Kniha Moudrosti
| Kniha Moudrosti | |||
|---|---|---|---|
 Titulní list Knihy Moudrosti v rukopise Codex Gigas | |||
| Původní název | Σοφία Σαλωμῶνος | ||
| Jazyk | koiné | ||
| Předchozí a následující dílo | |||
| |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Kniha Moudrosti (latinsky Liber Sapientiae, někdy také Moudrost Šalomounova, řecky Σοφια Σαλωμωνος) je jedna z deuterokanonických knih Starého zákona, která byla sepsána v 1. století př. n. l. pod vlivem antického mudrosloví. Zásadní je především koncept Moudrosti, jakožto zprostředkující bytosti mezi Bohem a světem.
Vznik
[editovat | editovat zdroj]Řecký název i verše 9,7nn[ujasnit] knihu přímo připisují králi Šalomounovi, je však jisté, že ve skutečnosti byla sepsána až v 1. století př. n. l. v době helénismu, a to zřejmě v Egyptě.[1] V Egyptě totiž žila významná židovská komunita, která přeložila Starý zákon z hebrejštiny do řečtiny. K překladům byly navíc připojeny i spisy psané v řečtině, čímž vznikla Septuaginta.
Jednou ze zmíněných řeckých knih byla i Moudrost Šalomounova, která měla odpovědět výzvě antického mudrosloví a představit vlastní Knihu Moudrosti, ve které se snaží židovský autor pohanům dokázat, že Hospodinova moudrost předčí moudrost všech národů, a zároveň posílit sebevědomí Židů žijících mezi pohanskými národy.
Později byla kniha přeložena do latiny a do své Vulgáty ji přijal i Hieronymus.
Obsah
[editovat | editovat zdroj]Obsah knihy lze rozdělit do tří částí:[2]
- kapitoly 1–5: boj zbožné moudrosti izraelského národa proti bezbožné moudrosti světa, napomenutí vládcům, polemika s židy, kteří opouštěli základní principy judaismu a tíhli k mravní nevázanosti a nihilismu;
- kapitoly 6–9: přednosti moudrosti, modlitba za dar moudrosti;
- kapitoly 10–19: působení moudrosti v událostech dějin Izraele, polemika s náboženskými kulty pohanů.
Pro vývoj židovské filosofie je významná především myšlenka Moudrosti, jež vznikla na základě dobových spekulací o hypostasích, tj. zprostředkujících bytostech mezi Bohem a světem. Moudrost tak představuje Boží pomocnici, učitelku lidstva, dech Boží moci. Spis nese jasné stopy dualismu: Bůh je světu natolik vzdálený, že je potřeba zprostředkující bytosti (zde Moudrosti). Zároveň však kniha zůstává pevně zakotvena v židovském monoteismu a staví se proti modloslužbě a mravní uvolněnosti.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BIČ, Miloš. Výklady ke Starému zákonu V. Knihy deuterokanonické. 1. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1996. ISBN 80-7192-154-8. str. 84.
- ↑ KOVÁŘ, František. Filosofické myšlení hellenistického židovstva. 2. vyd. Praha: Hermann & synové, 1996. ISBN 80-238-0472-3. S. 116–121. Dále jen Kovář (1996).
- ↑ Kovář (1996). s. 121-132.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Kniha Moudrosti na Wikimedia Commons
