Konrad Klapheck
| Konrad Klapheck | |
|---|---|
Konrad Klapheck v roce 1970 | |
| Narození | 10. února 1935 Düsseldorf |
| Úmrtí | 30. července 2023 (ve věku 88 let) Düsseldorf |
| Místo pohřbení | Jewish Cemetery (Düsseldorf) |
| Alma mater | Umělecká akademie v Düsseldorfu |
| Povolání | malíř, scenárista, tiskař, grafik, učitel a projektant |
| Děti | Elisa Klapheck |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Konrad Klapheck (10. února 1935 Düsseldorf – 30. července 2023)[1] byl německý malíř a postsurrealista, ve svém výrazu blízký pop-artu i surrealismu.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]V roce 1954 nastoupil na Vysokou školu výtvarných umění v Düsseldorfu, kde absolvoval kurzy kreslení u Bruna Gollera. V letech 1956–1957 během šestiměsíčního pobytu v Paříži se spřátelil s Christianem d'Orgeixem, který mu zprostředkoval poznání děl Marcela Duchampa a Raymonda Roussela. Setkal se tehdy s Eduardem Jaguerem, který jej přizval ke spolupráci s hnutím Phases a v roce 1961 jej představil André Bretonovi.
Myšlenku „malovat stroje“, toto imaginativní předurčení, mu údajně vnukl jeho přítel a mentor Christian d'Orgeix. André Breton v jeho malbách spatřoval náhradu symbolické freudovské fauny celým aparátem nástrojů: psacích a šicích strojů, telefonů, parních žehliček, ševcovských kopyt, požárních hlásičů. Všechny jeho objekty jsou malovány s velkou precizností a to vedlo některé kritiky k tomu, že jej považují za předchůdce evropského pop-artu a hyperrealismu. Dodnes žil a tvořil v Düsseldorfu.[2]
Zemřel 30. července 2023 ve věku 88 let.[1]
Výstavy
[editovat | editovat zdroj]výběr
- 1959 Galerie Alfred Schmela Düsseldorf
- 1960 Galerie Arturo Schwarz
- 1962 Galerie Rudolfa Zwirnera Essen
- 1963 Galerie Arturo Schwarz Milan
- 1964 Haus am Lützowplatz Berlín
- Galerie Robert Fraser v Londýně
- 1965 Ileana Sonnabendová galerie Paříž
- Palác výtvarných umění Brusel
- 1966 Kestner-Gesellschaft Hannover
- 1967 Kunst-und Museumsverein Wuppertal
- 1969 Galerie Sidney Janis New York
- 1971 Galerie Rudolf Zwirner Kolín nad Rýnem
- Galleria La Medusa Řím
- 1974 Muzeum Boymans-van Beuningen Rotterdam
- 1976 Galerie Ernst Beyeler Basilej
- 1980 Galerie Aimé Maeght Paříž
- 1984 Thomas Levy Galerie Hamburg
- 1990 Galerie Lelong Paříž
- 1994 Edward Thor New York
- 1995 Galerie Brusberg Berlin
- 2003 Rheinisches Landesmuseum Bonn
- 2004 Mamco - muzeum moderního a současného umění Ženeva (Švýcarsko)
- 2005 Muzeum moderního a současného umění Štrasburk
- 2006 Kunsthalle Recklinghausen
- 2007 Zwirner & Wirth Gallery, New York
- 2008 "Korespondence Konrad Klapheck - Gustave Moreau" Muzeum Orsay, Paříž
- 2010 "Swing, Brother, Swing" Galerie Lelong, Paříž
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]- Kay Heymer et Konrad Klapheck,Derrière le rideau, Ed. Galerie Lelong, Paříž, 2017, ISBN 978-2-86882-129-4
- Francis Marmande,Swing, Brother, Swing !, Ed. Galerie Lelong, Paříž, 2010, ISBN 978-2-86882-090-7
- Arturo Schwartz, Klapheck, Gabrius, 2002
- Didier Ottinger] et Konrad Klapheck, Villa Klapheck, Ed. Galerie Lelong, Paříž, 2005, ISBN 978-2-868820716
- Jacques Dupin, Klapheck, Ed. Galerie Lelong, Paříž, 1997, ISBN 2-86882-018-2 BNF|36970477w
- Jean Frémon et Konrad Klapheck, Peintures et dessins, Ed. Galerie Lelong, Paříž, 1990, ISBN 2-85587-179-4 BNF|35065916c
- Werner Hofmann, Konrad Klapheck, Retrospektive,Ed. Prestel, 1985
- Werner Hofmann et Konrad Klapheck, Klapheck, Ed. Galerie Lelong, Paříž, 1985, ISBN 2-85587-132-8 BNF|34781071j
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b GOEBEL, Katja. Mensch und Maschinen: Zum Tod von Konrad Klapheck. www1.wdr.de [online]. WDR, 2023-08-01 [cit. 2023-08-01]. Dostupné online. (německy)
- ↑ BIRO, Adam; PASSERON, René. Dictionnaire général du surréalisme et de ses environs. Paříž: Presses Universitaires de France (PUF), 1985. ISBN 978-2130372806. S. 231–232. (francouzsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Konrad Klapheck na Wikimedia Commons
