Ekologie obnovy

Ekologie obnovy se vyčlenila jako samostatný obor ekologie v 80. letech 20. století. Je to je vědecký výzkum podporující praktickou ekologickou obnovu , což je praxe, kterou se obnovují a znovuvytváří degradované, poškozené nebo zničené ekosystémy a stanoviště v životním prostředí, prostřednictvím aktivních lidských zásahů a opatření. Pojem „ekologie obnovy“ se proto běžně používá pro akademické studium procesu, zatímco pojem „ekologická obnova“ se běžně používá pro vlastní projekt nebo praktický proces obnovy.

Společnost pro ekologickou obnovu definuje „ekologickou obnovu“ jako „úmyslnou aktivitu, která iniciuje nebo urychluje obnovu ekosystému s ohledem na jeho zdraví, integritu a udržitelnost“. ^[1] Praktická ekologie obnovy zahrnuje širokou škálu projektů, jsou protierozní opatření, Znovuzalesňování, využití geneticky místních původních druhů, odstranění nepůvodních druhů a plevelů, ozelenění narušených oblastí, vyzdvižení vodních toků na denní světlo, reintrodukci původních druhů, stejně jako zlepšení biotopu a početnosti pro cílové druhy.

Ekologie obnovy je vědecký výzkum ekologické obnovy.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Restoration ecology na anglické Wikipedii.

• Ekologická obnova v České republice. Příprava vydání Ivana Jongepierová, Pavel Pešout, Jan Willem Jongepier & Karel Prach. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2012. Dostupné online. ISBN 978-80-87457-31-3. Sborník. 
• Ekologická obnova území narušených těžbou nerostných surovin a průmyslovými deponiemi. In: České Budějovice: Calla, 2015. Dostupné online. ISBN 978-80-87267-13-4.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ekologie obnovy na Wikimedia Commons
• Pracovní skupina ekologie obnovy
• Ekologie obnovy, šestidílný seriál z časopisu Živa, ročník 2009 (23 stran, formát PDF)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.