Saská Kamenice
| Saská Kamenice Chemnitz | |
|---|---|
 Nová radnice | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°50′ s. š., 12°55′ v. d. |
| Nadmořská výška | 298 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC +1 |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Sasko |
| Administrativní dělení | 39 městských částí[1] |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 221,1 km² |
| Počet obyvatel | 250 681 (2023)[2] |
| Hustota zalidnění | 1 134 obyv./km² |
| Etnické složení | Němci |
| Náboženské složení | protestantství, římskokatolická církev |
| Správa | |
| Status | město, městský okres |
| Primátor | Sven Schulze (SPD) |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Markt 1 09111 Chemnitz |
| Telefonní předvolba | 0371, 037200, 037209, 03722 a 03726 |
| PSČ | 09001–09247 |
| Označení vozidel | C |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Saská Kamenice[3] (německy Chemnitz, výslovnost IPA: [ˈkɛmnɪt͡s], 
Etymologie
[editovat | editovat zdroj]Město Kamenice je pojmenováno podle řeky Kamenice (přítok Cvikovské Muldy), která jím protéká. Původnější je slovanský (lužickosrbský) název znamenající kamenný potok. Od 10. května 1953 do 31. května 1990 se město jmenovalo Karl-Marx-Stadt podle Karla Marxe.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Na místě dnešního města se nacházelo slovanské sídliště Kamienica. První zmínky o užití názvu Saská Kamenice pocházejí z roku 1143, kdy zde byl postaven benediktinský klášter, kolem kterého se celé sídlo začalo rychle rozrůstat. Asi v roce 1170 se Fridrich I. Barbarossa zaručil, aby byla městu udělena práva svobodného říšského města. V roce 1307 se město stalo součástí Míšeňského markrabství, předchůdce dnešního Saska. V dobách středověku byla Saská Kamenice centrem textilní výroby a obchodu. Více než třetina obyvatel pracovala v oděvnictví. Začátkem 19. století se město stalo významným průmyslovým centrem, mnohdy nazývaným saský Manchester, pro své silně průmyslové zaměření. V roce 1913 dosáhla populace Saské Kamenice 320 000, což bylo na tehdejší dobu velmi ojedinělé, větších měst bylo jen několik.
Během druhé světové války byla Saská Kamenice centrem vojenské výroby a ve zdejší firmě Astra-Werke AG pracovalo také 500 vězeňkyň z koncentračního tábora Flossenbürg. Vzhledem ke zde situované průmyslové výrobě bylo město během února a března 1945 mnohokrát bombardováno Spojenci. Následkem těchto náletů byla velká část města poničena, což se během následné poválečné rekonstrukce podepsalo na vzhledu výstavbou panelových sídlišť. Mnoho poničených památek bylo opraveno za doby NDR, některé však až po znovusjednocení Německa
Následkem druhé světové války a následných demolicí některých budov poválečným režimem vzniklo ve městě mnoho nezastavěných volných ploch, které se po sjednocení Německa jevily jako lukrativní místo pro vznik nové zástavby. Některé části města se záhy proměnily ve staveniště, srovnatelné snad jen s výstavbou v 90. letech na Postupimském náměstí v Berlíně. Byly postaveny nové budovy, jako jsou např. nákupní centrum Kaufhof, nebo galerie ve věži Roter Turm.
Dle zprávy BBC z roku 2006 má Saská Kamenice nejnižší porodnost na světě.[4]
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Čtvrť Kaßberg v historickém centru města, je jednou z největších secesních čtvrtí v Německu.
- Historická budova staré radnice s historickým portálem z 15. století.
- Zámek na místě dřívějšího benediktinského kláštera.
- Roter Turm, věž z přelomu 12. a 13. století, jež byla součástí městských hradeb.
- Technische Universität, technická univerzita, studuje zde přes 10 000 studentů.
- Památník Karla Marxe, busta Karla Marxe od Lva Kerbela.
- Kulturkaufhaus Tietz, nová nákupní galerie v centru města.
- Průmyslové muzeum, které je na seznamu památek mezinárodního sdružení Evropská cesta průmyslového dědictví.
- Museum Gunzenhauser, muzeum a galerie moderního umění, jedno z nejvýznamnějších v Německu. Bylo otevřeno v roce 2007 a obsahuje přes 2 459 děl od 270 autorů. Díla byla nasbírána Alfredem Gunzenhauserem.
- Hrad Rabenstein, nejmenší hrad v Sasku.
Průmysl
[editovat | editovat zdroj]Saská Kamenice je největším městem v metropolitní oblasti Chemnitz-Zwickau, a je jednou z nejvýznamnějších oblastí v bývalém Východním Německu z hlediska hospodářství. Od roku 2000 vykazuje město velmi vysoký růst HDP, a patří tak v Německu mezi deset ekonomicky nejrychleji rostoucích měst. Základními zdroji příjmů města jsou služby a průmyslová výroba, jako je metalurgie a strojírenství.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]
Město protínají dvě dálnice, A4 (z Erfurtu do Drážďan) a A72 (z Hofu do Lipska, která je zatím postavena jen z části). Tyto dvě dálnice se křižují na severozápad od města.
Ve městě je provozována tramvajová (28,7 km) a autobusová (326,08 km) městská doprava a je zde také systém příměstských železnic (16,3 km). Tuto dopravu provozuje akciová společnost Chemnitzer Verkehrs. Městská doprava je v provozu i v noci.
Nedaleko jihozápadního okraje města leží letiště Chemnitz-Jahnsdorf, jehož plocha byla rozšířena přelomu 20. a 21. století. Zhruba 30 km severozápadně od Chemnitz se nachází letiště Altenburg-Nobitz, provozované irskou leteckou společností Ryanair.
Sport
[editovat | editovat zdroj]V Saské Kamenici jsou dva významné fotbalové kluby Chemnitzer FC a VfB Fortuna Chemnitz, který byl prvním klubem Michaela Ballacka. Město má také hokejový klub ERC Chemnitz e.V.
Nedaleko Saské Kamenice se nachází motocyklový okruh Sachsenring, na kterém je pořádána každoročně velká cena mistrovství světa motocyklů MotoGP
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Georgius Agricola (1494–1555), německý učenec, otec mineralogie
- Max Littmann (1862–1931), architekt
- Karl Schmidt-Rottluff (1884–1976), malíř
- Paul Oswald Ahnert (1897–1989), astronom
- Helmut Schelsky (1912–1984), sociolog a filozof
- Stefan Heym (1913–2001), spisovatel
- Frei Paul Otto (1925–2015), architekt
- Klaus Wunderlich (1931–1997), hudebník
- Valerij Bykovskij (1934-2019), sovětský důstojník a kosmonaut ruské národnosti, čestný občan Saské Kamenice
- Sigmund Jähn (1937-2019), vojenský letec a kosmonaut z tehdejší NDR
- Helga Lindnerová (* 1951), plavkyně, stříbrná medaile na letních olympijských hrách v roce 1968
- Katarina Wittová (* 1965), krasobruslařka
- Ingo Steuer (* 1966), krasobruslař
- Sylke Ottová (* 1969), sáňkařka
- Silke Kleinová (* 1971), překladatelka a tlumočnice, od listopadu 2009 jako první Němka starostka Zpěváckého spolku Hlahol v Praze
- Frank Rost (* 1973), fotbalový brankář Hamburger SV
- Mandy Wötzelová (* 1973), krasobruslařka
- Michael Ballack (* 1976), fotbalista
- Anja Mittagová (* 1985), fotbalistka, mistryně světa 2007
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]Akron, Spojené státy americké (1997)
Arras, Francie (1967)
Düsseldorf, Německo (1988)
Lodž, Polsko (1972)
Lublaň, Slovinsko (1966)
Manchester, Spojené království (1983)
Tampere, Finsko (1961)
Tchaj-jüan, Čína (1999)
Timbuktu, Mali (1968)
Ústí nad Labem, Česko (1970)
Volgograd, Rusko (1988)
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Stará a nová radnice
-
Nákupní galerie Kaufhof
-
Nákupní galerie Roter Turm
-
Roter Turm a Hotel Kongress (nyní Mercure) v roce 1974
-
Hrad Rabenstein
-
Budova opery Opernhaus
-
Pomník Karla Marxe
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chemnitz na anglické Wikipedii.
- ↑ Gemeindeverzeichnis. Chemnitz, Stadt [online]. Landesdirektion Sachsen [cit. 2023-01-18]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].
- ↑ BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 68, 104. Standardizované jméno: Saská Kamenice.
- ↑ (anglicky) BBC: Zpráva o nízké porodnosti v Německu
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Saská Kamenice na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Kamenice Saská v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
