Brumov-Bylnice

Brumov-Bylnice
centrum Brumova, pohled z hradu
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Brumov-Bylnice
Obec s rozšířenou působností	Valašské Klobouky (správní obvod)
Okres	Zlín
Kraj	Zlínský
Historická země	Morava (malá část území obce patřila před 25. červencem 1997 ke Slovensku)
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°5′27″ s. š., 18°1′23″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	5 424 (2024)[1]
Rozloha	56,27 km²[2]
Nadmořská výška	330 m n. m.
PSČ	763 31
Počet domů	1 426 (2021)[3]
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	4
Počet ZSJ	12
Kontakt
Adresa městského úřadu	Hildy Synkové 942 763 31 Brumov-Bylnice radnice@brumov-bylnice.cz
Starosta	JUDr. Jaroslav Vaněk
Oficiální web: www.brumov-bylnice.cz
Brumov-Bylnice
Další údaje
Kód obce	585114
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brumov-Bylnice je město v okrese Zlín ve Zlínském kraji, v údolí říčky Brumovky v Bílých Karpatech, asi 6 km jižně od Valašských Klobouků a 30 km vjv. od Zlína, u hranic se Slovenskem. Žije zde přibližně 5 400^[1] obyvatel. Město je obcí s pověřeným obecním úřadem v rámci správního obvodu ORP Valašské Klobouky.

• Brumov: Nejstarší doklad z 1256 má už dnešní Brumov, nicméně původní tvar (doložen 1303) byl Brunov odvozený od osobního jména Bruno (asi se jednalo o olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburka).
• Bylnice: Jméno bylo utvořeno od přídavného jména bylný a označovalo vodní tok, který protékal porostem býlí.^[4]

• Brumov: V (1. stol. př. n. l.) – Brumov, dřevěné hradiště při stezce z Uher na Moravu, (1256) – purgravius de Brumowe, (1256) – Pravnowe, (1271) – Bruno, (1447) – Brumow, (1499) – městečko Brumov, (1520) – hrad a městečko Braumow, (1708/12) – neopevněné městečko Brumow, (1850) – obec Brumov okr. Valašské Klobouky, (1931) – Brumov okr. Uherský Brod (1939) – Brumow/Brumov. (1945) – Brumov, (1961–1970) – Brumov-Bylnice, obec Brumov sloučena s obcí Bylnice, (1961) – Brumov, osada obce Brumov-Bylnice okr. Gottwaldov.
• Bylnice: (1464) – ve vsech v Ščitné a Bilnici, (1580) – Bylnicze, v roce (1850) – Bílnice okr. Klobouky, (1869–1910) – obec okr. Uherský Brod, (1921) – obec Bylnice okr. Uherský Brod, (1950) – obec okr. Uherský Brod, (1950) – obec okr. Valašské Klobouky, (1961–1970) – osada obce Brumov-Bylnice okr. Gottwaldov, (1992) – obec okr. Zlín.

První důkazy o osídlení pocházejí již ze starší doby kamenné. V první polovině 13. století zde byl zbudován pozdněrománský královský hrad. První purkrabí byl Smil ze Zbraslavi a Střílek.

Roku 1888 byla do Bylnice přivedena Vlárská dráha vedoucí z Brna do Trenčianské Teplé. Na ni byla za první republiky napojena trať z Horní Lidče přes Valašské Klobouky a Brumov.

Dne 1. července 1964 (14.6. 1964 došlo k volbám prvního národního výboru obce Brumov-Bylnice) došlo ke sloučení obcí Brumova a Bylnice do jednoho celku a nově vznikla obec Brumov-Bylnice (Nekuda, 1995), ^[5] která získala od 1. ledna 1965 status města. Místními částmi města jsou od roku 1976 Svatý Štěpán a osada Sidonie; k Sidonii se 25. července 1997 připojila část slovenského území.

Mezi nejvýznamnější památky oblasti patří zřícenina královského hradu a barokní sousoší z roku 1777, které je umístěno na náměstí. Historické jádro Brumova a blízká dělnická kolonie jsou od roku 1995 městskou památkovou zónou.

• Kostel svatého Václava
• Kaple sv. Štěpána Uherského
• Kaple svaté Anny
• Židovský hřbitov v Brumově
• Hrad Brumov – založení hradu se datuje přibližně do let 1210–1220 markrabětem Vladislavem Jindřichem za vlády Přemysla Otakara I. Roku 1421 datuje listiny na hradě Zikmund Lucemburský, který obsazuje hrady východní Moravy uherskými správci. V roce 1760 zde vzniká první velký požár a hrad je jen částečně opraven. Druhý požár nastává v roce 1820 a v roce 1827 se z hradu stává ruina. Až v roce 1995 se začíná s novou definitivní rekonstrukcí a 6. května 2000 probíhá jeho slavnostní otevření. V současné době se zde uskutečňují různé kulturní akce.

Roku 1997 byla vysvěcena křížová cesta v Bylnické části města.

• Jan Štěpán Sigmund (1882–1960), katolický kněz. V letech 1908–1910 kaplanem místní farnosti.^[6] V říjnu 1954 byl v procesu se skupinou Holubníček a spol. odsouzen ke 3 měsícům odnětí svobody za rozmnožování a rozšiřování textů kritických ke komunistickému režimu a rozmnožování a rozšiřování náboženských textů.^[7]
• Emil Kovařík (1890–1945), obchodní zástupce a oběť nacismu. Patřil k 21 lidem popraveným po Přerovském povstání na vojenské střelnici v Olomouci-Lazcích. Po zatčení domovnice za vyvěšení československé vlajky na domě, který spravoval za svého bratra, vymohl její propuštění, ale sám ji ve vazbě musel nahradit.^[8][9]
• František Loucký (1912–1988), spisovatel, letec RAF, autor knihy Mnozí nedoletěli^[10]
• Lubomír Tomek, vl. jm. Vaculík (1926–2006), literát a novinář
• Ludvík Vaculík (1926–2015), český prozaik, autor manifestu Dva tisíce slov
• Eva Sukupová (* 1960), trojnásobná mistryně světa v kulturistice^[10][11]
• Jakub Špalek (* 1968), český herec, divadelní režisér a organizátor
• Tomáš Řepka (* 1974), český fotbalista
• Terezie Tománková (* 1978), moderátorka

• Brumov
• Bylnice
• Sidonie
• Svatý Štěpán

• 
  Socha svatého Jana Nepomuckého v Bylnici
• 
  Kostel svatého Václava
• 
  Kaple svaté Anny v Brumově
• 
  Kaple sv. Štěpána Uherského
• 
  Hrad Brumov
• 
  Židovský hřbitov
• 
  Domy v Brumově
• 
  Železniční zastávka Brumov-střed
• 
  Železniční stanice Bylnice

Krajina východně od Brumova

NEKUDA, Vladimír. Zlínsko. 65. svazek. vyd. Vlastivěda moravská, 1995. 400-405 s.

• Židovský hřbitov v Brumově
• FC Brumov
• Římskokatolická farnost Brumov
• Hraniční přechod Brumov-Bylnice – Horné Srnie

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Brumov-Bylnice na Wikimedia Commons
• Brumov-Bylnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Článek o hradu Archivováno 11. 9. 2013 na Wayback Machine.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.