[go: up one dir, main page]
More Web Proxy on the site http://driver.im/Přeskočit na obsah

Kapok

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.

Kapok (z malajského: kapuk) je duté vlákno ze semen stromu vlnovce pětimužného (Ceiba pentandra).[1] [2]

Vlastnosti vlákna

Nezralé tobolky kapoku (Indonésie 2015)

Vlákna dosahují délky 10–40 mm. Protože jsou asi z 80 % dutá, váží jen 0,35 g/cm³ (nejlehčí přírodní vlákno) - říká se jim také „rostlinné peří“ nebo „rostlinné hedvábí“. Tloušťka vláken se udává s 8-10 µm (0,5-0,65 dtex), pevnost 1,5-1,8 g/dtex, tažnost 2-4 %. Vlákno sestává ze směsi celulózy a ligninu, je silně vznětlivé, má jemný voskovitý povrch, vysoký lesk, ve vodě se nepotápí a unese až 36násobek vlastní váhy, má také vynikající savost a zadržovací schopnosti. Vlákno obsahuje zvláštní hořkou látku, která odpuzuje hmyz.[3]

Pěstování a sklizeň

Chomáčky kapokových vláken
Plovoucí polštář plněný kapokovými vlákny

Kapok je tropický strom (až 70 m vysoký, max. průměr kmene 3 m) původem ze Střední Ameriky. Dospělá rostlina dává několik set asi patnácticentimetrových tobolek se semeny obalenými nažloutlými vlákny (15-18 kg vláken, max. 700 kg/ha a 30 kg semen). Sklizeň zralých tobolek se provádí ve 2 až 3 etapách, strojní vyzrňování je podobné jako u bavlny.[3] [4]

Celosvětovou produkci kapokových vláken zaznamenala FAO za rok 2020 se 78 674 tunami na ploše 184 365 ha. Největší producenti byly: Indonésie, Thajsko a Indie. [5] Prodejní hodnota vláken za rok 2022 se odhadovala na 726 miliony USD.[6]

Podobné vlákno, tmavší barvy a podřadnější jakosti, pochází z Indie ze stromu Bombax ceiba.

Zpracování a použití

Ve 3. dekádě 21. století se z asi 30 % kapokových vláken vyrábějí textilie, asi ½ se používá ve stavebnictví a na výrobu papíru.

Z textilních výrobků se nejčastěji uvádějí: deky, výplň matrací a polštářů, záchranné plovací vesty.[6]

Spřádání kapoku je velmi nesnadné. V posledních letech se však nabízí příze (v jemnosti do 17 tex) a tkaniny ze směsi bavlny s kapokem.[7]

Odkazy

Reference

  1. Rostlinná vlákna [online]. TU Liberec, 2023 [cit. 2023-06-12]. Dostupné online. 
  2. Denninger: Lexikon technische Textilien, Deutscher Fachverlag 2009, ISBN 978-3-86641-093-0, str. 198
  3. a b Kapok Fiber Properties [online]. Leartex, 2020-09-16 [cit. 2023-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-06-13. (anglicky) 
  4. Both Sustainable and Functional: Kapok Fiber [online]. Textile Journey, 2021-12-15 [cit. 2023-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-06-13. (anglicky) 
  5. Kapok fiber raw [online]. Faostat, 2022-06-22 [cit. 2023-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b Kapok Fiber Market Size [online]. Data Intelligence, 2023-05-10 [cit. 2023-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Příze s příměsí kapok. vláken (anglicky): http://www.piumafil.com/ Archivováno 18. 12. 2014 na Wayback Machine.

Literatura

Externí odkazy