[go: up one dir, main page]
More Web Proxy on the site http://driver.im/Přeskočit na obsah

Filip I. Kastilský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Filip I. Sličný)
Filip I. Kastilský
spolukrál Kastilie a Leónu
Portrét
Doba vlády15041506
Narození22. července 1478
Bruggy
Úmrtí25. září 1506 (ve věku 28 let)
Burgos
Pohřbenkatedrála v Granadě
PředchůdceIsabela Kastilská
NástupceJana I. Kastilská
ManželkaJana I. Kastilská
PotomciEleonora
Karel V.
Isabela
Ferdinand I.
Marie
Kateřina
DynastieHabsburkové
MottoDominus adjutor meus/
Bůh je mým pomocníkem
OtecMaxmilián I. Habsburský
MatkaMarie Burgundská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Filip I. Habsburský (22. července 1478, Bruggy25. září 1506, Burgos) byl rakouský arcivévoda, vévoda burgundský, lucemburský, brabantský a geldernský, hrabě flanderský a holandský a kastilský a leónský spolukrál jako manžel Jany I. Kastilské pocházející z habsburské dynastie.

Narodil se jako prvorozené dítě v manželství burgundské vévodkyně Marie Burgundské, dědičky bohatých držav Karla Smělého, a jejího manžela Maxmiliána, pozdějšího císaře Svaté říše římské.

Dědictví po matce

[editovat | editovat zdroj]

Jeho matka zemřela již v dubnu 1482 a tři dny před svou smrtí nechala vyhotovit testament, v němž odkázala všechny své državy právě synu Filipovi, tehdy čtyřletému, a dceři Markétě. Maxmiliána stanovila pouze jejich poručníkem a regentem až do Filipovy plnoletosti. Smrt milované choti byla pro Maxmiliána velmi skličující, její politické důsledky však byly ještě závažnější. Jedinou právní základnou arcivévodovy moci byla nyní funkce poručníka. Nizozemské stavy se proto snažily urychleně omezit jeho pravomoci zřízením poručnické rady, bez jejíhož souhlasu nesměl Maxmilián nic podniknout, a dávaly mu zřetelně najevo, že by se měl vrátit do říše. Zároveň byl Maxmilián ve válečném stavu s Francií, neboť Ludvík XI. si jako lenní pán burgundského vévody nárokoval právo na navrácení francouzských lén (především burgundského vévodství).

Dlouhá a pro nizozemskou stranu vyčerpávající válka skončila v prosinci 1482 mírem v Arrasu, který Francii zaručil držení burgundského vévodství a hrabství, ale nizozemské provincie přisoudil Habsburkům. Součástí dohody bylo převzetí poručnictví nad vévodou Filipem nizozemskými stavy. Chlapec se prakticky stal rukojmím v rukách odbojných Genťanů. Pokud by zemřel bez potomků, zdědila by nizozemské provincie Markéta společně se svým předurčeným manželem, francouzským dauphinem Karlem. Filip měl v případě smrti své eventuálně bezdětné sestry právo na vrácení jejího věna, to znamená burgundského vévodství a hrabství a dalších drobnějších držav. Později si Maxmilián vynutil na nizozemských stavech uznání místodržících nad synovým poručnictvím.

Manželství

[editovat | editovat zdroj]

Dne 21. srpna 1496 se v Lierre konala dvojitá svatba dětí katolických Veličenstev Isabely I. Kastilské a Ferdinanda II. Aragonského s dětmi římského krále Maxmiliána. Filipovou manželkou se stala španělská infantka Jana a její bratr Jan, jediný syn Katolických veličenstev a dědic jejich trůnu si vzal za manželku Filipovu sestru Markétu.

Filipovo manželství bylo zpočátku šťastné, mladá infantka byla hezká a ve Filipovi probudila vášeň a touhu. Když pak po dceři Eleonoře přišel na svět syn Karel, zdálo se, že je vše na nejlepší cestě. Jenže Filip si hledal potěšení i jinde a jeho manželka se s tím rozhodně nehodlala smířit. Vyvolávala žárlivé scény a manželství se stalo pro Filipa peklem.

Filip králem Kastilie

[editovat | editovat zdroj]

V době sňatku byla Jana třetí v pořadí následnictví na španělský trůn, následník trůnu Jan však zemřel již následujícího roku 1497 a jeho pohrobek záhy po něm. Janina nejstarší sestra Isabela zemřela o rok později (1498) při porodu syna; když po dvou letech zemřel i on, stala se Jana jako další v pořadí dědičkou kastilského a aragonského trůnu.

Po smrti královny Isabely v roce 1504 se manželé přesunuli do Španělska a ujali se opuštěného kastilského trůnu. Janino chování bylo čím dále podivnější, neboť se u ní projevila dědičná duševní choroba, dědictví po její babičce z matčiny strany Isabele Portugalské. Ferdinand Aragonský a Filip se proto rozhodli prohlásit královnu, která právě byla po šesté těhotná, za neschopnou vlády. Vzápětí mezi nimi ale vypukly spory o regentství v Kastílii. Již 25. září 1506 Filip v Burgosu zemřel, údajně poté, co se uhřátý napil ledové vody. Možná byl otráven na příkaz Ferdinanda, který byl tou dobu na návštěvě svých držav v jižní Itálii. Královna se o manžela v posledních dnech života obětavě starala a jeho ztrátu nesla velmi těžce, dlouhé hodiny truchlila. Nechala dokonce otevřít jeho rakev, obávala se, že ukradli tělo. V roce 1507 porodila Filipovu nejmladší dceru Kateřinu, krátce na to ji její otec nechal internovat v klášteře v Tordesillas.

Filipovy ostatky byly pochovány v kryptě v katedrále v Granadě. Později vedle nich spočinula i rakev jeho ženy.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Leopold III.
 
 
Arnošt Habsburský
 
 
 
 
 
 
Viridis Visconti
 
 
Fridrich III. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Zemovít IV. Mazovský
 
 
Cimburgis Mazovská
 
 
 
 
 
 
Alexandra Litevská
 
 
Maxmilián I. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Jan I. Portugalský
 
 
Eduard I. Portugalský
 
 
 
 
 
 
Filipa z Lancasteru
 
 
Eleonora Portugalská
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Aragonský
 
 
Eleonora Aragonská
 
 
 
 
 
 
Eleonora z Alburquerque
 
Filip I. Kastilský
 
 
 
 
 
Jan I. Burgundský
 
 
Filip III. Dobrý
 
 
 
 
 
 
Markéta Bavorská
 
 
Karel Smělý
 
 
 
 
 
 
Jan I. Portugalský
 
 
Isabela Portugalská
 
 
 
 
 
 
Filipa z Lancasteru
 
 
Marie Burgundská
 
 
 
 
 
 
Jan I. Bourbonský
 
 
Karel I. Bourbonský
 
 
 
 
 
 
Marie z Berry
 
 
Isabela Bourbonská
 
 
 
 
 
 
Jan I. Burgundský
 
 
Anežka Burgundská
 
 
 
 
 
 
Markéta Bavorská
 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • GRÖSSING Sigrid-Maria, Maxmilián I. : zakladatel habsburské světové říše, 1. vyd., Praha 2004, ISBN 80-249-0340-7
  • GRÖSSING Sigrid-Maria, Lásky trůnu habsburského, Praha 1992, ISBN 80-7023-136-X
  • HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 111–113. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Isabela Kastilská
Znak z doby nástupu Král Kastilie a Leónu
Filip I.
15041506
s Janou I.
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jana I.
Předchůdce:
Marie I. a Maxmilián I.
Znak z doby nástupu Burgundský vévoda
Filip IV.
14821506
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel II.
Předchůdce:
Vilém II.
Znak z doby nástupu Lucemburský vévoda
Filip II.
14821506
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel III.
Předchůdce:
(jako regent)
Maxmilián I. Habsburský
Znak z doby nástupu Brabantský vévoda
Filip III.
14941506
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel II.
Předchůdce:
(jako regent)
Maxmilián I. Habsburský
Znak z doby nástupu Limburský vévoda
Filip III.
14941506
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel II.
Předchůdce:
Marie I. a Maxmilián I.
Znak z doby nástupu Burgundský hrabě
Filip VI.
14821506
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel II.
Předchůdce:
Marie I. a Maxmilián I.
Znak z doby nástupu Flanderský hrabě
Filip IV.
14821506
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel III.
Předchůdce:
Marie I. a Maxmilián I.
Znak z doby nástupu Hrabě z Artois
Filip VI.
14821506
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel II.
Předchůdce:
Marie I. a Maxmilián I.
Znak z doby nástupu Henegavský hrabě
Filip II.
14821506
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel II.