Gruzínská písma

Gruzínská písma
Typ	Abeceda
Mluvené jazyky	gruzínština (původně) a ostatní kartvelské jazyky
Časové období	430 – dosud
ISO 15924	Geor
	Poznámka: Tato stránka může obsahovat fonetické symboly IPA v kódování Unicode.

Gruzínská písma (gruzínsky ქართული დამწერლობა, Kartuli damcerloba) jsou tři písma, která se v současné době užívají k zápisu gruzínského jazyka, některých dalších kartvelských jazyků (megrelština, svanština a lazština) a příležitostně i osetštiny a abcházštiny,^[2] které se však většinou zapisují upravenou cyrilicí.

Gruzínský jazyk používal ve své historii tři druhy písma. Tato písma zapsaná do tabulky však mají přes svou odlišnost stejné názvy hlásek.

Písma

3 Gruzínská písma: asomtavruli, nuschuri a mchedruli.

Asomtavruli

Nejstarším gruzínským písmem je asomtavruli (ასომთავრული; Velká písmena), známé také jako mrgvlovani (მრგვლოვანი; Zakulacený).^[3]

Jeho vznik je spojen s příchodem křesťanství na území Gruzie (do tehdejšího království Iberie) počátkem 4. století. Gruzínští duchovní se totiž usnesli na vytvoření speciálního písma, které by umožnilo snadnější rozšíření křesťanského učení mezi prostý lid. Počátkem 5. století již písmo asomtavruli prokazatelně existovalo, protože se z té doby dochovaly nástěnné nápisy v betlémském gruzínském kostele zbudovaném roku 430 a v kostele Bolsini Sioni poblíž Tbilisi. Jeho autoři jsou však neznámí. Nejvýznamnější zmínka o původu gruzínského písma se nachází v díle arménského kronikáře a historika Koryuna z 5. století, který tvrdil, že autorem gruzínského písma byl Armén mistr Mesrop Maštoc, který je mimochodem autorem arménského písma.^[4] Někteří gruzínští vědci se ale domnívají, že písmo vytvořil už ve 3. století legendární starověký iberský král Parnavaz I.. Písmo se nakonec přestalo používat v 9. až 10. století.^[3] Dnes se používá už jenom výjimečně jako ozdoba nebo na obalu knih.

Nuschuri

Písmo Nuschuri (ნუსხური; Malá písmenka, minuskule) se poprvé objevilo v 9. století a sloužilo podobně jako asomtavruli k církevním účelům. Způsob tohoto zápisu byl pravděpodobně převzat ze severoíránského zápisu pahlaví, který sám byl navržen podle starého aramejského písma . V kombinaci s předešlým způsobem zápisu asomtavruli, který se použil pouze jako velké písmeno na začátku vět a názvů, dal vzniknout zápisu chucuri (ხუცური; církevní písmo),^[5] které se příležitostně dodnes používá.

Mchedruli

Dopravní značka z moderní doby s přepisy do latinky

písmena mchedruli
ა	ბ	გ	დ	ე	ვ	ზ	ჱ	თ	ი	კ	ლ	მ	ნ
ჲ	ო	პ	ჟ	რ	ს	ტ	ჳ	უ	ფ	ქ	ღ	ყ	შ
ჩ	ც	ძ	წ	ჭ	ხ	ჴ	ჯ	ჰ	ჵ	ჶ	ჷ	ჸ

Současné písmo mchedruli (მხედრული, sekulární nebo vojenské písmo) bylo vytvořeno na základě předešlých typů v 11. století a využívalo se výhradně k nenáboženským účelům. Od 18. století, když už chucuri přestalo vyhovovat i v náboženství, se mchedruli používá ve všech oblastech literatury.^[2] Písmo obsahuje celkem 40 písmen, z toho sedm se dnes již nepoužívá (v tabulce vyznačena červeně). Písmo nerozlišuje malá a velká písmena; někteří novodobí gruzínští spisovatelé 19. století sice rádi přidávali jako velká písmena do svých děl písmo asomtavruli, ale způsobili tím jen zmatky při čtení takových textů, takže se takováto „velká písmena“ v gruzínštině neujala.^[2] Místo toho Gruzínci raději napíší první písmeno ve větě trochu větší než ostatní.

Transkripce

Zde je tabulka dnešní mchedrulijské abecedy.^[6] Obsahuje 33 písmen, která jsou konvertibilní s oběma dalšími způsoby zápisu gruzínštiny. Sedm zastaralých písmen v ní uvedeno není.

Písmena	Unicode	Jméno	Čeština	ISO 9984	BGN	IPA
ა	U+10D0	an	A a	A a	А а	/ɑ/
ბ	U+10D1	ban	B b	B b	B b	/b/
გ	U+10D2	gan	G g	G g	G g	/ɡ/
დ	U+10D3	don	D d	D d	D d	/d/
ე	U+10D4	en	E e	E e	E e	/ɛ/
ვ	U+10D5	vin	V v	V v	V v	/v/
ზ	U+10D6	zen	Z z	Z z	Z z	/z/
თ	U+10D7	t'an	T t	T t	T t	/tʰ/
ი	U+10D8	in	I i	I i	I i	/i/
კ	U+10D9	kan	K k	K' k'	K' k'	/kʼ/
ლ	U+10DA	las	L l	L l	L l	/l/
მ	U+10DB	man	M m	M m	M m	/m/
ნ	U+10DC	nar	N n	N n	N n	/n/
ო	U+10DD	on	O o	O o	O o	/ɔ/
პ	U+10DE	par	P p	P' p'	P' p'	/pʼ/
ჟ	U+10DF	žan	Ž ž	Ž ž	Zh zh	/ʒ/
რ	U+10E0	rae	R r	R r	R r	/r/
ს	U+10E1	san	S s	S s	S s	/s/
ტ	U+10E2	tar	T t	T' t'	T' t'	/tʼ/
უ	U+10E3	un	U u	U u	U u	/u/
ფ	U+10E4	p'ar	P p	P p	P p	/pʰ/
ქ	U+10E5	kan	K k	K k	K k	/kʰ/
ღ	U+10E6	ḡan	G g	Ḡ ḡ	Gh gh	/ɣ/
ყ	U+10E7	qar	Q q	Q' q'	Q' q'	/qʼ/
შ	U+10E8	šin	Š š	Š š	Sh sh	/ʃ/
ჩ	U+10E9	č'in	Č č	Č č	Ch ch	/tʃ/
ც	U+10EA	c'an	C c	C c	Ts ts	/ts/
ძ	U+10EB	jil	Dz dz	J j	Dz dz	/dz/
წ	U+10EC	cil	C c	C' c'	Ts' ts'	/tsʼ/
ჭ	U+10ED	čar	Č č	Č' č'	Ch' ch'	/tʃʼ/
ხ	U+10EE	xan	Ch ch	X x	Kh kh	/x/
ჯ	U+10EF	ǰan	Dž dž	J̌ ǰ	J j	/dʒ/
ჰ	U+10F0	hae	H h	H h	H h	/h/

Odkazy

Reference

↑ Oldest found Georgian inscription so far. Exact date of introduction is unclear.
↑ ^a ^b ^c www.omniglot.com – writing systems and languages of the world (informace o gruzínském písmu)
↑ ^a ^b www.omniglot.com – historická písma asomtavruli a nuschuri; (Simon Ager; 2008)
↑ (rusky) – ruský překlad www.vehi.net – Koryun, Život Maštotsův, Š. V. Smbatjan, K. A. Melik-Oghadžanjan, Moskva, 1962, s. 15–21
↑ www.armazi.com. www.armazi.com [online]. [cit. 2008-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2002-10-15.
↑ www.transliteration.eki.ee – gruzínská abeceda

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu gruzínská písma na Wikimedia Commons
www.onmiglot.com – základní fráze, jak se píší + jejich zvukový záznam (výslovnost)

[1] Oldest found Georgian inscription so far. Exact date of introduction is unclear.

[omn-2] www.omniglot.com – writing systems and languages of the world (informace o gruzínském písmu)

[omni-3] www.omniglot.com – historická písma asomtavruli a nuschuri; (Simon Ager; 2008)

[4] (rusky) – ruský překlad www.vehi.net – Koryun, Život Maštotsův, Š. V. Smbatjan, K. A. Melik-Oghadžanjan, Moskva, 1962, s. 15–21

[5] www.armazi.com. www.armazi.com [online]. [cit. 2008-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2002-10-15.

[6] www.transliteration.eki.ee – gruzínská abeceda

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]