Carl Ewald
| Carl Ewald | |
|---|---|
| Narození | 15. října 1856 Bredelykke ved Gram, Šlesvické vévodství (dnes součást Dánska) |
| Úmrtí | 23. února 1908 (ve věku 51 let) Charlottenlund (dnes metropolitní oblast Kodaně) |
| Místo pohřbení | Gentofte[1] |
| Povolání | spisovatel, překladatel |
| Národnost | dánská |
| Stát |  Dánsko |
| Alma mater | Kodaňská univerzita |
| Žánr | román a pohádka |
| Manžel(ka) | Emilie Salomonová (1859-1943), Betty Ponsaingová (1850-1931) |
| Partner(ka) | Agnes Henningsenová |
| Děti | Jesper Ewald (1893-1869), Poul Henningsen (1884-1967 a šest dalších |
| Rodiče | Herman Frederik Ewald a Julie Caroline Oestová |
| Příbuzní | Theodor Ewald (bratr) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Carl Ewald (15. října 1856, Bredelykke ved Gram, Šlesvické vévodství, dnes součást Dánska – 23. února 1908, Charlottenlund) byl dánský spisovatel a překladatel, z jehož díla se těšily pozornosti především jeho pohádky.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině spisovatele Hermana Frederika Ewalda a měl dvanáct sourozenců, mezi nimi spisovatele Theodora Ewalda. Vystudoval filosofii na Kodaňské univerzitě, studia lesnictví musel pro špatný zdravotní stav zanechat. Poté pracoval jako lektor, novinář a profesor na různých školách v Kodani. Současně psal texty, ve kterých se pokoušel vysvětlit vědecká fakta a znalosti jednoduchým a vtipným způsobem.[3]
Jako spisovatel debutoval roku 1882 a ve svých dílech se jasně stavěl na stranu nejliberálnějších názorů té doby. Psal historické i společenské romány, komedie, satirické črty a pohádky, které jsou z jeho díla nejznámější. Vydával je v sešitech po celý život a pokoušel se v nich o přístup k pohádkové látce na základě moderních myšlenek. Roku 1905 přeložil do dánštiny pohádky bratří Grimmů.[2]
Byl dvakrát ženatý. Manželství uzavřené roku 1880 s Emilii Salomonovou bylo rozvedeno. 1887 se oženil podruhé s Betty Ponsaingovou, se kterou měl syna Jespera Ewalda, který se stal také spisovatelem. Z mimomanželského vztahu s Agnes Henningsenovou se narodil syn Poul Henningsen, spisovatel, kritik, architekt a designér.[1]
Výběrová bibliografie
[editovat | editovat zdroj]
- Smaa Fortællinger (1882. Malé příběhy).
- Æventyr, (1882–1909, Pohádky), dvacet svazků.
- Den gamle Stue (1895, Stará komnata), společenský román.
- Cordts Søn (1896, Syn Cordtův), pokračování románu Stará komnata.
- Den første Børnekorstoget (1896, První dětská křížová výprava), historický román.
- Min lille Dreng (1899, Můj hošík), příběh pro děti.
- Mogens Heinesen (1904), historický román o pirátovi a faerském národním hrdinovi Mogensovi Heinesenovi,
- Danske dronninger uden krone (1906-1908, Dánské královny bez koruny), třídílný soubor příběhů o slavných královských milenkách.
Česká vydání
[editovat | editovat zdroj]- Eva, Praha: Nár. tiskárna a nakladatelstvo 1898, přeložil Ondřej Kucínský.
- Desatero povídek ze života v přírodě, Telč, Emil Šolc 1903, přeložil K. V.
- Stará komnata, Praha: František Adámek 1905, přeložil Hugo Kosterka.
- Syn Cordtův, Praha: František Adámek 1905, přeložil Hugo Kosterka.
- Tiché jezero, Praha: František Topič 1908, přeložil Hugo Kosterka, znovu 1915.
- Stará vrba, Praha: Antonín Svěcený 1911, překladatel neuveden.
- Můj hošík, Praha: František Adámek 1911, přeložila Milada Krausová-Lesná.
- Pohádky o zvířátkách od E. Mörika, K. Ewalda a tři staré pohádky lidové, Praha: Antonín Svěcený 1912, překladatel neuveden.
- Pavouk a jiné povídky, Praha: Antonín Svěcený 1912, přeložil Karel Wolf.
- Co příroda vypráví, Praha: Nakladatelství a tiskárna Josef R. Vilímek 1912, přeložil Hanuš Hackenschmied.
- Zvířata a rostliny, Praha: Antonín Svěcený 1914, přeložil V. Don.
- Pohádky matky přírody, Praha: Bedřich Kočí 1925, přeložil Václav Valenta-Alfa.
- Ferina lišák a jiné příběhy, Praha: Bedřich Kočí 1926, přeložil Karel Fanta.
- Dvounožec: povídka ze života prvních lidí, Praha: Československý červený kříž 1926, přeložil V. Chalupník.
- Čtvero něžných přátel a jiné povídky: přírodopisné bajky od Karla Ewalda, Praha: Bedřich Kočí 1927, přeložil Karel Franta.
- Dvojnožec a jiné povídky: bajky a povídky z přírody, Praha: Bedřich Kočí 1928, přeložil Karel Franta
- Syn hvězdy a jiné příběhy: přírodopisné bajky, Praha: Bedřich Kočí 1928, přeložil Karel Franta.
- Tajemství přírody, Praha: Melantrich 1947, přeložila Milada Krausová-Lesná.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Carl Ewald – Geni.com
- ↑ a b Slovník spisovatelů – Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko, Førské ostrovy, Island, Nizozemí, Belgie, Praha: Odeon 1967. S. 122.
- ↑ Carl Ewald - Den Store Danske
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Carl Ewald
Obrázky, zvuky či videa k tématu Carl Ewald na Wikimedia Commons
- (anglicky) Ewald, Carl – Science Fiction Encyclopedia
- Carl Ewald v Databázi knih
