Ettore Scola

Ettore Scola
Ettore Scola
Narození	10. května 1931; Trevico
Úmrtí	19. ledna 2016 (ve věku 84 let); Řím
Aktivní roky	1964–2013
Zlatý glóbus
	1978 (Zvláštní den)
César
	1984 (Tančírna)

Ettore Scola (10. května 1931 Trevico – 19. ledna 2016 Řím)^[1] byl italský filmový režisér a scenárista.

Život

Jako student práv na římské univerzitě La Sapienza si přivydělával kreslením karikatur do novin a psaním rozhlasových skečů pro Alberta Sordiho, od roku 1953 psal filmové scénáře a roku 1964 debutoval jako režisér filmem Když dovolíte, budeme mluvit o ženách. Vynikal v psychologickém žánru, často komediálně odlehčeném, s výraznými společenskokritickými tendencemi; byl členem Italské komunistické strany a ministrem kultury v její stínové vládě.^[2]

Dílo

Patřil k významným představitelům italské kinematografie sedmdesátých a osmdesátých let, k jeho nejúspěšnějším filmům patřily Oškliví, špinaví a zlí (obraz chudinské římské periférie spojující vlivy neorealismu s černým humorem), Zvláštní den (film představuje Mussoliniho režim neobvyklým pohledem dvou outsiderů, udřené ženy v domácnosti a homosexuálního disidenta, v hlavních rolích Sophia Lorenová a Marcello Mastroianni) a Terasa, záznam setkání pětice přátel (Jean-Louis Trintignant, Marcello Mastroianni, Serge Reggiani, Ugo Tognazzi, Vittorio Gassman), které přináší hořké životní bilancování i úvahy o pozici intelektuála v moderní společnosti. Mastroianniho obsadil také do role Giacoma Casanovy v historickém filmu Noc ve Varennes. Značný ohlas získala jeho formálně pozoruhodná adaptace divadelní hry Jean-Claude Penchenata Tančírna: filmová esej o francouzských dějinách, kultuře a národní povaze se odehrává v jediné místnosti a nezazní v ní ani jedno slovo, historické události jsou ztvárněny jako série kostýmovaných tanečních čísel.^[3] Scola se podílel také na kolektivních povídkových filmech Thrilling a Nová strašidla, o svém dlouholetém přátelství s Federicem Fellinim natočil dokument Che strano chiamarsi Federico.^[4]

Filmy

1964 Když dovolíte, budeme mluvit o ženách
1966 Arciďábel
1968 Africké dobrodružství
1969 Komisař Pepe
1970 Drama žárlivosti
1971 Permette? Rocco Papaleo
1973 Trevico-Torino (viaggio nel Fiat-Nam)
1974 C'eravamo tanto amati
1976 Dámy a pánové, dobrou noc
1976 Škaredí, špinaví a zlí
1977 Zvláštní den
1980 Terasa
1981 Vášeň lásky
1982 Noc ve Varennes
1983 Tančírna
1985 Maccheroni
1987 Rodina
1989 Kolik je hodin?
1989 Kino Splendor
1990 Cesta kapitána Fracasse
1993 Mario, Maria e Mario
1995 Romanzo di un giovane povero
1998 Večeře
2001 Nekalá soutěž
2003 Gente di Roma
2013 Che strano chiamarsi Federico

Ocenění

Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film: Zvláštní den
Oscar za nejlepší cizojazyčný film: nominace Zvláštní den, Nová strašidla, Tančírna, Rodina
David di Donatello: nejlepší scénář (Zvláštní den, Noc ve Varennes, Rodina), nejlepší režie (Tančírna, Rodina), cena za celoživotní dílo 2011
César: nejlepší zahraniční film (C'eravamo tanto amati), nejlepší režie (Tančírna)
Filmový festival v Cannes: nejlepší režie (Škaredí, špinaví a zlí)
Berlinale: Stříbrný medvěd (Tančírna)
Mezinárodní filmový festival v Moskvě: nejlepší film (C'eravamo tanto amati), nejlepší režie (Nekalá soutěž)
Efebo d'oro: nejlepší zfilmování literární předlohy (Vášeň lásky, Cesta kapitána Fracasse)
Řád zásluh o Italskou republiku: rytíř velkokříže (2003)
Medaile za zásluhy o kulturu a umění: 2001^[5]

Reference

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ettore Scola na Wikimedia Commons
Ettore Scola v Internet Movie Database (anglicky)
Ettore Scola v Česko-Slovenské filmové databázi
Filmový přehled Archivováno 8. 6. 2020 na Wayback Machine.
Cinematografo

[1] Zemřel Ettore Scola, tvůrce filmů s Mastroiannim a Lorenovou. iDnes, 20. 1. 2016

[2] Governo ombra, l'unico nell'89, c'era anche Napolitano. ANSA

[3] Tomáš V. Odaha: v noci jsem snil, že jsem motýlem

[4] Ondacinema

[5] Presidenza della Repubblica

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Držitelé Césara pro nejlepšího režiséra

1976–1979	1976 Bertrand Tavernier (Ať začne slavnost...) • 1977 Joseph Losey (Pan Klein) • 1978 Alain Resnais (Prozřetelnost) • 1979 Christian de Chalonge (Peníze těch druhých)

1980–1989	1980 Roman Polański (Tess) • 1981 François Truffaut (Poslední metro) • 1982 Jean-Jacques Annaud (Boj o oheň) • 1983 Andrzej Wajda (Danton) • 1984 Ettore Scola (Tančírna) • 1985 Claude Zidi (Prohnilí) • 1986 Michel Deville (Péril en la demeure) • 1987 Alain Cavalier (Thérèse) • 1988 Louis Malle (Na shledanou, chlapci) • 1989 Jean-Jacques Annaud (Medvědi)

1990–1999	1990 Bertrand Blier (Příliš krásná) • 1991 Jean-Paul Rappeneau (Cyrano z Bergeracu) • 1992 Alain Corneau (Všechna jitra světa) • 1993 Claude Sautet (Srdce v zimě) • 1994 Alain Resnais (Smoking / No Smoking) • 1995 André Téchiné (Divoké rákosí) • 1996 Claude Sautet (Nelly a pan Arnaud) • 1997 Patrice Leconte (Nevinné krutosti) společně s Bertrand Tavernier (Kapitán Conan) • 1998 Luc Besson (Pátý element) • 1999 Patrice Chéreau (Všichni, kdo mě mají rádi, pojedou vlakem)

2000–2009	2000 Tonie Marshall (Venuše, salon krásy) • 2001 Dominik Moll (Harry to s vámi myslí dobře) • 2002 Jean-Pierre Jeunet (Amélie z Montmartru) • 2003 Roman Polański (Pianista) • 2004 Denys Arcand (Invaze barbarů) • 2005 Abdellatif Kechiche (Únik) • 2006 Jacques Audiard (Tlukot mého srdce se zastavil) • 2007 Guillaume Canet (Nikomu to neříkej) • 2008 Abdellatif Kechiche (Kuskus) • 2009 Jean-François Richet (Veřejný nepřítel č. 1 a Veřejný nepřítel č. 1: Epilog)

2010–2019	2010 Jacques Audiard (Prorok) • 2011 Roman Polański (Muž ve stínu) • 2012 Michel Hazanavicius (Umělec) • 2013 Michael Haneke (Láska) • 2014 Roman Polański (Venuše v kožichu) • 2015 Abderrahmane Sissako (Timbuktu) • 2016 Arnaud Desplechin (Tři vzpomínky) • 2017 Xavier Dolan (Je to jen konec světa) • 2018 Albert Dupontel (Na shledanou tam nahoře) • 2019 Jacques Audiard (The Sisters Brothers)

2020–dodnes	2020 Roman Polański (Žaluji!) • 2021 Albert Dupontel (Sbohem, blbci!) • 2022 Leos Carax (Annette) • 2023 Albert Moll (Noc 12.) • 2024 Justine Triet (Anatomie pádu)