie Seidel: Das Reiselexikon Bibliotheken. Die schönsten Räume, die wertvollsten Sammlungen Deutschland, Österreich, Schweiz. Callwey 1995.
• Stiftsbibliothek St. Gallen (nakl.): Handbuch der Schweizer Klosterbibliotheken. Schwabe Verlag, Basel 2022, ISBN 978-3-7965-4598-6.
• Erbe und Auftrag, Jg. 98 (2022), sešit 1 (tematický sborník „Klosterbibliotheken“)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu klášterní knihovna na Wikimedia Commons
• Klášterní knihovny v Rakousku
• Knihovna benediktinského opatství Ettal v Horním Bavorsku